Dům u hřbitova

Nadstandardně rozehraná partie jak na poli dějovém, tak formálním se bohužel během druhé poloviny v obou případech zasekne. Vzhledem k tomu, že oproti The Beyond Fulci výrazně šetří detailním zobrazováním destrukce lidského těla, je zastavení dějové toku dosti závažným problémem a hluchá dvacetiminutovka vytváří silnou pachuť na jinak velmi podařeném filmu, jenž za své konečné kvality vděčí krom zmíněného úvodu taky fenomenálnímu závěru, kdy těm, jenž se divili absenci gore, Fulci notně pootevře pusu, neboť silná koncentrace zohavených lidských těl do jedné scény příjemně nadzvedne žaludek a přitom si zachová šťavnatý punc temné atmosféry, v němž příjemné mrazení v zádech z toho co vidíme, lze při troše dobré vůle nazývat i strachem. Snad jenom pár vyloženě idiotských replik z úst malého blonďatého a extrémně nesympatického klučiny a nevěrohodné chování postav po téměř celou dobu trvání filmu, dělá nepříjemné kazy, které však jdou pozapomenout, pokud se na výsledný celek budeme dívat spíše pocitově než logicky. Pak nám vyjde, že čtyři hvězdičky jsou více než dobrým ohodnocením dobrého filmu. (30.12.2005)

Raz darmo, na staré pecky má len máločo. Tvorcovia popri parádnom spracovaní a výprave(ten dom! tá jeseň!) prikladali aj pod kotol hustnúcej atmosféry, príbeh je len ľahko načrtnutý, ale perfektný, a gore a masky sú stále peckové! Ak si odmyslíte neexistujúce mobily, je film stále až šokujúco aktuálny(krásne civilné herectvo ústrednej dvojky aj legendárneho blonďatého "klučinu" Boba🙂) a kľudne by ako ukážkový príklad "no bullshit" čistého hororu mohol ísť do kín aj teraz. A áno, baví ma aj to nedopovedané! (19.10.2020)

Mladá rodina Boyleových sa presťahuje z New Yorku do Withfieldu. Výmena bytového apartmánu za rodinné sídlo sa zdá ako rozumný krok pre výchovu malého chlapca. Pravda je však úplne iná. Dom sídliaci na pozemku starého cintorína skrýva hrôzostrašné tajomstvo. Talianske horory patrili v 80' rokoch medzi skvosty. Najmä čo sa gore týka. Aj v dnešnej dobe by sa "podaktorí" režiséri mali z čoho priučiť. Snímok ako taký, napriek pomerne krátke stopáži, neponúka nijak originálnu zápletku. Príbeh prostý, jednoduchý, no nijak neurazí. Až na záver, mimoriadneho napätia som sa nedočkal. Hranie aktérov mi v niektorých momentoch prišlo umelé, amatérsky nepresvedčivé ( najmä chlapcovo ). Hudobný doprovod vo vypätých scénach, katastrofálny. Záver síce veľmi potešil, ale ako som sa už vyjadril. Gore najsilnejšou stránkou - 60%. (06.01.2014)

Pochmurné podzimní počasí a bezútěšné prostředí zrušeného hřbitova s náhrobky mezi žlutavým spadaným listím zahušťují už beztak hustou atmosféru. Lokace domu je dokonale vybraná, na osamělém místě u lesa, stranou mimo hlavní silnici, což zvyšuje ztísněnost pocitu, že tady se člověk pomoci nedovolá. A samotný dům, postavený ve starém stylu, je jako stvořený pro nějaké satanské rituály či blackmetalové dýchánky :o)). Tenhle film je tak krásně strašidelný a dobrý, že by se klidně obešel i bez těch gore scén. Paradoxně právě jejich až přílišna naturaličnost a propracovanost mi tu neseděla, narušovala mi tu krásně tajemnou atmosféru. Ale co bych si stěžoval, drsné násilí vždycky k Fulcimu patřilo a ještě musím Maestra pochválit za ten krásný, nejednoznačný závěr. (28.09.2003)

Jeden dobrý hudební motiv někde zpočátku, stylizace amerického vnitrozemského podzimu. A potom už nic. Triky jsou zoufalé, dialogy děsné, scénář bez nápadu a úplně nejhorší je zpracování těch "děsivých" scén - pořád se akorát řve, nikdo není schopen nic udělat. Šla z toho možná udělat detektivky, kdyby místo nadpřirozeného monstra vraždil například ten divný knihovník. Ztráta času, a já váhám nad odpadem. (14.08.2016)