Good Vibrations

Punk já velmi rád... Nicméně tento film je plný spoustou menších či větších trapností. Klišé střídá klišé. Občas se z té trapnosti a klišoidních scén ´´vyhrabe´´ do nudy, aby zas sklouzl do klišé. Nehodnotím scénu, nehodnotím dějiny, dějinné souvislosti, nehodnotím hudbu, zkrátka jen tenhle film. Obsah je ok, tomu bych fandil, ale ne v téhle trapné formě. Je fakt, že některé ty (předpokládám že) autentické záběry hořících budov a ozbrojených vojáků a policajtů v ulicích, docela zamrazí, když si uvědomíte, jaká byla po tak dlouhou dobu v Irsku situace, kdy vlastně nebylo ve městech vůbec bezpečno díky bojůvkám britských jednotek s IRA. Složitá situace, nicméně jako obvykle zapříčiněná imperialismem Velké Británie. Každopádně to je tak jediné, co mi z filmu utkvělo v hlavě. Autentické záběry. Nedá se nic dělat a celkem je mi i líto, že to musím takhle napsat, ale prostě mi to fakt přišlo z filmového hlediska jako celek trapné. Ty situace, ty postavy, téměř veškeré dialogy, všechno je to jedno velké klišé. Já prostě nemam rád, když se jakýkoliv underground, ať už v myšlení, v umění nebo já nevim čem, snaží někdo vyobrazit tak, aby se to líbilo i mainstreamu. OK, je tam jakože ukázaná rebelie, ale zas ne tak moc velká, aby to neurazilo. OK, chlastá se tam a hulí tráva a všichni jsou strašně happy, ale to, že půlka téhle scény byli těžcí feťáci, to tam nikdo nenastíní. Uhlazený film o neuhlazené muzice... (11.11.2014)

Nemůžu nevzpomenout na nedávno viděný CBGB. Terri Hooley sice neznamenal pro punkovou scénu to samé, co Hilly Kristal a ani nemohl, ale přesto se jejich příběhy v základu podobají, protože oba popisují hudbymilovné losery, kteří díky své lásce k muzice vstoupili do dějin. Nicméně zpracování CBGB mi bylo bližší, než je tomu u Good Vibrations. Nebylo to ani tak kvůli obsazení, protože Richard Dormer byl trefou do černého a i ostaní herci mi sedli. Spíš mi vadila ta dramatická struna, na kterou se občas hrálo a která absolutně neladila s těmi odlehčenými tóny. Chápu, že prostředí Severního Irska v 70tých letech nebylo žádnou procházkou růžovým sadem, ale myslím si, že tvůrci se měli rozhodnout buď pro hudební drama, nebo pro hudební komedii. Každopádně muzika, jak už to tak u punku bývá, byla parádní, s a dýchla z ní na mě nostalgie, tudíž nebudu v hodnocení tak docela objektivní. 80% (01.10.2014)

To je hezký, že se rozdělený Belfast spojil v punku, chyba je, že správné vibrace jaksi nedolehly až ke mně... a hudební styl za to vinit nemohu, přestože ho opravdu nemusím, hlavním zádrhelem, proč jsem ani tentokrát neprolomila řadu smolných filmových večerů, se mně jeví irský Pepa Nos a to nejen podobou, ale i projevem, přesto dám jednu hvězdu právě za Terri Hooleyho, za propůjčení k dobré věci, ne za tahání peněz ze školních dítek, aby jim místo hodiny zeměpisu za padesát korun na hlavu vymečel, že je Země kulatá... Příště si v podobných záležitostech odpustím čekání na konec (film to v mém systému hodnocení uchrání odpadu) a při překročení hranice snesitelného odporu vypnu... Proč? Protože můžu. (30.01.2014)

,,KDYŽ SE ŘEKNE PUNK, NEW YORK MÁ ÚČESY, LONDÝN MÁ KALHOTY, ALE BELFAST MÁ DŮVOD! GOOD VIBRATIONS NENÍ OBCHOD S DESKAMA. NENÍ TO ZNAČKA. JE TO ŽIVOTNÍ STYL! …“ /// Úvodní složitost Belfastu let sedmdesátých – svižný vyprávění, ale přeci jen čekám, co že jako z toho vyleze. S prvníma pořádnejma skřípajícíma riffama je mi všechno jasný – životopis pro fandy punku a Irska. Biografie kmotra Belfastskýho punku by klidně mohla mít podtitul – PUNKEM PROTI VÁLCE! A jak tak koukám kolem sebe – děcek, co to maj u prdele a kteří pochopili, vo čem to všechno je, je na CSFD ještě dost! PUNK NOT DEAD! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnejch příběhů. 2.) S-S R-U-C! 3.) Vobčas něco poslechnu. Třeba soundtrack. 4.) Thx za titule ,,old.meg“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (31.10.2013)

GOOD VIBRATIONS ISN'T A RECORD SHOP. IT'S NOT A LABEL. IT'S A WAY OF LIFE!! Strejda Terri a jeho pankové děcka vás baví celých 97 minut. Belfast byl ve své době opravdu nebezpečným místem a není divu, že se zde dávaly dohromady punkové kapely. Ty děcka měli prostě co říct. Film působí svěže a Terriho barva hlasu nemá chybu. No nic du si pustit Rudi. Big time, you ain't no friend of mine. (02.12.2017)