Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nahlédnutí do vlastní duše přes oko kamery. Jeden z vrcholů polského Kina morálního neklidu... Ve filmu Amatér Kieślowski dokonale využil vlastní dlouholeté zkušenosti z natáčení dokumentárních snímků. Formálně strohé dílo s mnohými významovými podtexty vypovídá o probuzení člověka z dřímoty šedivého nenáročného života a zároveň o ztrátách, které toto rozběhnutí se k novým, dosud netušeným hodnotám přináší. Film vypráví o nijak výjimečném třicátníkovi, pro kterého je osudové setkání s kamerou výzvou k zamyšlení nad svým životem. Přístroj ho doslova přinutí vidět skutečnost v nové perspektivě, ostře a kriticky. Jeho závěrečná zpověď do vlastní kamery svědčí o tom, že vidí ve svém životě smysl a bere za něj odpovědnost. Sám Krzysztof Kieślowski říká: „Kamera nutí hrdinu definovat sama sebe. Naivka z Wielic začal tím, že chtěl kamerou zachytit rodinné chvíle a končí náročným výkladem světa, dokonce sebeinterpretací.“ Na strhující podobě filmu má výrazný autorský podíl vynikající Jerzy Stuhr v hlavní roli. (Česká televize)

(více)

Recenze (107)

piccoli 

všechny recenze uživatele

Pravdepodobne ako väčšina Kieslowszkého obdivovateľov som sa s týmto režisérom zoznámil prostredníctvom jeho posledných filmov, teda predovšetkým trilógiou Tri farby. Postupne som sa však pustil do objavovania rýdzo poľského Kieslowszkého vo filmoch ako Amatér, Pokoj, či svetovo oceňovaná séria natočená pre poľskú televíziu Dekalóg. Amatér je vyvrcholením tvorijev fázy, kedy sa od dokumentárneho filmu odklonil a začal režírovať hraný film, avšak so dominantnými prvkami realizmu. Film Amatér zachytáva začiatky a zrod filmárskeho nadšenia nákupcu v malomestskej fabrike Filipa Mosza (Jerzy Stuhr), na pozadí jeho osobného a pracovného života. Filip, ktorý vyrastal ako sirota, si za nemalé peniaze kúpil 8mm kameru, ktorou chcel natočiť prvé roky svojej malej dcérky. Keď sa o tom dopočuje riaditeľ fabriky Halski (Stefan Czyzewski), osloví Filipa, či by nechcel natočiť udalosti pri príležitosti 25. výročia fabriky. Filip sa takto stane filmovým kronikárom podniku. Filip sa za pomoci Anny (Ewa Pokasová) z Federácie amatérskych filmových klubov dostane na festival amatérskeho filmu v hlavnom meste, kde skončí na treťom mieste. Filip sa takto dostáva do pre neho záhadného, prítažlivého sveta filmu. Tak, ako stúpa malá hviezda Filipa v jeho malom meste a začína si všímať svet okolo sveta a kamerou poukazovať na odvrátenú stránku svojho okolia, začína súdruh Halski priamo ovplyvňovať jeho tvorbu. Zasahuje ako do obsahu Filipových filmov, tak aj do činnosti filmového klubu, ktorý Filip za financovania podnikom založil. Keď sa Filip zúčastní na seminári s Krysztofom Zanussim, poprosí ho o návštevu filmového klubu vo Weliciach. Kieszlowsky tak jednoznačne vzdáva hold tomuto legendárnemu poľskému režisérovi, zakladateľa filmového štúdia TOR, pre ktoré Kieslowszki často pracoval. Filip sa stáva čoraz viac cinefilom, ako otcom a manželom, čo jeho žena Marta nedokáže spracovať a opúšťa svojho muža. Filipa si začína uvedomovať, aký vplyv má film pre jeho osobný a pracovný život. Po tom, ako v krátkom filme na objednávku poľskej televízie odhalí to, čo sa skrýva za fasádami “budovateľskej politiky socializmu“ a po následnom prepustení priateľa Osucha (Jerzy Nowak), si uvedomí možné následky pre ľudí, ktorých sa obsah dokumentárneho filmu priamo týka. Mimochodom, práve toto je hlavným dôvodom, prečo sa Kieslowszki rozhodol odísť zo sveta dokumentárneho filmu – možné negatívne následky pre protagonistov. Po dobrovoľnom preexponovaní onoho filmu o tehelni pre poľskú televíziu sa Filip vzdáva svojho cieľa zachytávať každodenný život v socialistickom Poľsku. Záverečná scéna filmu, kedy si Filip 8mm ruskú kameru namieri proti sebe, bola diskutovaná viacerými poľskými filmovými kritikmi. Podľa niektorých znamená symbolickú rezignáciu Kieslowszkého pod tlakom cenzúry a zásahom vládneho aparátu do tvorby filmárov. Podľa Kieszlowského interpretácie si Filip uvedomil, že aj keď filmy natáča s dobrými úmyslami, mnohých ľudí tým môže poškodiť. Amatér možno nezaujme obsahovou, dejovou dynamikou, ale práve hĺbkou, bezprostrednosťou otázok, ktoré si bezpochyby náročný divák (a poľské publikum je známe svojou náročnosťou) počas a po zhliadnutí filmu pokladá. () (méně) (více)

gizi 

všechny recenze uživatele

Zajímavé připomenutí doby totalitní, hodně podobné té české, ale nejen to. Ne vždy je to, co vidíme, skutečně takové, jak si myslíme, že to je. 70%, ale zůstanu na hraně u 3*. ()

Hombre8 

všechny recenze uživatele

Film, patrně s autobiografickými prvky, je zpočátku poměrně nudný a s až triviálně předvídatelným dějem. Víceméně mapuje "umělecký" vzestup rozklepaného niktoše v kulisách šedého, nuzného, bolševického Polska, který se velmi neuměle pokouší o filmové umění na základě pobídek různých subjektů s různými zájmy. Už od začátku se tu pracuje s triviální psychologií a manipulací divákem. Hrdina s andělskou tváří, vždy skromný, ochotný všem pomáhat, na druhé straně nabubřelý nomenklaturní tlusťoch, ředitel, v roli cenzora. Do toho emočně nestabilní manželka s dítětem, chránící hystericky své zájmy a cítící se právem ohrožena. Jak to asi může dopadnout. Zpočátku to opravdu vypadá, že to bude jen jedno velké skuhrání, jak bolševický režim ubíjí talent v mladých filmových umělcích (odpovídá tomu i doba vzniku filmu), nakonec to ale dopadlo úplně jinak. Ředitel se ukázal jako moudrý šíbr, který obratně manipuluje dotacemi (ne nepodobnými těm současným), ve prospěch obecný, školí niktoše jako malého kluka a dává tím snímku, v jeho závěru, nečekaný rozměr. "Je třeba si dávat velký pozor, když se ujímáte slova, aby se něco nepokazilo. Je třeba hodně vědět." Závěr filmu je tak hodně silný a hvězdičky ve finále přibývají jedna radost. Ta poslední je za tuplované autorství. ()

Jester_X 

všechny recenze uživatele

Amatér byl filmem, který si asi Kieslowski musel natočit, aby si udělal jasno v tom, co a jak chce dále dělat. Hlavní hrdina, amatérský filmař, upadá do svého koníčku čím dál hlouběji a zastaví se až v momentě, kdy zjištuje, že jeho dokumenty nejen sledují realitu, ale dokáží ji také měnit. Na závěr kameru obrací sám proti sobě, což jen symbolizuje jeho proměnu, proměnu jeho světa, jež byla ve filmu nejmarkantnější, Snímek se tak geniálně promítá sám do sebe a divák má pocit, že komunikuje přímo s režisérem. ()

Sandai odpad!

všechny recenze uživatele

Film je určený pro úzkou intelektuální skupinu, která je ochotná strávit noc přemýšlením o nesmrtelnosti brouka. Tvůrci filmu se vyhýbají jakémukoliv ději, napětí či dramatu. Když hrozí něco tak vulgárního, jako legrace, tak film zoufale prchá pryč. Prchněte taky. ()

Reklama

Reklama