Hon

To by mě zajímalo, v jaké pohádce se lidé dozvěděli, že děti mluví jen pravdu? Mám malou sestru a jedno vím jistě - děti mají obrovskou představivost a dokonce umí být i kruté, v některých případech mstivé a prolhané. Film je jedna velká deprese, protože se musí sám sebe člověk ptát, kolik lidí by v podobné situaci stálo na jeho straně ? Můžeme si nalhávat, že nikdo z našich blízkých by takovému svinstvu nevěřil, ale film potvrzuje heslo "v nouzi poznáš přítele". A ano, lidé jsou sice ovce, ale těžko říct, zda-li je v takovém případě můžeme vinit. Pravdou ale zůstává, že mnohdy většina lidí dělá soudy a má jasno o věcech, o kteréch ví leda ho.. kulové :-) Snad každý z nás to zažil na vlastní kůži, ačkoliv třeba v únosné míře. Jagten právě na to, že se člověk vyžívá v kolektivní štvanici poukazuje dost silným způsobem. O hereckých výkonech netřeba mluvit, protože byly vážně dokonalé, ačkoliv mi ta malá ukecaná popotahující holka brnkala na nervy. Zase jednou film, kde obsah vítězí nad formou, bravo! (04.05.2013)

I dnes, druhý den po zhlédnutí tohohle filmu cítím úzkost, tu bez moc a strach, co bych dělala já, jak v roli obviněného, tak v roli rodiče. Je neuvěřitelné, co se honí v hlavičkách dětí, ale i dospělých. Pro mě dost silné scény při „výslechu“ Kláry, při střetu nejlepších kamarádu, hlavně po té, co maminka vysvětluje dceři, že se to opravdu stalo, návštěva Kláry, pes, obchod a kostel. Přistihla jsem se, že na Kláru křičím: „Tak už konečně řekni, že jsi to řekla, protože ti vrátil to srdíčko!“ Smutné bohužel je, že pokud se toto jednou stane a nakonec se dotyčný očistí, čistý nikdy nebude. Stále tam bude semínko pochybnosti. A já se ptám: „Kde je hranice mezi dětskou lží a skutečností?" (27.05.2013)

Úchvatně zrežírované surové dánské drama, pojednávající o specifickém problému moderní společnosti až nebezpečně realisticky zpracované do té míry, že leckoho přejede mráz po zádech. Pro, severskou kinematografií nepolíbeného, diváka zážitek navíc umocňuje skvělý Mads Mikkelsen, do jejichž vztahu s blonďatou holčičkou se člověk dokáže lehce vcítit a trable prožívat s nimi. Více takových neklišoidních kousků prosím...90% (29.06.2014)

Vinterberg si důmyslně pohrává s rytmizací scén, s postupným stupňováním napětí a i násilí vrcholící scénou v kostele. Zároveň považuji za zcela přiznanou tvůrcovu typizaci většiny postav, kdy je prezentuje jako mentální modely vzniklé naplněním určítých schémat (nevinně se mstící holčička, spravedlivá učitelka odhodlaná vyšetřit údajný zločin, psycholog navádějící k očekávané odpovědi, ochranářští rodiče atp.), což v kombinaci s plastičností Lukasovy postavy a příběhu zasazeného do "izolované" komunity, kde se každý zná s každým, vytváří dojem marného boje "sám proti všem", který není možné vyhrát. To spolu s vševědoucí narací (divák zná pravdu a cítí intenzivní nespravedlnost, nesmyslnost a mylně motivovanou násilnost počínání téměř všech zúčastněných) vytváří vpravdě nepříjemný, ale velmi silný filmový zážitek. (11.05.2015)

Depresívny a chladný film pri ktorom som bol nie raz s nervami na dne. Pri sledovaní som mal chuť niekomu odtrhnúť hlavu a hodiť do plátna. Jagten je emocionálna kyselina, ktorá ma zožierala z vnútra. Mikkelsen zahral veľmi dôveryhodne, že som trpel zaňho. Celých 110 min a 13 sec mi ubehlo ako voda. (07.03.2013)