Jde si pro nás noc

Timo Tjahjanto poprvé bez svého bratra a natočil další akční zlatou perlu, která definitivně vykouzlí úsměv na tváři a jako náhrada za zrušený Raid 3 to funguje bezvadně. Je třeba podotknout, že Timo se proslavil především hororem Macabre ( pořád jeden z nejbrutálnějších exploitationů vůbec), takže primární housle hraje především Gore a násilí, kterého je zde požehnaně a velmi se mi líbí jeho přístup k žánru, protože on jako jeden z mála posouvá hranice, ukazuje věci, které jsou Tabu a neštití se absolutně ničeho a to mne fascinuje, protože Američané tiše mohou závidět. Herecky je film prvotřídní, sejde se zde známá herecká sestava, trochu jsem si však musel zvyknout na to, že Iko Uwais je záporná postava, ale Joe Taslim má naštěstí charismatu až až, ale překvapivě nejvíce září Julie Estelle, která okamžitě potřebuje vlastní sólovku. Akce téměř nesešlápne z plynu je to jeden ultra brutální masakr, kde se všichni řežou vším, co je po ruce, lámou se končetiny na všechny možné způsoby a využívá se vícero bojových stylů. Tjahjanto se vyloženě vyžívá v smrtelných likvidacích a já šílím společně s ním. Největší highlight je definitivně Julie Estelle proti dvoum lesbičkám a myslím, že lepší female fight tu ještě nebyl a taky samozřejmě celé finále, které si bere to nejlepší z Berandalu a Joe Taslim proti Uwaisovi jakožto souboj bratrů byl docela emotivní a choreografii se samozřejmě nedá nic vytknout. Abych jen nechválil, mouchy se zde samozřejmě najdou. Vizuál mi příjde průměrnější, občas jsem měl pocit, že postavy přežívají nemožné a trošku mě mrzelo, že se zde neukázal nový akční objev, ale to jsou pro mne irelevantní drobnosti, které mi zážitek nezkazili. Kdo rád sebevědomé akční nekompromisní a brutální filmy bude spokojen. Kdo zaspal dobu při Segalovi, Lundgrenovi a Van Dammovi bude nejspíš brblat. Tady fanoušek akce pod 3* jít nemůže. Už se těším na May the Devil Take You a doufám, že v příštích letech mě Mo Brothers bude uspokojovat nadále, protože tolik šikovných tvůrců v současnosti není.90% (20.10.2018)

Neuvěřitelný festival násilí, usekaných končetin a všemožných děr v těle. Pro někoho to bude srdcovka, protože krev všude kolem prostě může, jiní tak řídkou dějovou omáčku nesnesou. Ono té tvůrčí stagnace je opravdu krapet moc, prostě se jen řežeme a to prakticky bez přestání. Režisér Timo Tjahjanto předkládá svět plný mafiánů, kteří jsou nelítostní, že to klidně naperou do ubohé dívenky. Čistič Ito se ale najednou zasekne a dítko před jistou smrtí zachrání. A zadělá si tím na problémy. Divák se dočká první řežby, která je zatraceně intenzivní, ovšem záhy na něj čeká další, a ta je ještě o level drsnější, pak přijde další.. znáte to. Samozřejmě se i střílí, ale většina problémů se řeší mačetami, trubkami nebo holýma rukama. A je to extrémně brutální. Každý druhý mord ukáže nějakou tepnu nebo rozškubne kus obličeje. Boje jsou nápadité, přesto se jisté monotónnosti neubráníme, protože prostě protivníků neubývá. A krev stříká. Vše završí závěrečný vyčerpávající duel, kdy jdou Joe Taslim a Iko Uwais na dřeň. Tvůrci měli šťastnou castingovou ruku, „klaďasi“ i záporáci jsou věrohodní. A že jich padne za vlast. Intenzivní řezničina!! (06.11.2018)

Loňský Headshot se mi sice líbil více, ale opět tu máme parádní krvavou řežbu z Indonésie. Choreografie soubojů je skvělá a film člověka nechá vydechnout opravdu jen na chvíli. Mezi highlighty snímku patří souboj Julie Estelle proti dvoum lesbičkám a samozřejmě finálový fight. Pokud od filmu čekáte nějaký originální příběh, tak rovnou ruce pryč. Příběh tu sice nějaký je, ale slouží spíš jen jako kulisa. (07.11.2018)

Indonésani do toho zase jednou šlápli a pořádně zvostra. Iko Uwais tentokráte trošku v pozadí a místo něj dostal více prostoru Joe Taslim. Rvačky jsou neuvěřitelně nereálné. A pokud si ještě zhruba říkáte co to všechno dokáží postavy ustát, aby nepadly na zem, není to vůbec nic oproti finálnímu zúčtování. Tahle záležitost je oproti Raidu hodně gore a slabším povahám se může občas udělat špatně. Masakr motorovou pilou je proti tomuhle procházka růžovou zahradou. Příběh je možná slabší, ale pořád o něco lepší než kdysi v Ong Bakovi kde stačilo hlavnímu hrdinovi že hledá svého slona. Rubanice jako blázen, která kvalit Raidu nedosahuje ani náhodou, ale 70% je slušných. (14.02.2019)

Slušná dvouhodinová přehlídka ultra brutálního násilí a zabití na tisíc a jeden způsob to jo, ale víc ani náhodou. Pravda pořád se tu někdo z někým masakruje, ale tak nějak mi tu chybí důvod celého toho masakru. Pravda na začátku se režisér snaží rozehrát něco jako příběh, ale to bolestně nefunguje a tak zhruba po půlhodině dojde k rezignaci na jakýkoliv děj a až do konce se každý snaží zabít každého. Gore je sice fajn, ale po chvíli se omrzí. Navíc se člověk musí usmívat nad nesmrtelností všech aktérů bitek. Nejvíc mě pobavilo když v tom dívčím trojboji frajerka zjistí, že má téměř odpadlej prst tak ho bez mrknutí oka odřízne a bojuje dál a to je ještě slabota bojovat se dá i s nožem v břiše dokonce i s podříznutým krkem. No proč se v tom dál pitvat nenudil jsem se, ale asi už jsem moc starej a mám něco nakoukáno a z tohohle si na prdel fakt nesednu.50% (18.01.2019)