Cisárov pekár a pekárov cisár
The Emperor's Baker - The Baker's Emperor
Režie:
Martin FričKamera:
Jan StallichHrají:
Jan Werich, Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Jiří Plachý st., Zdeněk Štěpánek, František Filipovský, František Černý, Václav Trégl (více)Obsahy(1)
Slavnou dvoudílnou historickou veselohru Císařův pekař a Pekařův císař natočil s Janem Werichem v hlavní dvojroli režisér Martin Frič v roce 1951. Vyprávění zavede diváka do doby císaře Rudolfa II., kde žije nejen tento vladař, bezmezně milující alchymii a umění, ale i pekař Matěj a mnoho dalších postaviček císařského dvora, které se už dvacet let před natočením tohoto filmu objevily ve Werichově a Voskovcově hře "Golem", uváděné v Osvobozeném divadle. Byla to, jak pravil podtitul, romantická revue a její nezbytnou součástí, tak jako všech představení Osvobozeného divadla, byla Ježkova hudba s Werichovými a Voskovcovými písňovými texty. Z těch, bohužel, do Fričova filmu nepronikla ani jediná. Nicméně svůj evergreen Císařův pekař a Pekařův císař má. Jan Werich spolu s hudebním skladatelem Zdeňkem Petrem pro film napsali od té doby velmi populární píseň „Ten dělá to a ten zas tohle“. Pod návrhy kostýmů byl podepsán slavný Jiří Trnka a ve filmu si zahrála řada skvělých herců – Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Zdeněk Štěpánek, František Filipovský. V epizodní roli se v houfu dvorních dam mihne i mladičká rusovláska Věra Chytilová. (Česká televize)
(více)Recenze (615)
Čím více těchto starých, "zlatých" pohádek zhlédnu, tím více si uvědomuji, že asi nejsem prostě pohádkový typ. A nikdy jsem snad ani neměl tendenci trávit vánoční svátky od rána do večera připoutaný ke králům, drakům a Hloupým Honzům... Pekařovu císaři (90%) se nedá snad nic vytknout, ten je kouzelný a zábavný od začátku do konce, ale první díl (60%) mne, podobně jako spousta jiných pohádek, jednoduše nudil... 70% ()
Dělá to a ten zase ono, a všichni dohromady udělají moc. Pro mě je nejpřitažlivější postavou Vladimír Leraus. Je ze všech nejpřirozenější. Netají se tím, oč mu jde, jde si za tím, a dobře mu sekunduje i další přímá lidská duše, kterou hraje František Filipovský. Oživí Golema, chce aby mu sloužil, ale Golem ho neposlouchá. Poslechne ale Jana Wericha, a má sloužit všem lidem. Z Golema si udělají pekárnu a tančí kolem a zpívají si, takže socialistické hospodářství mělo z takových výtečníků radost...Ale nepochybně úhlů pohledu na tenhle film je mnohem více, než je možno natlačit do pár vět. ()
Si představte, že soudobá cenzura téhle perle mezi českými filmy vyčítala nedostatečnou budovatelskou atmosféru a nadšení... A nadšení ze světlých zítřků tam přitom je, i samotná rovina příběhu je nepokrytě sociálně citlivá, ale přesto nám to nevadí. Má inteligentní výraz, důstojnost Jana Wericha a formální Fričovo mistrovství. Takové výborné triky patří jedině velkofilmu, stejně jako davové scény a věčná tvář Nataši Gollové. Mezi snahou o fantasy u nás jasný král, který není prakticky vůbec tendenční. Pokud byla daň za vznik agitační písnička a několik rozervaně sociálních scén, tak se jednalo o zanedbatelnou věc. ()
Tato pohádka se mi v dětství nikdy nelíbila. Ani jednou jsem jí nedokoukal do konce. Ale když má tak vysoké hodnocení, tak jsem si říkal, že jí po těch letech dám ještě šanci a zhlédnu jí až do konce. No to bylo utrpení. Neříkám, že je to nějak špatně natočeno, ale mě to vůbec nezaujalo a pak jsem už musel přeskakovat jednotlivé scény, abych se vůbec dobral konce. Tak mě to nudilo a ta otravná hlasitá hudba do toho, to bylo šílený. Každopádně oceňuji výkon Jana Wericha, on tyhle královské postavy hrál dobře. ()
Tohle je ten oslavovaný Werichův opus? Mně to přijde jak nesmělá satira na totalitní režim, a taky to je. Golem je rudý režim a vrchnost i chudáci jsou jemu podřízeni. Monarchie není žádána. A když se rozezní Werichova budovatelská óda na to, co všichni společně dokážou, nazpívaná zřejmě z donucení, aby to celé nezakázali, nebylo co řešit. Hrozný film. Barvy, ozvučení a všechno kolem v poločasu rozpadu. Neděkuji, jsem pustil telku a náhodou to dávali. Krize. Nikdy jsem to nedodíval, až nyní, a o ničem. Snad jen herecké výkony to spasily. 20% ()
Galerie (136)
Photo © Československý státní film
Zajímavosti (111)
- Pôvodný režisér Jiří Krejčík spomína: „Dali sme sa do práce na scenári – Jan Werich (císar Rudolf II./ Matěj Kotrba), Jiří Brdečka a ja. Najskôr v takých voľných rozpravách, keď Werich hýril nápadmi, ale niekedy nepoužiteľnými. Práca sa darila, inokedy nedarila, dostali sme sa aj do krízových situácií. Raz sme sa uchýlili na Dobříš, do zámku spisovateľov, aby sme v pokoji a nerušene tvorili. Vtedy sa zavádzali "stasky". Werich mal nápad, že by cisár Rudolf II. písať podobné krížiky na papier brkom. Nápad sa mne i Brdečkovi páčil, ale nevedeli sme, kam ho dať. Werich povedal: 'Viete čo, chlapci? Teraz pôjdeme každý do svojej izby a budeme do piatej popoludní premýšľať. Pred večerou si povieme, čo kto vymyslel.' Bolo päť, Werich nikde. O pol šiestej sme išli s Brdečkom do jeho izby. Klopali sme na dvere, ozývalo sa len hlasné chrápanie. Otvorili sme, Werich si kľudne spal. Brdečka došiel až k oknu a zdrvene povedal: 'Ja by som sa na to tak vysral, keby som nepotreboval peniaze.'" (Raccoon.city)
- Jeroným Alessandro Scotta, ktorého stvárnil František Černý, patrí k najzáhadnejším alchymistom Rudolfínskej doby. Jeho pravé meno bolo Alexandr Seton, nazývaný tiež Girolamo či Hieronymo Scotto. V kronikách býva označovaný za čarodejníka, ktorý dokázal premeniť meď a olovo na zlato. Niektoré pramene uvádzajú, že pochádzal zo Škótska, iné tvrdia, že jeho domovinou bolo Taliansko. Podľa archívov objavil transmutačný prášok, ktorého tajomstvo prezradil iba svojmu učňovi, poľskému alchymistovi Sendivojovi a ten v Prahe vykonal úspešnú premenu ortuti na zlato. S cisárom Setona spája iba v jeho mene podpísaný mysticko-alchymistický spis "Speculum Alchemiae", ktorý bol venovaný priamo cisárovi Rudolfovi II (Jan Werich). Český historik Otakar Zachar vraj na adresu Alexandra Setona poznamenal, že žiadny takýto muž neexistoval. Podľa neho išlo len o zámenu s nemeckým mágom Michaelom Scotom. Britský historik R. J. W. Evans zase tvrdil, žeby sa pod pseudonymom Alessandro Scotta mohol skrývať Edward Kelley, ktorý o sebe rád vyhlasoval, že je škótsky šľachtic - odtiaľ latinskej priezvisko Scotus. Kto bol, onen tajomný a pri transmutácii toľko úspešný alchymista, dodnes nie je známe. (Raccoon.city)
- Pôvodný režisér Jiří Krejčík si vyberal celkovo z 12 vtedajších manekýnok do úloh dvorných dám. Nakoniec si ich do filmu vybral 5. Annu Pitašovú, Věru Waldhansovú, Idu Lahodovú, Dagmar Moulíkovú-Janečkovú a Věru Chytilovú. Réžiu nakoniec prevzal Martin Frič, ale Krejčíkom a jeho asistentom Ladislavom Rychmanom vybrané manekýnky si už ponechal. Zatiaľ čo režisér Krejčík chcel dvorné dámy v deji viac využiť, pod vedením Friča sa ich pôsobenie scvrklo na komparz. (Raccoon.city)
Související novinky
Věra Chytilová 1929 - 2014
Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (více)
Reklama