Vražedná minulost

Z Haunter jsem měl až do poslední chvíle pocit, že půjde o děsnej průser a to i přestože v tom hrají taková jména jako jsou Abigail Breslin a David Hewlett a režíroval to Vincenzo Natali, který mě naprosto odrovnal Kostkou. Jsem rád, že se tak nestalo. Pokud bych film hodnotil z hlediska hororu, jednalo by se o těžký průměr, ale zaujal mě především nápad tak trochu inspirovaný filmem spoiler The Others + několika dalších filmů. Pointu filmu jsem zdánlivě prokoukl hnedka ze začátku, ale film umí překvapit i v pozdější fázi. Ve výsledku je to trochu překombinovaný horor, ale (nejen) díky Abigail zábavný až do konce. Škoda, že posmutnělou atmosféru úplně zazdila pitomě zvolená hudba u závěrečných titulků. (31.10.2013)

,,JAK DLOUHO UŽ JSI PROBUZENÁ…" /// Dům v mlze, časová smyčka, duch… sázka na zajímavou myšlenku, příběh postavenej na otazníkách – pocaď je to v pořádku, dokonce by to mohlo i bavit. Ani nevadí, že to není moc strašidelný. Co (mi) vadí je A.Breslin. Soráč holka, ale ty ten film pohřbíváš víc než kraviny ve scénáři a chybějící rejžovi koule! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistil jsem, že su mrtvej (vod pasu dolů? Tak to nevyřeší ani Abigail…). 2.) Dával jsem hodiny herectví Abigail Breslin. 3.) Thx za titule ,,Ergulis" a ,,AUGE". /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (06.12.2014)

Na bubáky je nejlepší, když se sami ustraší k smrti. Šestnáctiletá dívka zjistí, že se v domě, kde bydlí se svými rodiči a malým bratrem děje něco zvláštního a sice, že se každý den stereotypně opakuje, ale kromě ní si téhle smyčky není z rodiny nikdo vědom. Rozhodne se přijít, co za tím vězí. Pointa je taková, že je po smrti a žádný strach, že bych něco prozradil dopředu, protože film to na sebe plácne přibližně v polovině a tak nevzrušivě, že bych to ani nenazval pointou. Film v nevzrušivých kolovrátkových kolejích ve stále stejném tempu jel od té doby dál a byl tak zamotaně nepřehledný až jsem se v té změti ztrácel a ne úplně ve všem bylo jasno. Celá věc se měla tak, že rodina bydlela v domě, kde dříve vyrůstal budoucí maniak, který zabil své rodiče a následně se dívka z dochovaných tiskovin dozvěděla o záhadných zmizeních jiných mladých dívek, které měl na svědomí on. Zapeklitější to bylo v tom, že dívka v časové smyčce, kterou většinu filmu sledujeme je duch a o život přišla přibližně v osmdesátých letech podle dobového prostředí, které ji obklopovalo. A nějakým způsobem měla před další vraždou uchránit budoucí obět. Proč jí o to tolik šlo pro mě zůstalo záhadou. Ale ono to v podstatě bylo jedno, protože překombinovanost a její následné vršení způsobilo takový zmatek, že dalo pořádnou práci se zorientovat v ději i v postavách. Stačila chvilka nepozornosti a divák téměř nevěděl o co se jedná. Horší to bylo s tím, že film se vraždám jako takovým vyhýbal a vražda rodičů maniakem v pubertálním věku bylo to jediné, co lze označit za "drsnou" scénu, ke vší hororové smůle vypadala nechtěně směšně. Přestárlý a vyzáblý maniak, jež je pak vržen na scénu mnoho strachu nenahnal, když se veskrze jeho řádění omezilo na únos dvou dívek do přistaveného auta s přelepenými ústy. Horor bez krve a drastických scén nepovažuji za horor. Napínavé to moc nebylo, protože děj byl zmatený, nepřehledný a když už jsem myslel, že jsem ho dostatečně pochopil, tak zničehonic porušil pravidla, která si pro logiku věci stanovil a tím mě jako diváka opět dostal do slepé uličky. Co tím chtěl režisér Vincenzo Natali říci ví jenom on sám. Rozhodně však nelze neurovnanost filmu přisuzovat pouze režii, ale také scénáři. Natali dodal působivý vizuál a spousta scén je výborně výtvarně i barevně nasnímaných. Vycházející mladičká hvězdička Abigail Breslin do filmu hladce zapadla a ukázala se jako solidní tahoun. Ovšem rozvleklost, zmatenost a nepřehledný děj dominovaly natolik, že nelze udělit příznivé hodnocení. Když k tomu připočtu pár vykradených filmů a málo hutnou v podstatě nulovou hororovou atmosféru s výraznou absencí jakékoliv drsné scény, tak tenhle horor vyděsí akorát tak babičku, která v pozdních hodinách neklimbá u televize při sledování tohoto filmu v domnění, že se strašilo vydatně. Ne, nestrašilo. Tím pádem filmu plán být děsivým a znepokojivým hororem nevyšel. Jistý potenciál to však má. Mé hodnocení: 50% (02.06.2014)

Záhrobní bubákovina čerpá z obdobných příběhů, kde se 1) hrdinové potácí v časové smyčce, 2) nelze opustit místo - zde dům - kde mě někdo odkrouhl, 3) chvíli trvá, než si jeden uvědomí, že to má za sebou a 4) ani konec diváka nepřesvědčí , zda to všechno dopadlo dobře, nebo úplně blbě. Velice se mi líbil dům ponořený do mlhy, který se sem zatoulal z ponurých gotických horrorů. Několik scén mělo příjemnou atmosféru, což je na celovečerní film poněkud málo. Závěr se začal nějak zamotávat sám do sebe a nejsem si jistý, zda se na vyústění příběhu diváci shodnou. Každopádně hezkou hvězdu si zaslouží tričko se Siouxsie Sioux, na jejíž The Killing JAR (z alba Peepshow) je třeba vydržet až na titulky (zatraceně, to tam nemohla zapět vícekrát? a vůbec, do duchařiny by se se svou image dobře hodila). Tímto též zdravím Bloody13 ;-) (04.11.2013)

" Na Hromnice o Hauntera více ". Alebo ako sa Natali zamotáva do filmárskej pavučiny, za výdatnej pomoci huh dostupných ( a pomaly všade videných ) výplachov na povzbudenie popcorn vedra, aby bolo the megahuh. Za výborného Stephena a napriek trendovému využívania oldies skladieb ( J.Angel ) si vytrhnem 3 rezáky aj keď jeden bol mliečny. Apropó Abigail, tá bola ktorýmkoľvek palcom nadol ! (20.10.2013)