Útok na Bílý dům

Čo čakať od režiséra ako je Roland Emmerich? Veľkolepú akciu plnú digitálnych efektov, porciu (ne)pochopiteľných scén a predovšetkým hromadu filmovej zábavy lahodiacej ľudskému oku. A dá sa povedať, že splnil všetky očakávania, pretože film je nastavený presne tak, aby sa jednoducho filmovým fanúšikom nejako páčil. Podľa tvárí a mien aj pomerne slušne obsadené a Rambo v podobe Channinga Tatuma výborne funguje (dokonca aj uveriteľne hrá). Zjednodušene povedané, všetko tam búcha, každý na každého strieľa, občas preletí nejaká tá raketa, hacker hackuje o sto šesť, dokonca aj rally s prezidentskou limuzínou.. Keď to všetko človek vezme z nadsádzkou, tak sa film bude páčiť. (09.02.2015)

Takže zase rozbombardovanej Olympus? V Hollywoodu se pokoušeli udělat z lidí blbce a v jeden rok přinesla dvě filmová studia 2 víceméně stejné filmy. Prezident se letos zachraňoval sice už víckrát (IM3. G.I.Joe), ale dost srovnávání. Emmericha mam hodně rád, jako fakt hodně, (jeho Den nezávislosti je super) a nikdy mi jeho, jak to napsat, velkolepost nevadila. A akční sekvence jsou opět vydařené,¨ale ke konci už jsem fakt hodně nudil. Po druhém shlédnutí možná budu více nadšen, ale v kině mě některé sekvence vyloženě bušily do očí. Lepší je to asi srovnat s Lone Rangerem, kde se podobné přepálené momenty vyskytovaly taky. Možná už jsem přesycenej, ale když to srovnám se Skálou, ze které Roland vyloženě ukrad tento moment, tak tohle na mě tak nepůsobilo...70%...[30.07.2013_Kino Šumava_Klatovy] (30.07.2013)

To co vybudoval Fuqua ve svým drsným a naprosto nekompromisním akčním spektáklu roku Olympus Has Fallen tady packal Emmerich brutálně znásilnil a pohřbil v zemi. Žádný Rko, žádná pořádná akce, žádnej hlavní hrdina ze kterýho jde respekt. Celý to působí jako přestřelená sebeparodie naprosto bez koulí která jenom těží z toho, že se snaží bejt za každou cenu hrozně cool a hrozně vtipná. Já po opakovaném shlédnutí pochopil, že to měla bejt velká zábavná akční sranda, ale nepovedlo se zůstala jenom trapná a nevtipná komedie s ubohými akčními scénami a nesnesitelně zoufalým Tatumem v hlavní roli a nechutně Obamovským prezidentem. Původní odpad nakonec zvedám na 1* aspoň za celkem zábavný záporáky i když jejich neschopnost je až zarážející, ale Jason Clarke je třída a jako jediný tu nezklamal a odvedl svůj standart. Po monstrózním rozpočtu zůstala jen díra v zemi a nevěřícímu divákovi zůstali oči pro pláč a vlastenecká holčička mávající praporem a odvolávající útok stíhaček by možná byl fajn sebeparodickej nápad, kdyby mi při něm nebylo úplně stydno a neměl jsem chuť definitivně uniknout z kinosálu a ukončit toto trýznění. Na druhou stranu v porovnání s grandiózním Olympem je tohle ukázka dobrýho studijního materiálu na téma : Když dva dělají totéž, není to totéž.10% (18.07.2013)

Dokonale nečekané překvapení..!!! :-D :-D :-D Asi z toho časem vystřízlivím a změním mírně hodnocení, ale teď, pár desítek minut po projekci, jsem nadšený :-) Bál jsem se, že to bude tak nějak napůl blbý, napůl slušně vystavěný, a k tomu trochu pitomě patetický (usuzoval jsem z plakátu) - a zároveň jsem skrytě doufal, že to bude dostatečně blbý, aby to bylo vnímatelné podobně jako Velký Gatsby, tedy jako skvělá (nezáměrná) TELE-TELEidní komedie. Oproti Gatsbymu jde ale tento blockbuster dál v tom, že s vlastní nezáměrnou vtipností snad i tak trochu počítá, protože ty "vážné" momenty jsou tak svižně střižené a obklopené tak nejapnými (záměrnými) fórky a školáckými scénáristickými chybami/oslími můstky, že se to všechno tak pěkně slije (okořeněno slušnými akčními momenty, které mě mimochodem poprvé po cca patnácti letech v jakémkoli filmu bavily) a vytvoří směs, kterou asi v USA může nějaká část diváků brát relativně seriózně, i když tipuju jen asi tak 20%, a ve zbytku (post-Snowdenovského) světa funguje jako dokonalá zábava. To vše tedy aspoň v kině s "rozumnými diváky" (csfd projekce). Kdybych se na to díval sám někde na počítači nebo v televizi, asi by se ta správná nálada ke správnému (rovnoměrnému) vnímání záměrných i nezáměrných fórů nedostavila, ale např. už s mou (rozumnou a zdravě sarkastickou) ženou po boku ano, a s dvojicí jakýchkoli mých rozumných kamarádů taktéž :-) Vlastně to byl skvělý pocit, když jsem se mohl opravdu s většinou diváků (spoiler: ) smát předfinální scéně mávání praporem, která byla (nebo nebyla?) myšlena "vážně". To se mi u projekce Gatsbyho nestalo, tam jsem se většinou smál skoro sám. A když už srovnávám tyhle letošní americké biáky, uvědomuju si, že mi tady nevadilo všechno to, co mi vadilo na Nespoutaném Djangovi. Je vlastně skvělý, že Emmerich dělá akčňáky pořád podle starých (80/90kových?) pravidel, kdy záporáci jsou záporní už od pohledu, klaďasi lidští a po sadismu skoro ani vidu, ani slechu. No.. a jinak, k celkovému možnému ideovému dopadu filmu (pokud nějaký vůbec při té míře vtipu je možný) napíšu snad něco, až se mi to rozleží. Ale asi to nebude nic moc (spoiler: ), protože celá postava prezidenta je tak nerealistická (člověk s takovými ideály a "feelingem" by se v Americe nedostal možná ani do Kongresu) a obecné utopické představy o prezidentově rychlém a všemi akceprovaném mírovém plánu tak naivní, že ve výsledku tento film asi k reálnému světu prostě žádný vztah mít nedokáže. (17.07.2013)

Útok na bílý dům možná patří k tomu lepší, co Emmerich natočil, i tak se ale pro mě jedná o bolestnou zkušenost. Někdy mě napadá, že Emmerich odstěhoval do Ameriky, tamní lidi si snadno přečetl a od té doby si z nich dělá prču. To by pak byl génius, ale ono to tak zřejmě nebude. I zde dojde patetické proslovy a mávání prapory a happy ending, v takovém stylu že jsem z toho skřípal zubama. Takovéto filmy na mě působí až fyzicky nepříjemně. Navíc Channing Tatum v hlavní roli by zoufale potřeboval nějakou dodatečnou dávku charisma, protože je jeho role jeho postava je k uzoufání nezajímavá a nudná, ale to nic není proti jeho dceři, jedné z nejodpudivějších filmových postav co jsem kdy viděl. 11-letá teenagerka s fanatickým zalíbením v prezidentovi a v reáliích Bílého domu je, pokaždé když se objeví na scéně, tak nepříjemnou zkušeností, že jsme postupně začal fandit teroristům ať jí konečně odbouchnou. Takhle nějak jsem fandil i Bláhovi ze 30. případů Majora Zemana, nevím přesně proč, ale svým vyzněním mi Útok na Bílý dům tento seriál něčím připomíná. (02.12.2013)