Suspiria

Přiznám se, že nejenom podle zdejšího hodnocení jsem od tohohle snímku čekal něco víc než jen vymazlenej vizuál. Hudba je sice taky vybraná skvěle, ale občas mi přišlo jako by byla špatně načasovaná nebo končí dřív než by měla. Najde se tu i pár nelogických momentů a třeba scéna s netopýrem mi přišla vyloženě směšná. Odbitej konec taky zrovna nepřidá plusový body. Za luxusní vizuál a pár atmosferických chvilek dávám 3 hvězdy. Z téhle série u mě výhrálo " Inferno ". (14.02.2018)

Excelentní kousek od mistra italského hororu Daria Argenta. Italům proudí v těle horká krev, ale, jak mne kdysi náhle napadla myšlenka, její nejsytější konzistence se však pro mě projevuje jako mafiánská a hororová krev. Námět či příběh není nijak zvlášť originální, spíše filmovými tvůrci snad nejčastěji zpracováván. Film sám o sobě mě ani tak moc nevyděsil, spíše jsem zůstávala ohromena nad jeho výtvarným a hudebním zpracováním. To taktéž zapříčinilo, že jsem se během filmu mnohokráte přistihla, že na něj doslova hledím s otevřenými ústy. Snad možná i více než polovinu dojmu ze Suspirie, mi dodávala fascinující, nezapomenutelná a naprosto dokonalá hudba Claudia Simonettiho a Goblina. (25.07.2010)

Argento je jediný hororový režisér, ktorý nepustí film z ruky, ak nemá neprehliadnuteľne výraznú vizuálnu estetickú stránku, častokrát silne metaforickú (v Suspirii napr. zábradlie schodiska či dláždenie bazénu), to znamená, že dívať sa na jeho filmy prináša estetické uspokojenie. Skutočnosť, že je táto satisfakcia viazaná na horor vytvára neopakovateľne znepokojujúcu atmosféru, pre ktorú snáď Argenta nemožno nemilovať, i keď Oscara pravdepodobne nikdy nedostane ani za celoživotné dielo (hoci by mal). Koncentrácia na estetické zretele však na druhej strane bohužiaľ tlmí strašidelnosť, a to do takej miery, že sa mnohé scény stávajú podivne chladnými a odťažitými, akýmysi módnymi "follies", ako keby ktosi rozpohyboval tie báječné obrázky z talianskej edície Vogue alebo Architectural Digest. Ak desaťstupňová stupnica strašidelnosti má v úvodnej trinásťminútovke hororu "Night of the Living Dead" panickú hodnotu 10, u Argenta zriedkakedy prekročí číslo 6, čo však býva bohato vykompenzované úžasnými akustickými prelivmi, nájazdami kamery, magickými dvojfarebnými sólami v jedinom zábere, zjavnou radosťou z kvázisurrealistických nápadov, priam psychedelicky pôsobiacou výpravou a hypercharizmatickým obsadením (keď som pri castingu, môj súkromný bod k dobru je Miguel Bosé - áno, ten neodolateľný Pán Kto? z Almodóvarových "Tacones lejanos"). Mimoriadne chytrá a vynaliezavá anotácia k filmu "The Only Thing More Terrifying Than The Last 12 Minutes Of This Film Are The First 82" naozaj nevodí za nos. Za "Most Terrifying" totiž považujem scénu medzi 64 a 66 minútou. Čosi také ťažko rozdýchava i fanúšik žánru, takže ostatné obecenstvo by malo reálne rátať so zvracaním (alebo čím). Ďalšie supertvorivé orgie zažije divák v Mníchove (hoci dej sa odohráva vo Freiburgu, hm) medzi nádhernými budovami Propylaeum a Glyptotékou od Lea von Klenze - klasicistická vznešenosť spomínaných stavieb plus neuveriteľne zvrátený mord sa rovná prvotriedna hororová kvalita. A hoci je Suspiria o okultizme, Argentovu fascináciu zabijakom z mäsa a kostí zhŕňa veta, ktorú prednesie mladý Udo Kier: "Bad luck isn´t brought by broken mirrors, but by broken minds". (23.10.2005)

Opravdu je mi nevyřešitelnou záhadou, co na tomhle paskvilu tolik uživatelů vidí. Kromě výtečné hudební složky nemohu pochválit zhola nic. Ošklivá slečna navštíví baletní akademii, která vlastně baletní akademií tak úplně není. Prakticky nepřetržitě se vzduchem nesou prazvláštní zvuky a občas vystrčí růžky nějaký cosi. Prostředí je velmi barevné a absolutně umělé. Příběh je samozřejmě úplně o ničem. Nicméně, tvůrcům se nepodařilo navodit v mých očích ten všudepřítomný úžas z atmosféry. Vůbec mě film nedokázal pohltit do sebe. Nudil jsem se a nevěřícně kroutil hlavou. Zlou čarodějnici nakonec stačilo jemně píchnout nožíkem a bylo po celé slavné akademii. Ve velkém stylu mě to celé minulo. Kdybych u filmu neměl společnost, tak nejspíš umřu. Pěknější odpad. (13.07.2016)

Tomuto snímku rozhodne nechýba atmosféra. Niečo perfektné. Zvláštny, prefarbený farebný filter dodáva filmu sférický význam a osobité čaro. Na mňa tam bolo síce trocha veľa červenej, ale za nejakú chybu by som to nebral, ide len čisto o subjektívnu vec. Nemôžem zabudnúť ani na údernú hudbu, ktorá k celkovej atmosfére prispela snáď najväčšou mierou. Z pohľadu minulosti na súčasného diváka možno niektoré mordovačky pôsobia dosť detinsky a krv až moc kečupovito, ale to rád prepáčim. Argento to jednoducho vie a vždy vedel. Celkovo, nebolo to síce tak dobré ako posledná Matka, ale stále ide o slušný nadpriemer. 75/100 (17.09.2014)