Japonské obří ponorky

Během 2. světové války se američřtí a britští vědci snažili o výrobu atomové pumy. Němečtí odborníci vyvíjeli rakety určené k bombardování vzdálených cílů. A Japonské císařství vsadilo na vývoj obřích ponorek, ze kterých mohly startovat bombardéry. Teoreticky byly určeny k tomu, aby terorizovaly města na západním i východním pobřeží Spojených států a vyřadily z provozu Panamský průplav. Tyto "podmořské letadlové lodě" byly sto dvacet dva metrů dlouhé a ve vodotěšném hangáru mohly nést tři útočné bombardéry. Spuštěny na vodu byly nakonec všeho všudy tři taková plavidla, ale do válečných operací už nezasáhla. Po skončení války v Tichomoří dopravili Američané dvě obří ponorky na Havaj. Obávali se ale, že by se podivně vyhlížejícími podmořskými čluny mohl inspirovat Sovětský svaz, a proto je v roce 1946 potopili. Šance na úspěch měly ponorky třídy I-400 dosti malé. Ale ve své podstatě se jednalo o technicky dokonalé zbraně, které v době studené války inspirovaly obě supervelmoci k produkci ponorek nesoucích na svých palubách konvenční a později i jaderné střely. (oficiální text distributora)