Caesar musí zemřít

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $871,416║ Ako námet z daného prostredia určite zaujme, nie je to samozrejme žiadna ľahká vec na kľudné pozeranie ale tí väzni sú strašné plochý jednotvárny a aj keď to vedia všetko pekne odrecitovať, nemá to tie správne grády, kamera ušla. Je vidieť že z toho zas chcú na umelo vytvoriť festivalový hit. /videl v kine: 45%/ (videl na festivale Art Film Fest 2012) (17.06.2012)

Trochu zarážející je pro mě to rozporuplné hodnocení, nicméně co tisíce lidí to tisíce chutí. Já seděl a ani nedutal. Bratři Taviani to s kamerou umí. Použití pouze přirozeného světla a černobílého materiálu člověka ještě více vtáhne do prostředí věznice, kde o životě se pouze sní a divadlo tak může paradoxně znamenat jedinou možnost setkání se s opravdovým životem. Těžko uvěřit, že herci jsou jen vězenští ochotníci. Narozdíl od místního CSFD osazenstva si myslím, že se svých rolí zhostili s grácií a leckterého profesionála by i do kapsy strčili. Je skoro obdivuhodné jak Tavianiové dokázali přesně odhadnout míru prolínání se divadelního představení s skutečným životem vězňů tak, aby člověk nikdy nepřestal myslet na to v jakém prostředí se nachází a kdo představuje ty čestné a cnostné muže Říma a zároveň nebyl vytržen z dění "na jevišti". Scéna u mrtvého Caesara na vězeňském dvoře, přednášená vězňům nezapojeným do zkoušek, kteří představují římský lid před vzpourou vůči zrádcům, mi navodila to příjemně-nepříjemné mrazení v zádech, díky kterému vždy vím, jaké hodnocení si ode mne snímek odnese. A nakonec stejně tak jako bratři Tavianiové věřím, že dobré umění dokáže člověka změnit k lepšímu a že nikomu by neměla být tato možnost odepřena. Ani Brutovi! (14.09.2012)

Zajímavý film natočený italskými matadory, bratry Tavianiovými, kterým už bylo oběma v době natáčení osmdesát let. To samo o sobě je neuvěřitelné, ale oni stále ještě mají pořád o čem vyprávět, což je o to důležitější. Pojetí Shakespeara je v zajímavém prostředí, ale nutno říct, že film mi zase tolik nedal. (16.10.2016)

Inscenovaný dokument o vězních připravujích představení Shakespearova Julia Caesara je viditelně prací ostřílených filmařů. Vězni jsou nám představeni opravdu stručně, takže většinou nevíme, za co vlastně sedí. Ale soudím, že pokud někdo třeba dostane doživotí podle zákona o mafii, tak to asi nebude žádný svatoušek. Hra byla výborně vybraná, takže vzniká něco mezi historickým a mafiánským dramatem. Ale vlastně hodnotím trestance jako herce a Shakespeara jako scenáristu, o vězních ani vězení se z tohoto filmu skoro nic nedozvím (a to málo většinou zní jako klišé). (05.07.2012)

Formálně neskutečně vytříbená a troufnu si říct, že až rafinovaná hra s divákem. O tom, že Tavianovy umí, nemůže být absolutně pochyb. Použití černobílé kamery (barva je tu doopravdy jen velmi málo) se ukazuje být hodně dobrou volbou a díky ní vynikne vše, co chtějí Tavianovy zdůraznit. Ať už je to stísněná atmosféra věznice, kterou párkrát zaberou z dálky, aby byla hezky vidět, nebo zoufalost zdejších obyvatel. Všechno funguje skvěle a je to hodně působivé. Z čeho ale běhá mráz po zádech, jsou výtečné výkony snad všech zúčastněných a vůbec se mi nechtělo věřit, že nejde o profi herce. Zejména představitel Bruta bral dech. Velmi chytře je tu zakomponováno to, že přestáváme rozlišovat, kdy vězni hrají a kdy odhalují něco ze své minulosti, což působí tajemně a hodně zajímavě. Na plný počet mi tu něco chybí, možná intenzivnější emoce nebo scéna, která by utkvěla v paměti. Nicméně jde o vynikající film, který dokazuje jednak to, že Shakespeare je neuvěřitelně nadčasový a taky to, že i záznamy divadelních her se dají zpracovat invenčně a nekonvenčně. 80% (26.09.2012)