ACAB: Všichni policajti jsou parchanti

Když ti co mají řídit příliš hrabou, nebo nechávají hrabat a nedokážou ve své hlouposti a hrabivosti se postarat ani o ty, jenž je chrání, podřezávají si sami pod sebou větev. Pak se tahle ,,armáda,, snaží problémy vyřešit sama, protože vedení se nechce s problémy pálit a často se je bojí i pojmenovat. To radši najde zástupný problém, čili vrtí psem. Žili si nad poměry, pane Kalousku ? Ne, jen se oběživo nad poměrně přesouvalo a přesouvá od velké skupiny lidí, k té malinké ,,nahoře,,. P.S To jsem se zase rozohnil. Jo a nejsem komunista. 70% (23.10.2012)

Zkrátka asi film s poselstvím, které jsem neměl šanci pochopit. Italské politické situace jdou zcela mimo mě a přijde mi, že tenhle snímek byl určený primárně těm, kteří se s tamním režimem, tamními konflikty splodin z nižších vrstev s neohroženými strážci spravedlnosti potýkají dnes a denně a jsou jim oproti mně dobře známy. V souladu s výběrem 'Souvisejících' dole pod filmem to akčním nářezům jako je Serbuan Maut nebo Expendables ani trochu nedýchá na záda. (06.10.2017)

„Celerino figlio di puttana!“ Je pravdou, že som mal podstatne odlišné predstavy o smerovaní deja snímku s tak lákavým názvom, avšak odskočiť si za hranice Hollywoodu sa dnes oplatí viac než kedykoľvek predtým. Taliani si získavajú sympatie predovšetkým u mužského publika, ich ťažkoodenci zo srdca Apeninského polostrova (resp. Ríma) sa prirodzeným spôsobom vrývajú človeku pod kožu a akýmsi “bratským putom“, ktoré medzi nimi panuje, si získavajú priazeň. Fungujúce príbehové vetvy (práca, rodina, voľný čas) riešia problémy, na ktoré sa každý jednotlivec môže dívať rôzne, podľa toho na akej strane “barikády“ stojí. Melódiu (viď prvá veta) asi len ťažko dostanem z hlavy. (02.06.2012)

Tak zvláštní film to byl, který vás nutil přemýšlet o sobě, o tom, jak byste se chovali, být v kůži člena téhle policejní zásahové jednotky posměšně nazývané ACAB. Kdybych byla Ital, byla v té jednotce....dlouho bych nevydržela v pracovním poměru. Vyhodili by mě. Chytly by mě saze,italská hrdost a temperament a seřezala bych prvního šmejda , co by na mě křivě kouknul. Takže- těžkooděnci, co jsou nasazováni do jakýchkoliv střetů a v neděli na fotbalové stadiony. Tohle nemá s tiffosi co dělat, to je mezinárodní sebranka ilegálů i místních, kteří svoje nálady ve jménu klubu přišli dát najevo. A jednotka mezi. Kamení, molotovy, sliny, kopance, ale i nože. Teprve potom může jednotka začít čistit. A když se pomlácená vrací, jde okolo velké nástěnné malby, kterou namaloval jeden z nich, Cobra. Jsou na ni namalováni oni, jako novodobí gladiátoři, kteří bojují za zákon. Protože jsou bratři, a jeden nepotopí druhého, i když je to na hraně zákona. Nejlepší je, když se veliteli doma ze synka vyklube neonacista, který chce nastolit konečně pořádek, to by se i těžko kolegům vysvětlovalo. Nemluvě o zacházení s policisty ze strany státu, žádná růžová procházka státní službou se rozhodně nekoná, proto spolu kolegové pevně drží partu. A pokud přijde nováček, nemá to lehké. Buď se přizpůsobí, nebo odejde. A on přišel...tenhle film nejde do silné hloubky. Pustí sondu do soukromí zásahovky, ale ukáže ji v rovině spojenou s italskou politikou, málo řešící sociální politiku, ilegály, drogy, a úplně klidně pochopíte, proč policie je skutečně mírně klerofašistická. Asi tenhle film není pro každého.,ale pokud se zajímáte o dění kolem sebe a tuhle krásnou zemi, je prostě váš. (13.11.2013)

"Celerino figlio di puttana, celerino figlio di puttana...!" Jeden z nadkategórie - nejedná sa "len" o film päťhviezdičkový, ale o film dokonalý, t.j., poviem si "keby to skončilo presne teraz, tak je to dokonalé". ACAB má v podstate jednoduchú konštrukciu, ako majú aj mnohé seriály z prostredia jednej profesie - tu sa jedná o poriadkové oddiely - to znamená: na place sú to v prvom rade profesionáli, ale zároveň musia čeliť rovnakým situáciám ako bežní občania. Starostlivosť o dcéru, súd pre viacnásobný neprimeraný zásah, syn fašoun a zmrd, ktorý ma dokaličil, či vysťahovanie z bytu... ACAB je tak dobrý preto, že je ľudský. Žiadne zbytočné hry na city, žiadna pokora pred divákom, či moralizovanie. Len tvrdá realita a logické vyústenia, ako napr. pochopiteľný, no predsa fanatický nacionalizmus zo strany poriadkárov, ktorí sa cítia nedocenení a vidia tú istú realitu svojimi očami. A keď sa zmýlia, je len na nich, či je rozhodujúca česť ich povolania, alebo česť pred priateľom. Poteší úderovka The Clash - Police On My Back, tiež cover 4Skins - A.C.A.B., ktorý tu "akože" hrajú náckovia (no vzhľadom nato, že sú to herci, nebudem tu zbytočne plakať na nesprávnom ramene) a samozrejme výborný Pierfrancesco Favino. (19.12.2013)