Dům u hřbitova

Lucio Fulci na vrcholu svých sil. Typické zobrazování brutality a zabijení v dlouhých záběrech,které se dokonale spojilo s atmosférou filmu. Společně s Pastherem a Thomase asi jeho nejlepší filmy,které se mu dařily točit začátkem 80.let. Opět ukázka,že se v hororu nemáme s nikým párat a hlavní postavy můžou klidně zařvat. (20.10.2006)

Ako diváci talianskych hororov vedia, scenár a herecké výkony nie sú veci, ktoré by sa bežne v tejto časti hororového sveta nosili. Inak tomu nie je ani v DOME PRI CINTORÍNE. Ako ale tí istí diváci vedia, spravila ak dôjde reč na plnokrvnú žánrovú atmosféru a na gore, sú Taliani slávny hororový národ. A inak tomu nie je ani teraz. Obrovský dom s desivým tajomstvom, jeho fotka, na ktorú ak sa lepšie pozriete, uvidíte za záclonou jačať záhadné dievčatko, obďaleč v sychravom lese anonymný cintorín a rozľahlá pivnica, v ktorej sa niečo stalo. Je tu toho dosť, od vraždiacich zvierat po niečo ako zombíkov a duchov, ale všetko to spolu pekne brutálne funguje. Viac na mojom ex-blogu: http://ivokucera.blog.sme.sk/c/147110/Dom-pri-cintorine-80.html (27.10.2007)

Mladá rodina Boyleových sa presťahuje z New Yorku do Withfieldu. Výmena bytového apartmánu za rodinné sídlo sa zdá ako rozumný krok pre výchovu malého chlapca. Pravda je však úplne iná. Dom sídliaci na pozemku starého cintorína skrýva hrôzostrašné tajomstvo. Talianske horory patrili v 80' rokoch medzi skvosty. Najmä čo sa gore týka. Aj v dnešnej dobe by sa "podaktorí" režiséri mali z čoho priučiť. Snímok ako taký, napriek pomerne krátke stopáži, neponúka nijak originálnu zápletku. Príbeh prostý, jednoduchý, no nijak neurazí. Až na záver, mimoriadneho napätia som sa nedočkal. Hranie aktérov mi v niektorých momentoch prišlo umelé, amatérsky nepresvedčivé ( najmä chlapcovo ). Hudobný doprovod vo vypätých scénach, katastrofálny. Záver síce veľmi potešil, ale ako som sa už vyjadril. Gore najsilnejšou stránkou - 60%. (06.01.2014)

Spolu so Zombi 2 to najlepsie co som od Fulciho videl. Film ma celistvejsi pribeh ako je zvykom, mnoho az neprijemne stasidelnych scen a co ma potesilo najviac, gore efekty vypadaju na rozdiel od jeho inych filmov velmi (naozaj velmi !) realistcky. Co sa mi naopak nepacilo je, ze vo filme je citit prilisnu neoriginalitu a inspiraciu inymi filmami (okate podobnosti s Kubrickovym Shining) a preto som tu akosi nedokazal najst nejaku "poznavaciu" atmosferu. Co sa vsak tyka gore scen, tento film nema obdoby. A este jedno plus - skvely epilog. (7.5/10) (26.01.2008)

Hm, takže je to potvrzené, italská hororová klasika na mne nezabírá, neboť Dům u hřbitova se stal asi už pátým uznávaným hororem z této země, z něhož jsem byl zklamaný. Nejenže se zde postavy chovají hrozně nelogicky, ale navíc je tu i spousta nekousnutých motivů, které nakonec nejsou vysvětleny, takže všechny působí strašně uměle a prvoplánově. Formálně se nejedná o špatný film, ani gore není špatné (vlastně je výborné, ale to se u Fulciho čeká), takže špatné hodnocení dát nemůžu, ale víc než 3* to nebudou, na to mě ten vykonstruovaný děj příliš iritoval. Posledních "sklepních" 10 minut je skvělých, mít takovou atmosféru i zbytek, zklamán bych výsledkem rozhodně nebyl. (03.06.2008)