Princezna se zlatou hvězdou

Milá, empatická a LADNÁ pohádka ... o princezně jménem Lada, v jejíž kráse je obsažena i neokázalá přívětivá důstojnost. Aby ne, když její bílé čelo zdobí zlatá hvězda ! Veršovanou klasiku dopovázejí oku lahodící baletní prvky a neladným až hranatým dojmem působí jen a pouze král Kazisvět VI., z boží vůle král, a jeho družina, aby tak patřičně zvýraznili odvěkou pohádkovou hranici mezi dobrem a zlem. Na kouzla nedojde, nicméně s ohledem na celkovou koncepci vyprávění jich není zapotřebí, takže na stylový půvab pohádky jejich absence nemá žádný vliv. P.S.: Víte ... nemůžu si pomoct, ale od jisté doby, kdykoli v TV zpravodajství zazní, že kdosi obdržel či obdrží nějaký řád, automaticky mi naskočí jediné možné pokračování: " ... Zlaté vařečky." (11.06.2021)

Asi nejblíž Mrazíkovi, co se kdy česká pohádka dostala. Tou svojí ubrblaností, dospělou infantilitou a naprostou odtržeností od reality jde vlastně o zhmotnění stařecké senility, která vzbuzuje otázky, zdali ta nemoc vůbec existuje, nebo jde o nevratné poškození mozku generace mých prarodičů tím, že právě vyrůstali na této pohádce. Když se na scéně poprvé objevil princ Arnošt Ledecký, náš kulturní referent, málem jsem se počural. Velký potenciál vidím ve skupinové párty projekci, kdy se budou improvizovaně doříkávat načaté verše. "Už se ti to všechno plete." "Neser princi Teplomete." (14.02.2024)

nostalgické +3* tak jsem si všimnul, že nemám ohodnocenou jednu z nejznámějších českých pohádek. Je to klasika, kterou snad musel každý aspoň jednou vidět a nevím, jestli počet repríz jí pomáhá k lepší známce ... spíš naopak. Pro mě je to milá naivní pohádka s nezapomenutelnou rolí Stanislava Neumanna a hezkým veršováním. Naštěstí si ji připomenu tak jednou za pět, či deset let, tak si ze sentimentality ještě lepší tři hvězdičky udržela. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (28.01.2021)

Zvláštní úkaz – pohádka, která je hrozně zastaralá (i na svou dobu), směšná a v některých fázích dokonce nevkusně kýčovitá. Ráž ani Kyselková moc hrát neumí (uchytili by se spíše coby recitátoři) a legrační básnivé dialogy jim ani trochu nejdou. Do toho věčný záporák Růžek, který dal do svého diktátora všechnu sílu. Jenže co na tom všem, zvláštní podmanivovst této pohádky vše vynahrazuje. Nádherný únik do pestrobarevného světa, kde nic neschází a všichni jsou nesnesitelně optimističtí. Přesně tohle od pohádky očekávám a v čase svátečním opakovaně vyhledávám. Princezna se zaltou hvězdou je mým průvodce štědrého dne už dlouhé roky a oproti jiným nemám pořád dost. Skvost! (31.12.2005)

Ačkoliv pro mnohé je tahle pohádka kýčem, pro mně je nádherným příkladem, jak se dá natočit veršovaná pohádka, aniž by působila trapně. Co scéna, to perla, na Kazisvěta si snad hrál každý, kdo pohádku viděl. A mladý Josef Zíma, to je opravdový princ. Pro mně se tahle pohádka řadí mezi Pyšnou princeznu a Byl jednou jeden král. Hudba: Bohuslav Sedláček (17.08.2005)