Сибирь. Монамур
Siberia, Monamour
Obsahy(2)
Sibír, neskorá jeseň. V opustenej dedine uprostred tajgy žije starý muž menom Ivan so svojím 7-ročným vnukom Ljošom. Svorka divých psov žerie v okolí všetko, čo sa pohne. Jeden z týchto psov je Ljošov najlepší priateľ. Psov niekedy nakŕmii ch príbuzný strýko Jurij.
Jedného dňa po ceste naspäť z Ivanovej dediny napadne Juriho svorka psov a zraneniam podľahne. Ivan a Ljoša zostanú bez zásob. Akonáhle Ljoša zistí, že Ivan strieľal aj na jeho psa, utečie z domu. Ivan ho nájde vo vyschnutej studni, ale nepodarí sa mu ho vytiahnuť. Ivan sa vydáva na cestu tajgou a hľadá pomoc. Teraz budú psy loviť jeho...
(nessbeal)
Recenze (39)
Brrr, tohle byl tak sugestivní a depresivní zážitek, že jsem měla po chvíli chuť jít si koupit taky vodku, abych mezi ně trochu zapadla, či zapila hrůzné žití (spíš přežívání) v těch sibiřských podmínkách a nebo bych utekla do tajgy, kde se toulají vězni a bylo by mně to asi úplně jedno. I tohle řešení tam padlo. Děda Ivan vydržel opravdu hodně a jestli to tam ten malý Ljoška a ostatní s podobným osudem přežijí, tak si jdu koupit Ikonu. Vynikající kamera to už jen dokonale podtrhla a já to můžu jen doporučit. ()
Film o cestě a o zvěři naznačuje, že nelze putovat, aniž by chodci nezkřížilo cestu cosi divokého, a že když jej něco takového ohrozí a málem připraví o život, zůstávají ještě jiné stezky volné. Rossova sibiřská kletba ovšem jen eviduje odcizené, podebrané formy zla, bezživotná, mělká trápení a žádný ze sebeprudších úderů nenapovídá, že lze přede vším rázem uskočit - ponořit se anebo vzlétnout. Cesty zde nikam nevedou a divoká zvířata a lidské bestie se zdají řvát jednohlasně. Bylo-li však posláním tohoto velkorysého filmu žalovat, pak by snad ani nemělo být beztrestné se na tento film dívat… ()
Syrové, smutné, studené, jako tajga, do které přichází zima a vkrádá se do polorozpadlých vesnic, kolem kterých krouží smečka hladových, divokých psů, kteří klidně uloví člověka. A ve zchátralé osadě čeká malý Ljoša se svým silně věřícím dědečkem na svého otce, co slouží kdesi v armádě. Všem brblalům doporučuji jedno, pokud chcete zažít život, ve kterém uvidíte, zač je toho loket, odstěhujte se na Sibiř. Skvělá kamera i herecké výkony, velmi mě krom jiného zaujala dobře ztvárněná postava armádního kapitána Kozakovem. ()
Těžké žití uprostřed Sibiře, ve vybydlené vesnici, kde přežívají pouze dva lidé, dědeček a jeho vnuk. Navíc k zásobám to je dálka, bez povozu a koně věc neřešitelná. Když vám navíc ještě to málo, co zbylo, likviduje smečka divokých psů, kteří nepohrdnou ani tatínkem/synem, tak tady máme velký problém. V tomhle drsném příběhu sledujeme 4 dějové linie (vojáky s děvkou, syna se snachou, dědu a vnuka a zloděje ikon) které se na konci filmu, všechny krásně propojí dohromady, ač to v počátku vypadalo, jako nemožné. Drsné, syrové a opravdové, to byl tenhle film, ve kterém si opět potvrdíme, že V Rusku, je prostě všechno možné :o) Viděno jako 14 film v pořadí v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()
Mnohým už nic není svaté, jiným už zůstal jen Bůh coby jediná jistota. Humanistický, společenskokritický film odehrávající se v krásné, však nebezpečné Sibiři si bere na paškál mnohé neduhy současné (ruské) společnosti, a to prostřednictvím dvou paralelních dějových linií. Problém nastává v momentě, kdy je jedna linie mnohem zajímavější než ta druhá. A zde problém bohužel nastal. Přesto si syrový Sibir, Monamur nenechte ujít! Slabších pět hvězd. ()
Reklama