Jméno

Tak csfd, opět ahoj! Tohle byla dobrá konzervačka. Na začátek humor, potom postupné odkrývání pravd a charakterů, čímž se film přehoupl do výborného dramatu se skvělou atmostfétou, které já vždycky zbljaznu i s navijákem. To už jsem  nepochyboval o čtyřech hvězdách a na závěr trochu trapný happy end, jak  halyvůůůdského romántického patosovitého slaďáku, ze kterého by člověk mohl dostat snad i cukrovku. Zkazilo mi to dojem natolik, že nakonec musím dát jenom 3. Ale uvědomil jsem si, že jsem docela rád za jméno Jindra. (11.12.2017)

Když já tak moc nemám rád, když se údajně studovaní lidé chovají jako pitomci, jen aby to bylo vtipné. Historka také nic moc, na skoro dvě hodiny času je ta zápletka sakra chabá. A pointa v porodnici se tak dala čekat! Ano, je to milé, střelené a úsměvné. Ale nedá se na to koukat, nebo jen po kouskách. Podruhé bych to vidět nechtěl. (29.07.2013)

Báječná konverzačka z obýváku, ve které jedna hláška eskaluje v komická nedorozumění a hádku každého s každým. Kouzlo francouzské ukecanosti a přepálených emocionálních reakcí vyvažují vážné momenty a odhalování skrytých pocitů jednotlivých postav. Podobný typ filmu jako ještě o chlup lepší italští (a dnes již i němečtí, stejně jako v tomto případě) Naprostí cizinci. (19.06.2022)

Neutíchajúca konverzačka, v ktorej to iskrí viac v dramatických momentoch, než vo vtipných scénach, takže sa nenechajte zmiasť. Pomerne nenápadný snímok začína veľmi originálne a v tomto duchu sa nesie celý jeho priebeh. Na pozadí banálnych tém sa totiž odkrýva jedno prekvapenie za druhým, rodinné tajomstvá a nevyslovené myšlienky sa dostávajú na povrch pod vplyvom emócií. Celé to má neskutočnú razanciu a náboj, ani na chvíľku si nevydýchnete od absorbovania dokonalých dialógov, ktoré by zaslúžili aspoň nejaké festivalové ocenenie. Samotné dialógy ponúkajú niekoľko slovných zvratov, takže naozaj divák nemá potuchy, kam to celé povedie. Nechýbajú samozrejme odľahčujúce situačné scény dávajúce filmu šmrnc a nadhľad. Herci skvelí, a práve oni boli skutočnou pridanou hodnotou k pocitu realistickosti. Aj tento rok je tu teda film odohrávajúci sa na priestore jedného bytu, ale aj tak má z neho divák väčší zážitok než z mnohých blockbusterov, ktoré počas deja vystriedajú niekoľko exotických destinácií. 95%. (23.03.2014)

V zabydlené, typicky francouzské klícce se schyluje k společenské večeři, které předchází intro, jež si nezadá s otravností cedulky rubové strany trička na holých zádech. Poměrně snesitelněji se začne jevit předkrmová konverzace, kterou si však nelze příliš užít pro kostrbaté podání přátelských a rodinných vazeb, díky kterému hrozí únik dalších informací a až s hlavním chodem a duchem Hitlera, který je natolik živý, aby zde stále působil a byl příčinou malých válek, přichází divácky nejzajímavější hlavní bitva, kde se dosud nevyřčená smýšlení o druhých proderou na povrch a stanou se vařící polévkou, chrstnutou do tváře spolustolovníků. Avšak ani drsnou upřímností, ani konejšivým koncem nebylo zabráněno pocitu prázdně znějících deklamací, budících představu vztahů jen naoko, a proto se i přes občasnou zábavnost nepovedlo konverzační ťafky dobře prodat. P.S. Proč je slovo bordel považováno za neslušné, když je ve Francii zcela legální? :-) (03.06.2013)