Milenci z Pont-Neuf

Film, ve kterém mi nedokázaly být hlavní postavy ani na chvilku sympatické, soucit zůstal na bodu mrazu, jediný, co mě fakt bavilo, byla kamera a režie. Některé záběry měly prostě kouzlo, to nejde popřít, mezi hlavními hrdiny ale kouzlo neproběhlo, jejich počínání mi bylo vesměs ukradené a Denis Lavant mi tímto filmem po Tokiu potvrdil, že je to opravdu snad ten nejošklivější chlap, jakýho jsem kdy viděla. 50% (08.12.2014)

Obrazotvůrci Caraxovi rozhodně svědčí barevný film. Jeho prvotina zdaleka nedosáhla kvalit druhých dvou dílů trilogie. Opět si můžeme vychutnat splynutí dokonalého obrazu a hudby. Carax dokázal najít krásu v depresi a depresi v kráse. Tentokráte nebyl příliš vtipný, i když „Titanic" nad haldami písku mě pobavil. (05.02.2015)

LFŠ 2009 Poslední část volné trilogie (MILENCE Z PONT-NEUF předcházela ZLÁ KREV a KDYŽ CHLAPEC POTKÁ DÍVKU), která nejenom dokumentuje zrání a vývoj Denise Lavanta, ale i proměnu ve stylu samotného Caraxe, nejzajímavějšího režiséra francouzského neobaroka, který se z reklamní estetiky, ale navazující na poetiku francouzské nové vlny, posunul až k estetice ošklivosti, jíž dovedl k dokonalosti ve svém příspěvku MERDE! z povídkového TOKIA!. Film je nejlepší ve chvílích, kdy se rozevřou časové rámce, jde o pohyb v záběru a pohyb záběru a vše je podpořeno výborně zvolenou hudbou či vše přehlušujícími zvukovými efekty. Jednoznačně jeden z nejlepších filmů "filmovky" a divácky asi nejpřijatelnější - i přes hlavní postavy a prostředí - Carax (psáno před zhlédnutím ZLÉ KRVE), kterému mírně ubírá na výsledném hodnocení pouze to, že se jedná o část poslední, a tak film nechce opustit hrdiny a konec působí nastavovaným dojmem. Přesto pro mě MILENCI Z PONT-NEUF představují ukázkový příklad "Modern Love". 9/10 (01.08.2009)

Romance dětí ulice v konfrontaci s estetickou pařížskou "vlídností." Paříž jako načančaná diva i zlobivá krasavice shlíží na šelest lidství, na rozklad existenčních hodnot, tvrdost a drsnost prostředí. Mučedníci lásky v ochranném závoji přežívají na palubě mostní Noemovy archy, kde se skvrny vnější chudoby prolínají s vnitřním přepychem ryzích citů. Most Pont-Neuf jako "dohazovač" spojující pilíře okrajů společnosti, proplétající ruce dvou osudových tuláků v jejich spálené realitě. Vzkříšení plaváčků ze stoky vnějších trosek a osvobození z okovů zborcenosti v proudech Seiny vstříc novému začátku. (06.04.2014)

Že by si tú poslednú scénku požičal James Cameron do svojho Titanicu?... Ťažké hodnotenie, začiatok som musel pretrpieť, vyzeralo to len na exkurziu medzi homelesákov a pobudov. No keď sa do toho priplietla tá žienka, tak príbeh dostal konečne náboj. Film určite zaujme svojimi postavami, či už pozitívne alebo negatívne. Len čo sa týka romantickej roviny, škoda, že to medzi tou dvojkou neklapalo. Ona bola perfektná, magická a pohlcujúca a on... no, nesympatický týpek, aleže totálne. Bolo však zaujímavé pozorovať, ako sa v tom vzťahu rodí depresia a obavy zo straty, ktorá sa následne mení na niečo iné. Lepší priemer. 65/100 (29.09.2020)