Zbav se svých miláčků

Další příklad, že film s Allenem Ginsbergem prostě nemůže být špatný. Daniel Radcliffe se sice nepřestává snažit, ale na Dane DeHaan jentak někdo nemá, ale vlastně celý herecký ansámbl je fajn a společně funguje, jen Kerouac by mohl být trochu výraznější a Michael C. Hall je zase správně stalkersky creepy. Navíc potěší dobový i nedobový soundtrack v zásadních scénách s M83 a TV On the Radio. (11.12.2013)

Na Kill Your Darlings jsem se podíval především kvůli Danielu Radcliffovi, chtěl jsem ho vidět v jiné roli, než je Harry Potter. A zvládl to dobře. Vedle něho se mi líbil i Michael C. Hall a jeho ztvárnění stalkera. Ale nejlepší výkon celého filmu podává Dane DeHaan, ten byl opravdu skvělý a celý film pozdvihuje minimálně o jednu hvězdu. (05.03.2014)

Podotýkám, že o beatnících vím toto: Byli to rodiče Neda Flanderse. Toť vše. Z tohohle filmu jsem si odnesla hlavně šok, že se mi líbí herecký projev Daniela Radcliffa. Zdá se, že od doby "He was their friend and he killed them!!!" hodně herecky vyrostl. Líbila se mi rovněž celková atmosféra i styl vyprávění, do toho skvělý (hlavně jazzový) soundtrack, ale film stojí a padá na hercích. Všichni včetně těch vedlejších odvedli dobrou práci. Ben Foster je talent, to se ví, mile mě překvapil neDexter M.C.Hall v rozporuplné postavě Krammerera. Co se týče Radcliffa a DeHaana, tak DeHaan je skutečně ještě o třídu nad ním a v jeho podání Lucien Carr opravdu "září" takže je jenom přirozené, že je kolem něj tolik humbuku a zamilovaných zlomených srdcí. Má ale také vděčnější postavu. Radcliffe taky klobouk dolů (hlavně nad "koulema" na tu dost odvážnou intimní scénu). Hodně se mi líbila vyšponovaná a dynamická scéna střetu Krammerera a Carra, ta se vážně povedla. A jako plus hodnotím i to, že se člověk zase něco málo dozví. Povedlo. (14.06.2017)

Když se Allen v 65' drápal v Práglu s korunkou krále majálesu před mikrofon (až ho vzápětí parta soudruhů odtáhla a vyexportovala prvním letadlem pryč), měl do kudrnatého, obrýleného sexy přihřátého nerdíka, co na koleji pravidelně provozoval intimní pánské čajové dýchánky přikrytý bichlemi Whitmanových sbírek, dost daleko, ovšem v rámci umělecké licence se to celkem snese, a po technické stránce tomu není co vytknout. Spojení bradavického absolventa s antigravitačním psychopatem má tu správnou chemii, a člověk jim chtě nechtě věří každý slintavý polibek. Takže asi jo, doporučená strava pro obzvláště hloubavé jedince. 3* (08.08.2015)

Proletělo to na plátně jako smršť nad pacifikem. A zanechalo to ve mě velmi zajímavé pocity. Na úvod musím říct, že tímhle se mi navždy Daniel Radfliffe odosobnil od Harryho Pottera. Vynikající představení předvedl spolu s Dane DeHaanou. Skoro jsem ani nechtěla věřit, že to skutečně nejsou gayové. Ale když přišla na řadu první líbací scéna, neubránila jsem se smíchu. Je zajímavé, jaký rozdíl vzbuzuje láska dvou mužů a dvou žen ;). Příběh na pozadí mě až tolik nebral, ten jsem spíš jen tolerovala kvůli tomu pomalu se rozvíjejícímu a opojnému příběhu lásky. (07.05.2014)