Zaostřit, prosím!

Trochu slabší satira 50. let, jejíž tři povídky mají vzestupnou tendenci. Ta první mi přišla vyloženě trapná, Kemr sice nehrál špatně, ale ten humor a násilně vložené triky jeho výkon doslova pohřbí. Hodnotím *. Druhá povídka už má nosnější myšlenku a je i docela trefná, ale i tak musím říct, že je rozhodně pod Fričovu úroveň **. Určitě nejlépe dopadla poslední povídka, která je i místy vtipná a jako jediná splňuje skutečné požadavky satiry. Navíc ji prosvětluje výkon V. Buriana. - ***. (17.11.2007)

První příběh vzestupu a pádu učetního Přehršleho (Josef Kemr) je vynikající a hodně se mi líbil. Má spád a vtip. Druhý z nich o kritikovi (Jan Pivec) je takéž dobrý a to hlavně díky skvělému hereckému výkonu. U něj jsem se skvěle bavil. Zklamáním pak byl třetí příběh, který byl neslaný, nemastný a dost účelový. Kazí bohužel celý film, který je však i tak nadprůměrnou komedií. (26.06.2006)

Podle mě je to dosti povedená satira a popravdě řečeno, docela se divím, že to soudruzi pustili do kin. Vlasta Burian bohužel neměl moc prostoru a možná ani dostatek sil, ale sem tam mu ta jeho očka zajiskřila a připoměla divákům, že je to stále ten náš jedinečný král komiků. Jinak mě opravdu pobavili Jan Pivec, Josef Hlinomaz, Zdenka Baldová a Stella Zázvorková. (05.12.2007)

Československý komediální povídkový film s neobvyklými filmovými postupy, v němž je prostřednictvím L. Peška přímo komunikováno s divákem. Snímek má dosti podivný úvod, v němž je vysvětlen jeho neobvyklý název. Film se skládá ze tří příběhů se satirickou tematikou, v některých ohledech na svou dobu odvážných. V prvním příběhu můžeme sledovat kariérní vzestup nenápadného účetního v podání J. Kemra, neboť jeho představení M. Nedbal a L. Lipský se domnívali, že zná na ně nějaké kompromitující informace. Jakmile vyjde najevo, že žádné nepříjemnosti od jeho osoby nehrozí, ihned následuje Kemrův návrat na původní pracovní pozici. V druhé povídce dostane literární kritik J. Pivec úkol napsat kritiku na sbírku básní. Vynikající pan Pivec v této povídce v obavě, aby ve své kritice prezentoval to správné stranické stanovisko, několikrát mění text své kritiky podle toho, jak se ke sbírce vyjadřují různé osoby v čele s ministrem. V poslední povídce přijíždí na kontrolu stavby ředitel G. Heverle a spolu s ním i brigádník V. Brodský. Účetní V. Burian ve své poslední filmové roli omylem pokládá za ředitele Brodského a Heverle tak může inkognito provést obhlídku staveniště. Následuje vtipná přehlídka toho, s jakým zápalem pracovali dělníci na budování socialismu. Ve filmu M. Friče se vyskytuje mnoho známých herců a je zajímavé sledovat jednak prolínání slavných hereckých generací a jednak budoucí herecké legendy jako začínající herce, kteří se teprve začínali prosazovat (J. Sovák, Z. Řehoř, J. Bohdalová, S. Zázvorková, L. Lipský). Jako herecky nejzajímavějšího ze všech zde však jednoznačně pokládám pana Pivce. Musím říct, že tento snímek mě z celkového pohledu mile překvapil, a to zábavností a dle mého i odvážným popisem socialistických nešvarů zabalených do humorného hávu. Odmyslím-li si neobratný a zbytečný nápad s divákem jako vnějším pozorovatelem natáčení, kdy je ve filmu v některých okamžicích zobrazen kameraman R. Vrchota a režisér L. Boháč, domnívám se, že průměrné hodnocení je v tomto případě nedostačující. (05.07.2023)

Film, který jsem si opatřil jen kvůli Burianovi. A ne úplně zbytečně. Poslední část filmu je pro mě vcelku půvabná a nejen proto, že v ní vidím Vlastíka. I když ten zde je jako vždy brilantní. Zápletka byla zajímavá, ostatně setkání Buriana a Brodského bylo také milé - tuším, že Karel Čáslavský to popsal jako pomyslné střídání stráží v oblasti komiky. Jinak film jako celek není žádná výjimečná událost. (14.01.2009)