Equalizer

Asi nejlepší nástupce 96 HODIN. Fuqua umí a když dostane kvalitní scénář (Wenk se vybičoval, jinak nic oslnivého na kontě nemá) a ideálně i Denzela do hlavní role, je to radost sledovat. Nikam se nespěchá, naopak jsme pečlivě seznamováni s hrdinou, což se krásně zúročí, když konečně vyhlásí válku nepříteli a násilí začne nevyhnutelně eskalovat. Denzel jako drsný sympoš tradičně vládne, ale záporák ma taky slušné charizma, a Fuqua svědomitě klade na přední místo hrdinu a zároveň to permanentně vizuálně nakopává. Škoda, že po expozici zmizela z filmu postava Aliny a taky že tábor klaďasů de facto neutrpěl žádné ztráty. A MUŽ V OHNI se mi líbil o něco víc. (14.12.2014)

Až bude nejhůř, vím zcela jasně, komu mám zavolat ! McCall všechno zařídí, tím jsem si zcela jistá. O Denzelovi se nikdy moc nevyjadřuji, ale musím to napravit, protože ho mám jako herce zařazeného v té vyšší garnituře a že umí, o tom žádná... Věděla jsem do čeho jdu a co mě čeká, tak jsem vývojem situace nebyla až tak moc zaskočená, ačkoliv se tak málem stalo po zjištění faktu, že McCall skutečně dokázal zcela sám, bez úhony na zdraví a nějaké výrazné pomoci, zlikvidovat pomalu celou ruskou mafii, ale věřím, že jeden člen jim snad zůstal:-) Mělo to všechno, co tento žánr obnáší a i přes delší stopáž jsem se vůbec nenudila, například nezapomenu mimo jiné, jak při jedné čistce situaci nejprve zmapoval očima (to bych chtěla vyzdvihnout, ty detailní záběry na oči, super), odhadl, jak to bude přesně probíhat a na konci jen řekl 28 - 9 = 19....hustý !!! Asi to byla jeho jediná chyba v odhadu, protože byl o 9 vteřin lepší než si to spočítal......to byl jen malinký spoiler:-) A o zahradnickém náčiní už ani netřeba psát, toho tady napsali už mnozí dostatečné množství. (18.12.2014)

Denzel Washington vypadá trochu jako přežitý dědeček. Ani ne tak svým vzezřením (řekli byste mu 60?), ale spíš tím, koho představuje. Doby supermanovských, nepřemožitelných hrdinů jsou pryč a díky ukotvenosti v reálném světě a prostředí nijak zvlášť stylizovaném vypadá postava bývalého elitního vojáka Roberta McCalla nepatřičně oproti třeba Johnu Wickovi. Zápletka je přitom v obou filmech podobně nekomplikovaná - Wick i McCall chtějí žít klidný život, Wickovi zabijí štěně a ukradnou auto, McCallovi zbijí kamarádku-prostitutku. I když jeden je hnán čistě pomstou a druhý má šanci někoho zachránit, oba hledají svou spravedlnost a chystají se zničit zločinecký konglomerát. A právě zde je vidět zásadní rozdíl. U Johna Wicka chápete motivaci a nepodivujete se nad jeho konáním, protože je to součástí oné žánrové hry. Kdežto u Roberta McCalla si nejednou řeknete, proč to vlastně dělá, proč zachází tak daleko, proč se vlastně stará, když jeho vnitřní klid nic neohrožuje. Nebo vlastně víte - musí v závěru dojít k tomu, že začne pomáhat lidem, jenže cesta do tohoto bodu není uvěřitelná. (12.07.2015)

„I'm everyone - and no one. Everywhere - nowhere. Call me... Clockman.“ Komiksový hrdina se stopkami, co decentní pivní cejchou a kostýmem obsluhy hobby marketu maskuje své dovednosti (klidně bych se ho bez okolků zeptal, kde mají hmoždinky).. Fuqua, snad i inspirován stejnojmenným seriálem z 80.let, zvolil hlavně zpočátku rozvážnější, dalo by se říci až staromilské tempo a bylo to ku prospěchu věci. Polemika nad provařenými klišé, nadužíváním detailů či teatrálními zpomalovačkami může být na místě, jenže děduška Denzel je neskutečný válec, kterému tu klidnou sílu a noblesní nadhled bez problému věříte. Když si v restauraci porovnává s úhlavním nepřítelem délku přirození ve stylu Mannova Heat nebo když posunuje po stole skleněné lebky jako karty smrti, nedá vám to nesmát se pod vousy. Apropo, když už byl Equalizer na konci tak v ráži, mohl zaskočit za Vladimírem Vladimirovičem a udělat to tak, aby i na kanále Rossija 24 uvedli, že ve své kremelské koupelně uklouzl na mýdle.. (13.10.2014)

Pojďme nabouchat, co se do nich vejde. Klidně pomocí vrtáku, když už je po ruce. Denzel Washington, bývalý elitní agent, bere spravedlnost poté, co mu vystrojili pěkný pohřeb, ještě jednou do vlastních rukou. Má vytříbenou životosprávu, po nocích si čte, přes den pracuje v hobby marketu, pomáhá kolegovi s kondičkou, filosofuje nebo si povídá s mladičkou prostitutkou. Tedy jen do té doby, než jí do bezvědomí seřežou ruští pasáci. Mstitel bez masky s přesvědčivým fyzickým herectvím (bacha, Denzelovi táhne na šedesátku) je v první polovině fajn, dokonce moc fajn, jen je škoda, že se z režiséra Antoina Fuquy v druhé půlce stává až moc velký labužník. Jednoduše to přehání. Vizuálně našlapaná režie v úvodu táhne, pomalu budovaná atmosféra a dlouhé čekání na nějaký ten podříznutý krk jsou na oba palce nahoru. Záporáci jsou lahůdkoví. Pečlivý stratég Denzel diváka zajímá, syrové dění na plátně táhne. Jenže pak nechá vyhodit do povětří majetek ruského magnáta těsně za svým černým zadkem jen, aby to bylo efektní. Pak tu máme momenty, kdy si nechá přiložit bouchačku k hlavě jen, aby ukázal, jak se umí ohánět. V závěru si raději zahraje na kutila, než aby sáhl po nějakém samopalu, který vypadne z ruky rozsekanému grázlovi. Když začnou padat kapky vody, na zpomalovačky je zaděláno. Fuqua tak až moc tlačí na pilu a podkopává si to, co předtím půl druhé hodiny solidně budoval. Onen skutečný svět plný skutečných sviní je už tak méně k „uvěření“. A mimochodem v dětství zřejmě hodně ujížděl na MacGyverovi. I tak poctivé čtyři hvězdy!! (16.12.2014)