AO: Poslední neandrtálec

Francúzsky experimentálny film o jednom humanistickom neandertálcovi, ktorému zlí Homo sapiens sapiens vyvraždia rodinu a tak sa vydá zo Sibíri až niekam na Balkán, kde by mali prežívať jeho poslední príbuzní. Cestu mu znepríjemňujú jednak ďalší zlí Homo sapiens sapiens a jednak záhadná choroba, ktorá (ako sa dozvedáme z jeho voice-overu) už skolila väčšinu jeho druhu, zároveň mu je ale spríjemňuje jedna dobrá Homo sapiens sapiens so svojou malou dcérou... Herci iba hrajú a tvária sa, na dialógy nedôjde (iba na vnútorné voice-overy hlavnej dvojice), masky a kostýmy ujdú (aj keď výzor hlavnej ženskej hrdinky príliš praveky nepôsobí), o realistickosti filmu možno diskutovať (súboj s ľadovým medveďom?, niekoľkotisíckilometrová cesta? navigácia skrze 20 rokov staré vzpomienky?) ako aj o jeho príbehu samotnom a celkovom spracovaní, ale treba uznať, že je to celkom zaujímavý počin/pokus o praveký príbeh s nejakým zamyslením do súčasnosti. (10.09.2014)

Je pravda, že Boji o oheň to nesahá víc než po kolena, ale zase úplný průser to také není. Odmyslíme li si pár drobných přešlapů, to bylo dobré. Konec konců o skutečném intelektu a chování našich předchůdců se můžeme jen dohadovat, pravdu neznáme nikdo. Na kom se evoluce vyřádila více, koho nechala zakrnět (to je jak dneska). Jako sonda do hlubin neandrtálcovi duše se snímek celkem povedl. Vypravěč by mi nevadil, kdyby nepřemýšlel a neaartikuloval, jako dnešní homo blb. (02.03.2020)

Zajímavý pohled na život posledního neandrtálce.Na konci filmu jsem si položil otázku:" Opravdu byl AO posledním neandrtálcem?" Přestože se ve filmu skoro vůbec nemluví (když nepočítám hlas samotného vypravěče) film ani trochu nenudí.Potěší po delší době vidět film který je jiný než většina současných "moderních" snímků. (25.04.2012)

No, není to sice žádný Boj o oheň, ale i tak si mě tahle netradiční romance získala. Z části za to můžou perfektní masky, zčásti to, že mám pro filmy z pravěku slabost. Historickou věrnost hodnotit nebudu, snad jen mi přišlo poněkud zvláštní, že milý neandrtálský hlavní hrdina dokáže najít svou domovskou Středomořskou jeskyni až ze severní Sibiře a ani se nemusí ptát na cestu. Jeho humanismus jsem mu taky nevěřil, tuším že opravdový bojovník by vyvraždění svého kmene pomstil mnohem krvavějším způsobem, než tím že by útočníkům dal pocítit morální kocovinu. (03.06.2012)

Když se filantropická poloopice ze Severního pólu rozhodne navštívit bráchu v Rimini, nemá v roce 36 000 před Akrobatem zrovna na plavůních ustláno. Pokrytí kouřovým signálem ještě nemá dokonalé dokonce ani CO2 a poslední poštovní pterodaktyl nerozchodil konec Křídy a skončil v kafilérce tak před sto milióny lety. No na hovno. Nezbývá, než jít na férovku s nějakým tím ledním medvědem, umlátit ho ztrouchnivělým pahýlem, nafiletovat na sendviče, sbalit si svých pět pazourků a vydat se překvapit bráchu jen tak na pas blind. Poslední známá adresa byla někde mezi Bibione a Neapolí, takže nebude žádný problém tu jeho snobskou jeskyni 6+1 trefit. Je sice kapku nespolečenské, když neví, že přijedete, ale pokud jste skromný a nečekáte hned červa se solí a jednohubky z mamuta, může to být pořád milé setkání nad albem rodinných jeskyních maleb. I cesta samotná může být fajn! Zvláště, když si někde u Plzně nabrnknete perfektně depilovanou, humanoidní roštěnku s luxusníma trojkama, co nemá problém s mezirasovým sexem a v pohodě z vás udělá Homo Erecta. No a nakonec je to hrozný doják! Brácha podcenil Dobu kamennou, ta divná vyrážka se mu kapku rozlezla, protože si nenaškrábal dost plísně na zabití Treponema pallidum, ale zase si můžete schovat jeho fosílii a ukazovat ji návštěvám!! Ale co, aspoň jste v teplých krajích, hezky se přes tu srst opálíte a s tou šlápotou si nasekáte pár mongoloidních Etrusků. A já si jdu s nevěřícným "Co to, kurva, bylo!" pustit Osadu havranů a očumovat skálopevné hýždě ředitele Karlovarského festivalu. (30.05.2012)