Сибирь. Монамур
Siberia, Monamour
Obsahy(2)
Sibír, neskorá jeseň. V opustenej dedine uprostred tajgy žije starý muž menom Ivan so svojím 7-ročným vnukom Ljošom. Svorka divých psov žerie v okolí všetko, čo sa pohne. Jeden z týchto psov je Ljošov najlepší priateľ. Psov niekedy nakŕmii ch príbuzný strýko Jurij.
Jedného dňa po ceste naspäť z Ivanovej dediny napadne Juriho svorka psov a zraneniam podľahne. Ivan a Ljoša zostanú bez zásob. Akonáhle Ljoša zistí, že Ivan strieľal aj na jeho psa, utečie z domu. Ivan ho nájde vo vyschnutej studni, ale nepodarí sa mu ho vytiahnuť. Ivan sa vydáva na cestu tajgou a hľadá pomoc. Teraz budú psy loviť jeho...
(nessbeal)
Recenze (39)
Brrr, tohle byl tak sugestivní a depresivní zážitek, že jsem měla po chvíli chuť jít si koupit taky vodku, abych mezi ně trochu zapadla, či zapila hrůzné žití (spíš přežívání) v těch sibiřských podmínkách a nebo bych utekla do tajgy, kde se toulají vězni a bylo by mně to asi úplně jedno. I tohle řešení tam padlo. Děda Ivan vydržel opravdu hodně a jestli to tam ten malý Ljoška a ostatní s podobným osudem přežijí, tak si jdu koupit Ikonu. Vynikající kamera to už jen dokonale podtrhla a já to můžu jen doporučit. ()
Syrové, smutné, studené, jako tajga, do které přichází zima a vkrádá se do polorozpadlých vesnic, kolem kterých krouží smečka hladových, divokých psů, kteří klidně uloví člověka. A ve zchátralé osadě čeká malý Ljoša se svým silně věřícím dědečkem na svého otce, co slouží kdesi v armádě. Všem brblalům doporučuji jedno, pokud chcete zažít život, ve kterém uvidíte, zač je toho loket, odstěhujte se na Sibiř. Skvělá kamera i herecké výkony, velmi mě krom jiného zaujala dobře ztvárněná postava armádního kapitána Kozakovem. ()
Žít v sibiřské tajze není žádná sranda a zvrtnout se může leccos. Zvláště když okolí terorizuje smečka zdivočelých psů (v Rusku dost běžný jev a to i ve městech). Film se skládá ze dvou příběhů. První je o chlapci Ljoškovi a jeho dědovi Ivanovi, kteří žijí v tajze téměř bez kontaktu s lidmi. Druhým příběhem je příběh dvou vojáků a jedné šlapky, kterou chtějí dopravit na velitelství. Zdánlivě nesourodé příběhy vedle sebe fungují naprosto bez problému a nakonec se oba příběhy nenásilně spojí dohromady. Hudební podkres dokonale dotváří depresivní atmosféru, táhlé záběry na přírodu ještě prohlubují osamnění postav v krutém světě, který si nebere servítky a bere si lidské životy za pomoci kruté tajgy. A v takových podmínkách nejde hlavním hrdinům (hlavně dědečkovi) nefandit. ()
Mnohým už nic není svaté, jiným už zůstal jen Bůh coby jediná jistota. Humanistický, společenskokritický film odehrávající se v krásné, však nebezpečné Sibiři si bere na paškál mnohé neduhy současné (ruské) společnosti, a to prostřednictvím dvou paralelních dějových linií. Problém nastává v momentě, kdy je jedna linie mnohem zajímavější než ta druhá. A zde problém bohužel nastal. Přesto si syrový Sibir, Monamur nenechte ujít! Slabších pět hvězd. ()
Film o cestě a o zvěři naznačuje, že nelze putovat, aniž by chodci nezkřížilo cestu cosi divokého, a že když jej něco takového ohrozí a málem připraví o život, zůstávají ještě jiné stezky volné. Rossova sibiřská kletba ovšem jen eviduje odcizené, podebrané formy zla, bezživotná, mělká trápení a žádný ze sebeprudších úderů nenapovídá, že lze přede vším rázem uskočit - ponořit se anebo vzlétnout. Cesty zde nikam nevedou a divoká zvířata a lidské bestie se zdají řvát jednohlasně. Bylo-li však posláním tohoto velkorysého filmu žalovat, pak by snad ani nemělo být beztrestné se na tento film dívat… ()
Reklama