Lásky čas

A kurva zapomněl jsem ohodnotit tenhle shit. Naštěstí tak právě učinil jeden z mých oblíbenců a připomněl mi to. Asi jsem to zapomněl ohodnotit páč jsem na to koukal docela vylitej a do druhýho dne jsem zapomněl, že jsem to vlastně vůbec viděl, ale to je fuk i to je jeden z důkazů, že to stalo za píču. Ne sorry když se někomu líbí tak v poho. Já si na podobný přeslazený výplachy nepotrpím. Kurva přemejšlím proč jsem se na to vlastně díval a jsem zvědavej kolik milovníku romantiky mě za tenhle koment sežere, ale co už nadělám...0% (21.01.2014)

A co na tom, že je to prosté jak bulharská striptérka, mně se to líbilo. Mohl bych tu psát moudra o tom, že jedinečnost okamžiku je právě v jeho neopakovatelnosti, ale proč, to si každej snad v hlavě srovná sám, že vzpomínky mu nikdo nevezme, až na toho zlýho Němce Alzheimera. Tak ať je na co vzpomínat. (29.12.2015)

Co na tom, že mně v Richardově další filmové pochoutce občas připadalo, že jsem některé momenty viděla už v jiných filmech? Co na tom, že mně tam přidal pár lžiček patosu a klišé? Já osobně jsem si přes tohle všechno na téhle pohádce pro dospělé vysloveně pochutnala. Neznám nikoho, kdo by si občas nepřál mít nějakou skříň a nebo komůrku, kam by si mohl jít zatnout ty své pěsti a občas vrátit čas. Leda tak nějaký zarytý cynik nebo totální flegmatik. V mnoha situacích jsem se přímo viděla a dokonce slyšela, byly to má slova a moje myšlenky. Je to film, který se dotknul mé duše, který vyvolal úsměv na mých rtech, rozesmutnil, donutil k zamyšlení a skončil skvělým a nezapomenutelným pravdivým shrnutím. Pak se mně šel schovat do jednoho ze zákoutí mého srdce a tam zůstane na hodně dlouhou dobu. (03.01.2014)

Ano, je to tak. Z toho psy prznícího, děti zneužívajícího, bezdomovce bijícího, důchodce okrádajícího, stohy podpalujícího, spropitné nedávajicího, odpad netřídícího, hygienu nedodržujícího, okenu popíjejícího a perník obědvajícího sebestředného cynického hovada, se na dvě hodiny stal pookřálý zasněný mladík s úsměvem na rtech, slinama na bradě a tendencí vrátit tomu slepému beznohému nebožákovi s harmonikou před kinem, zpět do kastlíku tu stokorunu na invalidní vozík. S přítelkyní jsme z kina odcházeli nadšení a tak nějak více šťastnější. Dokonce jsem ji mršku v parku na chvíli i pustil z vodítka a přemýšlel nad sladkými slovy, které doma napíšu k tomuto příjemnému filmu. Se slovy "láska, naděje, porozumění, oddanost, věrnost, časový paradox" jsem otevřel profil filmu a vyskočil tam na mě skutečně erudovaný výblitek cenami ověnčeného polyhistora Civala, který si stěžuje, že tam bylo moc cukru! Moc cukru! On jde na ROMANTICKÝ film a stěžuje si na to, že byl příliš ROMANTICKÝ! Naštěstí pro něj jsem zjistil, že podobných existencí, které šly na romantickou komedii a čekaly nejspíš pytle s uřezanýma hlavama, vyvražďování německých prostitutek nebo grupáč s ovcema, je tu povíreco. (19.11.2013)

Venku nám pomaličku přituhuje, děvčata přišívají sukýnkám spodní patra, zato v kinech teď nastává hřejivý lásky čas; to Curtisův zve ku smíchu hlas. Lidi lidi, kdyby bylo na tom našem popleteném světě všechno stejně tak příjemné, jako tyhle dvě hodinky v Atlasu, do večera bych se roztekl slastí. Pokud mě do včerejška zajímalo, jestli je možné zamilovat se do filmu, tak dneska mě zajímá, jak ten film pozvat na večeři. Z toho vyplývá, že šťourat se v tomhle gejzíru krásy hnidopišským prstem je stejný nesmysl, jako si po nejskvělejším rande v životě stěžovat na to, že mohlo být lepší počasí. Rachel a Domhnall jsou tak sympatičtí lidi, že bych nejradši chodil s oběma najednou (i když Domík by na noc musel k tatínkovi), v povaze, pohledech a úsměvech Mary jsem pak naprosto jasně viděl střípky všech holek, které mi kdy buď samy vkročily do života anebo těch, jejichž vstup jsem si tak trošku umínil. To ve mně samozřejmě vyvolalo úvahy, jak bych naložil s tou kouzelnou schopností já sám. Nepřišel jsem na nic konkrétního, jen mám takové tušení, že by se výrazně zvedl počet katastrof. Zůstaňme tedy raději u "prožij každý den tak, jako by byl tvůj poslední." Že je to klišé říkají jen ti, kteří to neumí. (05.11.2013)