Hasta la vista!

Solidní práce. Vozíčkářské Prci prci prcičky ve velmi kultivovaném duchu a se spoustou nepříjemných podtónů a minimem žebrání o soucit s hendykepovanými. Škoda trochu pracovního střihu a iritujícímu sklouzávání k sentimentální roadmovie, ale na to, jak je to předvídatelné, to vlastně udržuje obdivuhodné dekórum. Šlo z toho ale nepochybně vytěžit víc - hlavně z výtečně zahraných postav, jimž vévodí vrcholně nesympatický asociální, panovačný a frackovitý Philip. (20.09.2012)

Velmi hezky a citlivě udělanej bijáček. Herecky taky paráda. Chování jednotlivejch handicapovanejch se mně taky líbilo, protože to všechno působilo naprosto přirozeně a reálně. Humorný chvilky se s těma hořkejma tak nějak prostřídávaly a celý to do sebe hezky pasovalo. Jediný s čím mám trošku problém, jestli když film působí tak reálně by tohle plus minus bylo možný ve skutečnosti. A tím si právě nejsem až tak jistej. Nicméně kluci v tom co podnikli měli samozřejmě mé plné sympatie a díky tomu ve mně uspořádali emoce docela slušný mejdlo a o ty mně de při sledování velko i mini bijáků především. (09.12.2012)

Scenár filmu možno pripomína pubertálny nápad ako vystrihnutá z nejakých , v tejto dobe populárnych teenegerovských komédií, ale našťastie to tak nie je. Na tomto filme nie je úchylné vôbec nič, dokonca ani hlavný motív - kde si trojica postihnutých chce zájsť do bordelu. Keďže títo chlapci "to" zatiaľ nezažili a pravdepodobne ani inak nezažijú, ich nápad schvaľujem a verím, že nikto na svete by nechcel umrieť ako panic. Film je šikovne humorne ladený, postupne dávkovaný, naozaj som sa dobre bavil, na druhej strane veľmi reálny, podaný so všetkými problémami, ktoré takto postihnutí majú. Trojica postihnutých si neváha robiť srandu zo seba navzájom a to je len dobre. Divákovi bude najviac ľúto Larsa, jediný z trojice, ktorému neostáva veľa času a zvlášť pri záverečnej scéne pri mori mi zovrelo hrdlo. Určite však všetci traja zažili najkrajšie dni svojho života, hoci to tak spočiatku vôbec necítili. Krásny film, ktorý pobaví i dojme. Čo chcieť viac? 80%. (14.05.2013)

Střídání emocí, hodně humoru a trochu toho vážného. Vše v citlivě zábavném mixu si nijak nedělá legraci z postižených, jen ukazuje, že mohou prožívat úplně normální pubertu. Parádní road movie, která podle mě měla skončit trochu jinak, jinde. Ale chci to vidět znovu, chci si zopakovat své oblíbené scény. Z obrazů, které mám stále před očima, je na prvním místě chycení otce za ruku. Taková banalita a přitom taková síla. (03.01.2015)

„Je důležitý jet na ten výlet. Co mám dělat? Stejně umřu, s tím nic nenadělám. Ale do tý doby si budu dělat, co chci. Zaprvý, chci do El Ciela. Zadruhý, nechci umřít jako zkurvenej panic. Zatřetí, sex léčí rakovinu.“ - „Fakt?!“ Nezáleží na překážkách, touha dosáhnout cíle je daleko silnější! Už úvodní scéna s ňadry v pohybu ukáže, po čem hlavní hrdinové nejvíc touží. A těm 3 panicům, kteří jsou limitováni handicapem, se snad ani nedá moc divit, nebo jim dokonce vyčítat „povrchnost“ jejich tužeb. Nemluvě o tom, že v téhle roadmovie jsou důležité jak cesta, tak cíl. Od příjezdu náhradní ošetřovatelky navíc začne být cestovatelům stále víc jasné, že tenhle výlet se nebude vyvíjet dle původního plánu…Hasta la vista! baví mixem emocí, neb film je hořký, smutný, ale také vtipný a odlehčený. Je fajn, že handicap hlavních hrdinů zde není jen z důvodu laciného citového vydírání. Spíš je to o možnosti vcítit se do pocitů zúčastněných (kamarádů, ošetřovatelky, příbuzných). Konec se sice dal čekat, výsledný dojem to ale příliš nepokazí, dám solidní 4*. (28.08.2022)