Páter Thomas

Tento hit šťastných českých a slovenských vlastníků videopřehrávačů osmdesátých let, rozhodně nepatří k mistrovým nejpovedenějším kouskům. Ovšem vyčítat filmu scénáristické nedostatky v podobě logických lapsů, by bylo (a vhledem k reakcím uživatelů) i je zcela fatální chybou, vycházející z nepochopení a neznalosti jak Fulciho díla, tak i jeho osobnosti. Nahrazení lineární logiky logikou mozaikovu, bylo jedním z důležitých pracovních nástrojů tohoto velkého obdivovatele surrealistů (především pak Bunuela), stejně jako fascinace iracionálnem a temnotou nevědomí, vystupujících na povrch v podobě strachu z neznámého a nepochopitelného, obav z věcí a jevů, které se nachází mimo dosah vědecky zracionalizovaného a utříděného světa, který má zdánlivě pro vše svá uklidňující vysvětlení. Nicméně Paura nella cittè dei morti viventi obsahuje (alespoň dle mého názoru) dva přehmaty, které se měrou zásadní podepisují pod celkovou neuspokojivost snímku. Jsou to jednak výrazně nepovedené (až by se chtělo říct odfláknuté) gore efekty a takřka úplná absence pro Fulciho tolik typického černého humoru (jedna vrtačka v hlavě to nespraví). (13.04.2007)

Hoci mám slabosť pre talianske gore, toto je paškvil. Fanúšikovia Lucia Fulciho ho považujú za jedno z jeho najlepších diel, ale... City of the Living Dead akoby ani nebol nakrútený podľa scenára. Dejové súvislosti, príčiny a následky, zápletka, to všetko ignoruje a je iba nekompaktným, nudným zlepencom samoúčelných nechutností. Rovnako krvavý a brutálny je aj Fulciho The House by the Cemetery, ktorý ale nepostráda normálnu dejovú líniu aj tajuplnú atmosféru. (18.05.2002)

Pro mě velice atmosférický horor. Fulci udělal dokonalou atmosféru,která k hororu patří. Typický italský horor. Červi a zombí a nějaká ta mystifikace. I mě se někdy zdá nějaká ta nelogičnost,ale i v životě není všechno logické a o to je film lepší. Stejně tak i nelogická Trojice smrti od Daria Arganta. Film má docela,klidné zakončení a otevřený konec. Ještě teď jsem nepochopil proč je na konci ten křik. Že by mrtví nebyli úplně tak mrtví? Hm. (09.05.2006)

Především velké zklamání. Dávám sice čtyři, protože pořád je to Itálie, ne Amerika a italské horory jsou úplně o něčem jiném. Tento, v našich končinách jeden z nejznámějších italských hororů je hrozně nesjednocený a některé scény snad nejsou ani ukončené. Je to možná první film, u kterého se mi chtělo trošku zvracet a to při blití vnitřností dívky, která předtím spatřila pátera Thomase. (05.07.2009)

Hřbitov z 80. let, seance s béčkovejma hercema a ještě béčkovější atmosférou, ojíždění nafukovací panny a to je teprve začátek. Do toho sem tam nějaké ty amatérské gore efekty, k tomu si připočtěte tragickej českej dabing (jeden dabér dabuje víc herců) a máte vyhráno. Teda spíš prohráno. Jeden herec tragičtější ksicht, než druhej... no šílený. Ďábel, peklo, mrtví, červi, žížaly, krysy, kostry, zombíci, no klasicky témata nudnyho 80kovyho hororu. V dnešní době už nemá čím překvapit a bát se u toho můžou leda tak maly děcka nebo mentálně postižení... Bylo to spíš k smíchu, než ke strachu. Ale já se nesmál. Nevím, proč se to považuje za kult, teda jestli to vubec nějakej kult má. Je to hodně špatnej film. Hororem bych to nenazval. Pšoukat do vody je větší zábava, než tohle... (18.02.2016)