Thérèse Desqueyroux
Režie:
Claude MillerKamera:
Gérard de BattistaHrají:
Audrey Tautou, Anaïs Demoustier, Gilles Lellouche, Stanley Weber, Francis Perrin, Alba Gaïa Kraghede Bellugi, Yves Jacques, Catherine Arditi (více)Obsahy(1)
Na francouzském venkově v kraji Landes se sňatky uzavírají proto, aby se rozšířily pozemky a výhodně spojily rody. Z Thérèse Larroque se tak stává Madame Desqueyroux. Tato mladá žena s pokrokovými názory však nerespektuje zakořeněné zvyky a pokusí se udělat vše proto, aby se vymanila osudu a žila svobodně svůj život. (Festival francouzského filmu)
Videa (4)
Recenze (10)
Klasický snímek o maloměšťáckém nudném životě a osobní revoltě, která skoro nikam nevede, s trošku dražšími herci a lepšími kulisami než bývá na festivalech zvykem. Ze života, kde je všechno nalajnováno a logicky promyšleno se můžete dostat jenom spontáním a nelogickým chováním. To si bohužel těžko hledá diváky a sympatických hrdinů je ve filmu velmi poskrovnu. Tautou hraje výborně, ale nemůžu se ubránit dojmu, že je v každém filmu naprosto totožná. Navíc se jedná o remake filmu z roku 1962 http://www.csfd.cz/film/32040-tereza-desqueyrouxova/ ()
Jak jsem měla ráda Amélii z Montmartru. Kde ty časy jsou? Tautou jsem po shlédnutí Thérèse Desqueyroux již definitivně zařadila mezi protivné ženské. Ve všech filmech, které jsem poslední dobou viděla je stejná. Její varieta výrazů je výrazně omezená a na každého se dívá jako na obtížný hmyz. Příběh samotný se mi vůbec nelíbil. Dva lidé, z nichž ani jeden neumí k tomu druhému najít cestu a svůj život změnit. Ještě že Bernard neměl podobný nápad jako ona. To by se asi dost divila. Nevím, co autor sledoval, ale takto si pokrokovost nepředstavuji. Therese je v příběhu zápornou postavou a Tautou tomu výraznou měrou napomohla. Její hrdinka na začátku neví co chce a na konci taky. Dvě hvězdy jsou za přírodní scenérie a kostýmy. ()
Je neuvěřitelný jak se na festivalu trefuju do filmů, který jsou z tematickýho hlediska spíše ženský, no co asi se ze mně s přibývajícm věkem stává položena. Samotný film rozhodně není žádná přeslazená hubička, ale bohužel ani emocemi nabitý drama. To co se odehrává na plátně je v podstatě hezká obrazová nuda. Nějak mně nepřišlo že by měla Therese pokrokový názory a způsob který zvolila aby dosáhla svýho by měl by přece moh být natočen daleko větším strhujícím stylem. Claude Miller, budiž mu země lehká před několika lety uváděl na FFF film Svědek kde dokázal na několika metrech čtverečních rozehrát neskutečný emoční uragán. Tak v čem je tady zakopaný pes ? Možná tu postavu Audrey zahrála...mně ten "boj" Therese připadal, že na 100 rezignovala na svůj život, neustále stejnej výraz hlavní hrdinky prostě emocím nepomáhá. Nevyčítám to Audrey, protože to zřejmě byl záměr aby lépe vynikl závěr, kde najednou byla úplně jiná. Docela by mně zajímal originál z roku 1962. Obrazově je to baladička, leč film má tempo raněnýho šneka a to není úplně nóbl. ()
Dokoukala jsem to v bláhové naději, že mi v závěru bude poskytnuto alespoň trochu přijatelné vysvětlení.. Bohužel.. Tereza pro mě byla nepochopitelná, ten prázdný a tupý výraz v jejích očích mě značně iritoval, způsob, jakým se chovala ke své narozené dceři, šel úplně mimo můj záběr a poprvé mě Audrey Tautou vůbec nebavila.. Cítila jsem se asi trochu jako Bernard (skvělý Gilles Lellouche), postrádala jsem jakýkoli záchvěv logiky.. Knižní předlohu neznám, možná by mne lépe obeznámila s nitrem hlavní postavy.. ()
Bezemočný príbeh strnulej a závistlivej ženy v podobe nie práve najlepsie upravenej (ale inak krásnej) Audrey Tatou s výrazom starej korytnačky... nemôžem si pomôcť, ale takto zle ešte nikde vevyzerala, možno to bude aj tým, že z nej nevyžarovala tá energia a charizma, ktorou bežne oplýva. Dej je však ešte zdĺhavejší, pomalý a menej pútavý, ako v príbehoch Jane Austen. ()
Reklama