Hamburger Hill

Ne příliš přesvědčivý film o válce ve Vietnamu, který se může "pochlubit" zmatenou režií (neustálé a křečovité přepínání mezi válečnými scénami a dialogy), podprůměrnou technickou stránkou (u rozstřelené hlavy jsem vybuchl smíchy, jak to bylo nepovedené), příšernou hudbou (místy už to působilo jako parodie) a jedním černošským uplakánkem, který si pořád stěžuje, jak ho, chudáčka, ti bílí parchanti poslali válčit. (12.07.2013)

Nepríliš známy vojnový film, ktorý sa odohráva za vietnamskej vojny sleduje príbeh príslušníkov 101. výsadkovej skupiny, ktorá v máji 1969 dostala za úlohu dobyť opevnený kopec v údolí Ashau. Dobývanie trvalo 10 dní, počas ktorých zažívali vojaci pravé peklo od neustáleho dažďa, bahna, nepriateľskej paľby a dokonca aj streľby amerického letectva do vlastných radov. Film je natočený veľmi zručne a ukazuje celý tento nezmyselný konflikt v jeho absurdite. (08.11.2014)

Vizuálně ne vůbec špatné, ale po stránce scénáře a dialogů je to děsná bída. Už dlouho jsem neviděl tak moc nezáživný a nevtahující válečný film. Člověk sice cítí tu špínu, krev a utrpení, které (nejen) američtí vojáci v této zbytečné válce prožili, ale na druhou stranu samotné postavy jsou natolik nevýrazné, že jsem se s nimi nedokázal vůbec sžít. (24.04.2015)

Pre mňa tento film nič nové nepriniesol, ale zato ani neurazil. John Irvin sa snažil (aj na základe vlastných zážitkov) realisticky zachytiť atmosféru vojnového besnenia a ja len konštatujem, že sa mu to podarilo na výbornú. Trošku mi však vadili priemerné výkony ešte vtedy nie moc známych hercov a slabá dejová línia, ale na druhej strane to film vyvažuje realistickým zobrazením bojových scén a už zmienenou atmosférou v duchu reklamného sloganu na film "While the rest of the world wondered why, the Screamin' Eagles fought and died in the fiercest battle of America's bloodiest war." (29.07.2008)

Pro mě osobně veliké překvapení. Hamburger Hill není v takovém povědomí filmového diváka jako třeba Četa či Olověná vesta, ale docela zdatně oběma i jiným konkuruje. Velice špinavý look (bojuje se prakticky jen v bahně) dokrášluje nádherný chaos v akčních scénách, kdy občas nevíme kdo na koho vlastně střílí (a občas to neví ani sami vojáci), ale přesně takhle se mi to líbí a líbilo se mi to i v Údolí stínů. Akční scény se průběžně prolévají se scénami s klasickou military konverzací, kam scénárista krásně dokázal zakomponovat realitu oné doby prostřednictvím jedné z postav, vyprávějící, proč se vůbec do Vietnamu vracel. Konec je sice strašně urychlený a nezapamatování hodný, stejně jako všechny herecké výkony, to mi však zážitek ani trošku nezkazilo. PS: Philip Glass ! (17.03.2009)