Na mol

Nevim no, podle mě se Vogt-Roberts s tou samou látkou (na několikanásobně menšim prostoru) popral mnohem líp. A Mary Elizabeth jsem 90 % stopáže ani nepoznával, mnohdy vypadala jak mladá Gainsbourg. Což teda neni žádnej med. Ale herecky ještě slušný, jakkoliv i v tomhle směru Caplan s Millerem Smashed válcujou. (12.10.2013)

Pěkná Mary Elizabeth je jakože alkoholička, což znamená, že se třikrát ožere, jednou pochčije a jednou poblije. Pak si posedí mezi anonymníma alkoholikama, vyslechne jejich tklivé příběhy a okamžitě přestane chlastat. Pak začne bejt upřímná, vyhodí ji z práce, tak se ožere. A pak zase přestane chlastat už navždy. Happy end. Tahle odvykačka vypadá tak složitě, jako kdybych se já pokoušel skončit se svou závislostí na sběru barevných kovů - jde to snadno, protože žádná není. (28.09.2013)

Indie o alkoholičce. Příběh je prostý, podivuhodně prostý a za levné peníze. Ale je to úžasná skládačka věcí, které k sobě sedí a celý tón se postupně mění z naprostého hnusu (tak jak to vnímám já) k až neuvěřitelně silnému dramatu. Jednoduchost příběhu vynahrazují herci svými výkony, které jsou skvělé. Konec byl utnutý přesně tam, kde měl, jen to nemusí každému úplně dojít. (10.04.2013)

Mary Elizabeth Winstead tu vypadá sakra dobře a to i když je nacamraná. K mému překvapení to ale není předvídatelný opilecký cringe s pádem na dno, ale poměrně sympatické drama, kde chlast hlavním hrdinům mozek ještě nerozpustil a jsou schopni sebereflexe. Nenáročné takřka feel-good indiečko, kvůli čemuž na zadek diváka vyloženě neposadí, ale je příjemné, a to i navzdory poměrně těžkému tématu, o kterém pojednává. (23.04.2024)

je jasne, ze kdyz doma jeden chlasta a druhy ne, ze to nema dlouhodobou perspektivu. v zivote to tak ale moc nechodi, neni totiz moc lidi, kteri se muzou valet doma u telky a nerusene pochlastavat, protoze jim to sponzoruji rodice. nacancana neprilis realna romance je vyvazena / prolozena problemy spojenymi s alkoholem - ve vysledku prijemna poeticka zalezitost. (19.05.2014)