Holy Motors

-Smrt je dobrá, ale život je lepší, protože je v něm láska.- Hůře uchopitelný film, který by pro mne mohl být s ještě větším přesahem do surrealismu, ale který jsem si užil. Čas, setkávání, život, přežívání, smrt. Některé scénky jsou vynikající. Ano, jistě s Evou Mendesovou, ale třeba pochod harmonikářů, k nimž se přidají další hudební nástroje, neměl chybu. Každé setkání, každá další identita, měly něco úžasného. Samotný závěr, a nemyslím garáž, byť ta také, měl asi nejsilnější náboj. Ale rozumím tomu, že mnohé film neoslovil, protože se pohybuje na hranici - vítám/odkopávám. (28.08.2023)

Holy Motors najlepšie pripodobniť k cirkusu, pretože inak by musel balansovať medzi kategóriou gýča a "art filmu". Ani k jednému sa však film neblíži. Tento fascinujúci kúsok je exibíciou, ktorá sa nehanbí žiadať potlesk publika po každom výstupe, či nadľahčenej scénke z toho ktorého žánru. Film sa šialene vážne neberie, premrštený Lavant, "smrteľne vážne" násilie, sebapoškodzovanie a trocha explicitného sentimentu navodzuje úsmev, . HM svoje jadro hľadá v drobných zvratoch, odklonoch od šablóny, v scénach, ktoré spočiatku uvádza ako žánrovo uzavreté. V ďalšej rovine odkrýva film svoju podstatu práve v štylizovanej forme - upnúť sa na radosť z pohybu, svetla, hudby, obrazu... V tom je číra radosť! ... Holy Motors síce núka množstvo podnetov na úvahu, jeho zámerom však žiadna kontemplácia nie je. Načo filozofovať tam, kde film zobrazuje všetky odtiene skutočnosti? ... Sformuluje len pár nápevov, ktoré sa vo víre filmu zlievajú v jedno: Čo nás to tak na tých filmoch púta? Čo púta masy v kinách na blockbusteroch? A čo púta Nás hrať dennodenne do úmoru naše role? (11.04.2013)

Holy Motors mi přijde mnohem geniálnější než Zlá krev. Tohle jsou nejen audiovizuální orgie, tohle je nostalgické vzpomínání plné mimořádně chytrých nápadů. Holy Motors srší odkazy a humorem, ty nápisy na náhrobcích jsou jasnou ukázkou toho, že Carax se nebojí si udělat srandu z naprosto čehokoliv. Jsem poněkud rozmrzelá pouze sama na sebe, musela jsem se nechat provést celým filmem, abych zjistila, že pointu vlastně znám od začátku, jen mi to nedošlo. A to lze připsat Caraxovi též k dobru. Opět došlo k naprosto dokonalému spojení všech složek filmu, působivá kamera, dokonalý scénář, skvělí herci a výborná hudba. K tomuhle se skutečně velmi hodí skladba Gérarda Manseta Revivre, tohle se prostě musí prožívat a prožívat. (13.01.2015)

Souhlasím s tím, že Leos Carax nedělal nic jiného, než že uplynulé desetiletí chodil hodně do kina. Jak jinak by totiž mohl natočit něco tak... hmmm... divácky neatraktivního, nekoukatelného, ač se ve filmu objeví vše, co má současný divák rád (fantasy skřítek, umírání různých lidí, tajemní řidiči, tajemná auta, podivné děti, krásná Eva Mendes nebo erekce Denise Lavanta, eh, ne, ta už tam být nemusela). V průběhu promítání z kina odcházeli lidé, nejvíc jich odešlo během intermezza. Takže pokud budete chtít odejít, odejděte zhruba po hodině filmu, je to ten nejvhodnější okamžik. My zůstaly... (30.04.2015)

Až do poloviny naprosto dokonalá dramedie plná svěžích bizarních výjevů a skvělého proměnlivého herectví Denise Lavanta. Od vynikajícího intermezza už však jen fádní, a především nudná exhibice, která recykluje svůj vlastní koncept až na dřeň. Je to obrovská škoda, zvlášť, když má ten film velmi funkční a relativně srozumitelnou myšlenku a netrpí ani příznaky tvůrčí onanie. Zkrátka je to jen od půlky docela nuda, a to jsem od festivalového WTF roku 2012 tedy doopravdy nečekal. UPDATE o měsíc později: Z Holy Motors mi v paměti po měsíci zůstalo jen to nejlepší a retrospektivně i části, které nenadchly, působí alespoň velmi zajímavým dojmem. Hvězda nahoru a nemůžu se dočkat až to uvidím podruhé. Recenze zde 75% (KVIFF 2012) (04.07.2012)