Metro Manila

Jak už tady píše kareen, které tímto děkuji i za tip, tak milou a sympatickou rodinku jsem dlouho neviděla. Nešlo s nimi nesoucítit a zároveň si neuvědomit, že takhle nějak to tam funguje s lidmi, kteří jsou v jádru poctiví človíčci a kde jejich postupná deziluze je tak zoufalá, že se odhodlají k činům, o kterých by si nikdy v životě nepomysleli, že jich budou schopni. Souhlasím, svět je nejen v tomhle směru hnusnej a neznám nikoho, kdo by s tím pohnul k lepšímu a když už, tak je to jen na moment, ale to už bych odplula do jiných vod a to nechci. Oskar vás nenechá v klidu do té míry, že například v momentě, kdy má říct svému budoucímu šéfovi nějaký vtip, se přistihnete, jak rychle dolujete ze svých vlastních zásob, aby jste mu pomohli. Ten rozdíl mezi sociálně slabší vrstvou a tou vyšší byl patrný z mnoha obrazů a tak i ty touhy jejich malé dcerky v OC budete vnímat s velkou empatií, to mně věřte. Nebudu se už moc rozepisovat, to se musí prostě vidět. Výborná hudba už jen podpořila můj intenzivní i když smutný zážitek z velmi povedeného Seanova filmu, který rozhodně doporučuji. (14.05.2014)

Jeden z těch filmů, kde nechybělo nic, co dělá kvalitu kvalitou. Bavila mě každá vteřina, jediná věc nebyla nadbytečná, sebemenší detaily měly svůj následně objasněný smysl - například záchrana týraného koťátka, která mi nejprve přišla zbytečná. V průběhu jsem s Oscarem a s Mai trpěl, pak jsem se s nimi radoval, byť v očekávání nevyhnutelné tragédie. Do toho prolnutí s příběhem dalšího životního ztroskotance. Rád bych se mýlil, ale Sean Ellis už lepší film nikdy nenatočí. To prostě nelze. Dal do něj taky neskutečně moc. Nejprve si během dovolené na Filipínách vymyslel námět. To mělo být někdy kolem roku 2008. Potom vytvořil dvacetistránkovou synopsi. S kamarádem ji následně přetavili v devadesátistránkový scénář. S tím vyrazil Ellis shánět peníze. Nesehnal ani Ň. Musel zastavit vlastní dům. Z úsporných důvodů pak nejen režíroval, ale ještě točil a sám si dělal zvukaře. Dva roky mu trvala postprodukce. Film ho vyšel na 70 tisíc euro, a přestože je vynikající, zaplatil se jen díky tomu, že se Ellisovi podařilo prodat práva na remake. A to hned několikery. Metro Manila okopčí a "učešou" nejen v USA, ale i v Německu a dalších zemích. Protože jak říká sám Ellis - podobné příběhy se mohou odehrát kdekoliv. (02.08.2014)

Sociálně tíživé, mistrně vyprávěné, depresivně laděné. Závěr mi nejprve přišel uspěchaný, ale jakmile vyplavala pointa, začal jsem se rozhodovat mezi čtyřmi a pěti hvězdami. Což je u mě prakticky filmový svátek. Nakonec to emočně nedolehlo tak moc, jak bych si přál. I tak je ale drsný příběh o odvráceně tváři velkoměsta tím kouskem, který se nebudu bát doporučovat. Britský tvůrce výborného Cashbacku Sean Ellis zakomponoval do příběhu i čistě existenciální rozměr, od něhož se odvíjí reflexe smysluplnosti bytí v nehostinném světě. Sofistikovaný kousek je formálně dokonalý, rodina mlčky se proplétající městem působí naprosto tíživě strhujícím dojmem. Tvůrci přidali přesný výběr herců, zvuk, hudbu. Originálně tragické!! (17.06.2014)

Nadprůměrné drama o tom, že když to jediné, co můžete od života čekat, je už jen čím dál větší beznaděj, je zoufalý čin možná tím jediným východiskem. Emotivní, syrové, poutavé a s tak milou a sympatickou rodinou v hlavní roli, že jsem chvílemi měla chuť stočit se do klubíčka a brečet, jak je ten svět hnusnej. Někde, pro někoho... (11.05.2014)

Když už dávám nějaké nové drama, většinou trpím, jak pomalu se to sere. Zde nikoli, téměř dvě hodiny plynou dynamicky a s příjemnou gradací. Velkým plusem jsou herci, zejména Jake Macapagal zaleze pod kůži a dlouho odtud nevyleze. Plnému hodnocení brání snad jen scénáristická konstrukce, ale oproti jiným železným lešením je tahle podpůrná dlaha lehce ospravedlnitelná silou sdělení a zejména výpovědí tamějších poměrů, o kterých ve svém bezbřehém pohodlí nemáme (protože nechceme mít) nejmenší ponětí. (16.06.2014)