Tři barvy: Červená

Prve 2 predchadzajuce filmy som sice nevidel, k tomuto som sa rozhodol len vdaka pritomnosti IMDb topky 250. Ja osobne som z tohto filmu az tak nadseny nebol. Stretavanie sa hlavnej hrdinky s byvalym sudcom ma sice zaujal, avsak zaciatok sa mi zdal byt trosku zdlhavy a ani zaver ma nijak nenadchol. Asi som urobil chybu, ze som nevidel prve dva filmy. U mna tak slabe 3 hviezdicky, toto jednoducho nie su filmy pre mna. _________ Irène Jacob - (Valentine) +++ Jean-Louis Trintignant - (Sudca) +++ Frédérique Feder - (Karin) +++ Jean-Pierre Lorit - (Auguste) +++ Samuel Le Bihan - (Fotograf) +++ Juliette Binoche - (Julie Vignon) +++ Julie Delpy - (Dominique) +++ (10.02.2011)

Snímek Tři barvy: Červená jsem viděl, obzvláště vzhledem k poslednímu půlroku, po velmi významné filmové odmlce. Pravděpodobně je tak tím největším důvodem, proč se mi ze čtyř posledních počinů Krzysztofa Kieslowskiho ten jeho poslední líbil zdaleka nejvíce. Nenudil jsem se totiž tak, jakobych se byl býval nudil v případě nějakého předkrmu v podobě popcornového blockbusteru, který bych si dost možná neuváženě dal a dokázal jsem se soustředit jako nikdy. Navíc jsem se zrovna pohyboval v prostředí intelektuálními a složitými filmy nezasaženém, takže jsem se cítil opravdu důležitě, zvláště při narážkách ostatních: "Ty jsi to skutečně dokoukal? Tebe to jako fakt bavilo? Já jsem to teda nevydržela ani deset minut." Ve chvíli, kdy jsem Červenou sledoval, jsem zkrátka musel pomlaskávat spokojeností. Ovšem s několika denním odstupem si však marně vzpomínám na jakýkoliv detail v ní obsažený a jsem schopen vybavit si možná tak chlápka - šmíráka. (30.07.2006)

S polskou kinematografiou mam zle skusenosti od Kieslowskeho filmu Krotki film o milosci a Krotki film o zabijaniu. A tento film Trois Couleurs : rouge na tom nic nemeni. Hovno sa tam dohromady deje, len akysi starsi sudca /Jean Louis Trintignant/ odpocuva susedov a naramne sa na tom bavi. A postupne vyplavaju na povrch starcove tajomstva, ktore postupne zveri mladej slecne. A ja som sa nudil, herecke vykony su len priemerne, rezia je priemerna a dialogy su taktiez len priemerne. No nic, tymto na polsku kinematografiu definitivne seriem, lebo stoji za hovno. Jo, jo , stale tvrdim, ze je pravom na okraji filmarskeho diania a pravom je podcenovana. Aj nadalej ostanem verny kvalitnej europskej mimopolskej filmarskej produkcii. Z Talianov to su u mna Sergio Corbucci a jeho Pari et Dispari, Antonioni a jeho La Deserto Rosso, Steno, Fellini, Lamberto a Mario Bava. Z Francuzov Truffaut, jean Renoir, Claude Zidi, Granier-Deferre, popripade z dalsich europskych narodov filmy od velikanov ako Bergman, Tarkovskij a Michalkov. 50 % (04.11.2014)

Tři barvy: Červená je nejsympatičtější a patrně i nejlepší část Kieslowského barevné trilogie. Vedle vykonstruované Bílé a depresivní Modré je natočená poněkud odlehčeně a funkčněji. Scénář sice postrádá lehkost a přímočarost Kieslowského děl z 80. let, takže divák se k pointě, lépe řečeno smyslu celého příběhu dopracuje o poznání pracněji, ale hodně zachraňují herci, především Jean-Louis Trintignant, který své postavě soudce dal hned několik rovin a je radost jeho vyzrálé herectví sledovat v každé scéně, kde se objeví. Je to film o toleranci a o střetávání různých pohledů na život a svět kolem nás. Režisér záměrně konfrontuje postoje starého zatrpklého muže, který coby soudce zažil mnohé s optimismem mladičké půvabné a idealistické dívky...Celkový dojem: 80 %. (01.03.2009)

Po zhlédnutí kompletní trilogie Tři barvy přemýšlím, přemýšlím a.....smekám! To, co se Kieslowskému se mnou podařilo udělat, už se dlouho nikomu nepovedlo! Všechny díly byly skvělé, ale Červená byla pro mě nejsilnějším dílem, proto nejvyšší hodnocení. Pokud se budete k trilogii chystat, tak ale nepřeskakujte, stojí to za to!!! (17.03.2011)