Life Is a Dog
Režie:
Martin FričKamera:
Václav VíchHudba:
Pavel HaasHrají:
Hugo Haas, Theodor Pištěk, Adina Mandlová, Světla Svozilová, Ferdinand Hart, Alois Dvorský, Jára Kohout, František Jerhot, Jan Hodr, Karel Český, Gustav Čech (více)Obsahy(1)
Mladý hudební skladatel Viktor Honzl marně hledá zaměstnání. Chce se otrávit, ale plyn mu byl pro neplacení účtů odpojen. V převlečení za staršího seriózního hudebního vědce získá Viktor práci v hudebním nakladatelství. Aby se mohl ucházet o Evu, dceru nakladatele Durdyse, která se mu velmi líbí, doporučí majiteli zaměstnat i svého synovce. Tím je pochopitelně on sám, ve své civilní podobě. Pro Viktora však nastanou velmi složité situace, když se v obchodě střídavě převléká za strýce a pak zase za synovce Viktora. Naneštěstí v podobě strýce připomíná Evině sestře Heleně profesora hudby Rokose, do něhož je tajně zamilovaná. Pan Durdys souhlasí se sňatkem Evy s Viktorem pouze pod podmínkou, že si zároveň strýc vezme Helenu. (NFA)
(více)Recenze (87)
Půvabná komedie, moc pěkně natočená, nápaditá, vtipná, milá, ve svižném tempu odsýpající. Hugo Haas jako mladý, chudý hudebník sršící energií a zároveň jako starší, seriózní "strýček", který působí solidně a rozvážně, tak, aby získal vytouženou práci v hudebním nakladatelství. Adina Mandlová je tu kouzelná a Theodor Pištěk v roli tatínka/zaměstnavatele úžasný, bylo mi potěšením, báječně jsem se bavila. ()
Tak to opravdu je, o tom se moc dobře přesvědčil výborný Hugo Haas, když se neustále převlékal za strýčka a synovce. Snažil se tím vyřešit problémy, ale místo toho se jen dostával do dalších. Dokonce tu jeho postava měla takovou smůlu, že když se chtěl otrávit plynem, tak zjistil, že byl odpojen kvůli dlužné částce. Nelíbila se mi scéna s padělatelem peněz. Ten zkoušel kvalitu svých vyrobených peněz na Hugo Haasovi. Nějak sem nezapadla. No, možná to byl jen můj dojem. ()
Zdalo sa mi, že 81 % je dosť dobrým dôvodom na pozretie si toho prvorepublikového filmu. Spočiatku ma neodradil ani Hugo Haas, na ktorého mám nediagnostikovanú alergiu. Film je zaradený do žánra komédie a ja ho môžem prirovnať k Burianovým komédiám, bez Vlastu Buriana. Ešte že sa tam vyskytla Adina Mandlová, inak by som jednu hviezdičku ušetril. ()
Jedna z nejvtipnějších prvorepublikových komedií, spolupráce Haas-Frič se dařila. Haas je opět nádherně sebeironický. Všimněte si, že v dosti Haasových filmech padne zmínka o jeho nosu. Nejlepší je ve chvílích, kdy střídá masky synovce a strýce, mimochodem dva typy, které hrával většinou samostatně. Adina Mandlová začíná nesměle startovat k výšinám, tentokrát ovšem ještě pouze coby "herecký břečťan Huga Haase". Ve společných scénách to mezi nimi celkem příjemně jiskří. "Jé my dnes máme vašeho strýčka k obědu." - "Tak, no to si pochutnáte." Není co dodat. ()
Skutecna perla mezi predvalecnou filmovou scenou u nas a jedna z nejlepsich komedii vubec! Vynikajici humor s vtipy, kterym se smejete i dnes. Filmy a humor Hugo Haase jsou mi mnohem blizsi nez ty Vlasty Buriana. Tento snimek neni ani tak ztresteny jako vetsina jinych veseloher z tohoto obdobi a Haas ve sve dvojroli opet exceluje. I kdyz je to takovy budizknicemu, jeho postava je velice sympaticka. Stejne tak i postavy snad vsech zucastnenych. Vynikajici sceny s predavanim falesnych bankovek. Skutecne vtipne. Nejvetsi role Adiny Mandlove vsak teprve prijdou... ()
Galerie (28)
Zajímavosti (9)
- Natáčanie filmu prebiehalo na viacerých miestach v Prahe. (dyfur)
- Hudební nakladatelství Durdys má ve své prodejně na mnoha místech logo firmy Ultraphon, což byla nizozemská vydavatelská firma, která později přenechala české filiálce svá práva i název. Ve své době neměla vážnější konkurenci a její místo na trhu bylo monopolní. De facto se jedná o jeden z prvních českých filmů s product placementem. (sator)
- Eva Durdysová (Adina Mandlová) je majitelkou vozu Tatra 80 kabriolet. Vodou chlazený dvanáctiválec, měl objem 5,9 litru, výkon 120 koní a rychlost 140 km/h. Spotřeba byla 20 litrů na 100 kilometrů jízdy. Auto stálo 195 tisíc Kčs v době, kdy jste za 50 tisíc měli dům, vyrobilo se jich 20–30 kusů, přesné číslo není známo. Vozy byly vyráběny jako šestimístné limuzíny nebo landaulety či kabriolety. V technickém muzeu v Praze je k vidění tento vůz, který vlastnil T. G. Masaryk. (sator)
Reklama