Návrat bílého tesáka

Všeho je víc a všeho moc někdy opravdu škodí. Fulci totiž evidentně přitvrdil a krve i mrtvých znatelně přibylo, stejně tak akce. Tesák se ale už chová jako dokonale vycvičený pejsek ňuňuňu a mnohem větší prostor dostává i lehce otravný dětský hrdina. Vítaným zpestřením bylo naznačení zakázané náklonnosti sestry Evangeliny k Johnu Scottovi, za níž však byla potrestána upálením, a to nedostala ani pusu! Bigotní Bůh! Pořád dobré, ale už jen to. Nakonec ale za dvě napínavá finále s psími spřeženími znovu za čtyři. (17.01.2017)

Zdařilé pokračování Fulciho dobrodružství, na kterém spolupracoval mj. Joe D´Amato. Není divu, že dva horroroví režiséři dali dohromady poněkud drsnější podívanou. Smrt přichází častěji a úmrtí jsou daleko brutálnější. Uhoření zaživa, umrznutí zaživa, přejetí saněmi zaživa. Souboj s dravým ptákem se rovněž neobejde bez škopíčku krve. Přesto jde opět o příběh ze země zlatokopů zakončený napínavým soubojem na život a na smrt. S Bílým tesákem je to pro mne nejpovedenější filmová podoba Londonovy klasiky. (29.03.2011)

O dost brutálnější než první díl a samozřejmě tak trochu na úkor děje... Ale co už, herecké obsazení ve velmi sympatické, prostředí nádherné a i když mi ve filmu chyběla nějaká velmi silná scéna (ne, scéna s orlem rozhodně nedosahuje síly scény s medvědem z jedničky), Fulci dokázal, že není jen hororovým řezníkem, ale umí velmi dobře natočit i film jiného žánru... (10.05.2012)

Pokračování příběhů statečného, nebojácného a inteligentního vlka (vlčáka) Bílého tesáka, obětavé sestry Evangeliny, zastánců spravedlnosti spisovatele Jasona Scotta (Franco Nero) a jeho přítele důlního inspektora Kurta proti vychytralému plánu Krasavce Smithe alias Charlese Fortha na využívání zlatokopecké horečky pro svoji lačnou kapsu. V pozadí kanadské scenérie a uplakánek Bill, kterému nakonec spadne jeden dosud nevlastněný důl do klína. Není nouze o napětí, akci, humor (i když scéna při rvačce v saloonu a při partičce pokeru je hodně suchopárná), romanci a dobrodružství, ve které nakonec zvítězí dobro nad zlem. Orel se nažral a vlčák zůstal celej. (01.09.2012)

Keď v roku 1996 zomrel taliansky režisér Lucio Fulci, svet sa s ním lúčil ako s rešpektovaným autorom horrorov, ktorý často a rád prekračoval hranice konvenčných tvorcov. Jeho filmy boli plné násilia. Vyžíval sa v krvavých scénach. Rád používal nechutné gore efekty. Jeho snímky boli určené pre otrlých divákov so silným žalúdkom. Skôr ako sa však vydal touto cestou natočil i niekoľko titulov, kde sa ešte neprejavila jeho zvrhlá kreativita, ktorá sa s pribúdajúcimi rokmi stupňovala. V roku 1973 zrežíroval veľmi podarenú filmovú adaptáciu románu spisovateľa Jacka Londona "Biely tesák" a o rok neskôr natočil voľné pokračovanie "Návrat Bieleho tesáka". Boli to dobrodružné snímky z prostredia zlatokopov z amerického severo-západu. Je pravda, že v tejto druhej časti pán Fulci už viacej zatlačil na pilu a film vyznieva miestami dosť drsne. *** (28.03.2021)