Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Úsměvné historky nesmělého středoškolského profesora a prohnané septimánky... Do dívčího gymnázia nastupuje nový profesor, nesmělý a nepraktický Karel Suchý. Od samého počátku se stává předmětem čtveračivého zájmu gymnazistek. Ve vymýšlení alotrií vede Věra Matysová, neteř bytné, u níž mladý profesor bydlí. Rozpustilá studentka se s celou třídou vsadí, že dostane od nového kantora hubičku… Sentimentálního dívčího románku Ferdinanda Tomka, zapadlého básníka, který se zde skryl pod pseudonym Adéla Červená, se v roce 1932 ujali scenárista Václav Wasserman a režisér Martin Frič. Ten do hlavních rolí obsadil jedny z prvních hvězd zvukového filmu – Anny Ondrákovou a Karla Lamače – a natočil s nimi divácky velmi úspěšnou situační veselohru o svízelích mladého středoškolského profesora. I další role byly obsazeny oblíbenými tvářemi – Theodorem Pištěkem, Antonií Nedošinskou, Světlou Svozilovou a brněnským komikem Valentinem Šindlerem – „stréčkem Křópalem“. Ve filmu se mihne do té doby neznámá statistka Nataša Gollová. S úspěchem se setkaly i písničky Járy Beneše s texty Jaroslava Mottla a Karla Lamače. (Česká televize)

(více)

Recenze (68)

Thommie 

všechny recenze uživatele

No při sledování jsem měl neodbytnou touhu pustit si místo Kantora Ideála opravdovou komedii ve stylu Roztomilý člověk, nebo Ducháček to zařídí. Nakonec jsem ale vydržel. Druhá polovina filmu byla rozhodně hodnotnější než první, ve které se Karel Lamač chová jak lama a až od druhé půlky začíná opravdu hrát. Stejně mám pocit, že celý film drží jen Theodor Pištěk tradičně výborný. Nevím, možná je na mě tenhle film až moc starý... ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

(Komentáře: NinadeL, Marthos). Tvůrci ve snaze za každou cenu uplatnit vtipný nápad se záměnou ředitele za školníka jaksi neřeší, že příslušné Suchého antré do nového působiště je s touto postavou dost těžko slučitelné. Podobného druhu, ale větší závažnosti je Suchého závěrečná proměna: zcela okamžitá a naprostá. Že Suchý do té doby vypadá jako z doby snad o půl století starší a náhle jako moderní elegán, se dá přijmout, ale náhlá dokonalá změna celkového projevu, aniž bychom měli možnost byť jen zahlédnout její proces, je vysvětlitelná jen tím, že dosavadní svůj charakter jen hrál, což ovšem nehrál. Ostatně i rozpor mezi Suchým stranícím se děvčat a Suchým zamilovaným není uplně vyladěný. Tyto nepěkné švy vlastně znehodnocují původní charakter mladého profesora Suchého jako nějakou léčitelnou chorobu, což mrzí obzvláště proto, že Lamač jako jeho interpret je ve všech odporujících si polohách absolutně dokonalý a zejména jeho celkový projev jako roztržitého vzdělance puristické mluvy je nedostižný a co replika to vražedně krutá hláška (už tehdy archaická). Ondráková (afektovaná stejně jako ostatní, stafáž tvořící dívky) působí poněkud cirkusácky, nicméně má při vší té strojené naivitě jakýsi pra-šmrnc, který jsem u hvězd následujícího období českého filmu nezaznamenal. Zato jsem zaznamenal mnohem pozdější film, totiž Hoblovu hudební komedii z počátku 70. let Třicet panen a Pyhagoras, který si nejen že pohrává s předválečnými školskými komediemi obecně, ale jak vidím, přímo kopíruje kostru Kantora ideála: Do dívčí třídy přichází za zhroutivšího se profesora nový, mladý učitel, v obou případech jaksi komicky svébytně zarputilý a ne zcela v kontaktu s okolní realitou. Hlavní hvězda třídy žije pouze s matkou (zde s tetičkou) a nový učitel se u nich ubytuje jako podnájemník. Stává se obětí jejího rošťáckého pseudosvádění (komplot celé třídy), které se ale posléze zvrhne v oboustrannou zamilovanost a po radikální kantorově proměně následuje sňatkový happyend. V obou filmech se zpívá. Samozřejmě nelze Hoblův film brát jako nějaký remake, na to je příliš jiný a jinde. Ale že na Kantora ideála záměrně odkazuje, nebo se jím přinejmenším přiznaně inspiruje, je zřejmé, což lze vztáhnout i na výslovnou parodičnost závěrečné fáze Třiceti panen (happyend v podobě sňatku jako jedna z alternativ konce filmu). Závěr samotného Kantora ideála totiž překonává i dívčí románky dr. Hüttlové (podle jednoho z nichž byl skutečně natočen Ideál septimy): dívka rok před maturitou se klidně může (a musí) na studium vybodnout, protože se bude vdávat, takže k čemu by jí bylo nějaké vzdělání. Toto řešení se zde nepředkládá jako nějaké dilema, nýbrž právě jako univerzální happyend, jako radostné překvapení, které nikdo ani nepovažoval za nutné s ní předem konzultovat. ()

Reklama

zette 

všechny recenze uživatele

Tak ja si na tomto snimku nejvice vazim, ze je to jeden z prvnich nasich mluvenych filmu. Pak jeste vytribeny jazyk Karla Lamace a to bude asi vse. Vidim, ze s Anny Ondrakovou mel problem nejeden divak. Zenska to byla sice hezka, ale v tomto filmu mi vadila podobne jako velice laciny scenar celeho filmu... ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Skôr úcta k šedinám, ako k filmovej práci sa prejavuje vo viacerých tunajších pochvalných komentároch. Platí to aj pre tie informačne najnabitejšie (NinadeL, Marthos, Adam Bernau - hoci ten v rozpore s hodnotením film skôr kritizuje ako chváli). Pritom je to len sladká limonáda s pár skvelými hláškami. Pozerať sa to dá, len je poznať, že Mac Frič sa réžii kvalitných komerčných komédií, ktoré obstoja v skúške časom, ešte len učil. ()

nash. 

všechny recenze uživatele

Naivní ale mile rozverné, prostinké přesto zábavné, a to zejména díky Lamačovi a jeho geniální figurce nepraktického učitele (i když závěrečnou proměnou, poněkud ztrácí kouzlo).. film, ke kterému se "pamětník" rád vrací nejen kvůli nestárnoucí scéně divadelního představení či Suchého první vyučovací hodině ("ve druhé lavici dozajista sedí...")... ()

Galerie (26)

Zajímavosti (10)

  • Repliky Nataši Gollové pokračují i v závěru filmu: "Budeme mu říkat pane doktore, to ho jistě uvede do velkých rozpaků. Ale žáby, žádná se nesmát!" (NinadeL)
  • Nataša Gollová se ve filmu objevila náhodou, jelikož režisér Martin Frič chtěl ve filmu neznámé tváře. Gollovou našel při obhlídce jedné taneční skupiny. (cariada)

Reklama

Reklama