Jde si pro nás noc

The Night Comes for Us nebezpečně dýchá na záda svému rivalovi patřícímu do stejného žánru (Raid 1 a Raid 2). A opět se zde objevil Uwais, kterému tentokrát vrazili scénář do ruky a jen vzkázali: "Hraj padoucha". Sice na to nejsem vůbec zvyklý, ale co už. Příběh trochu o ničem, ale tímto aspektem se nemůže chlubit ani Raid a koukejte, jaká klasika se z něho vyklubala. Joea Taslima bych si uměl představit v hollywoodském bijáku, má fakticky talent. Když přejdeme do kolonky akčních scén, tak mohu jen říct FANTASTICKÁ práce. Vážně. V momentech mi až padala na zem mandibula (ehm, tedy dolní čelist), neboť taková choreografie se moc často nevidí. A ty gore scény, WOW, jednoduše WOW. Krví se nešetřilo, každé zabití opravdu brutální. Za highlight scénu nepovažuji ani tak závěrečnou bitku Taslim vs Uwais, nýbrž ale ultimátní souboj Julie Estelle proti dvěma ženským nájemným zabijákům. Skvělá kamera, velice rychle, ale přehledně zpracovaná samotná bitka, parádní práce s barvami. Ani Tarantino se v Kill Bill nedostal na tak vysokou hranici kvality. Konec překvapil, asi bych nečekal druhý díl, ale na druhou stranu je pravda, že s Julie Estelle v hlavní roli by to asi šlo. Časem možná zvážím i hodnocení nejvyšší, tady vidím potenciál na kultovní záležitost. Za mě dávám 84 % (23.12.2018)

hledal jsem/čekal jsem/potřeboval jsem výplach a ten sem taky dostal.Nebylo mi sice dost často jasné kdo je kdo,s kým a jaká je jeho motivace,ale ve výsledku to je vlastně úplně jedno.Night Comes For Us není nic víc než bezskrupolózní řezničina,která "příběh" využívá jen jako něco co spojuje (nebo se o to snaží) jednotlivé bitky.Těch je tu asi tak 5x víc než ve druhém Raidu a brutalita se v nich stupňuje každou minutou.Trochu škoda,že těch bitek je tolik a některé jsou tak dlouhé,že už to je skoro unavné sledovat.I přesto ale pozitivní dojmy převažují...70% (07.11.2018)

Indonésani do toho zase jednou šlápli a pořádně zvostra. Iko Uwais tentokráte trošku v pozadí a místo něj dostal více prostoru Joe Taslim. Rvačky jsou neuvěřitelně nereálné. A pokud si ještě zhruba říkáte co to všechno dokáží postavy ustát, aby nepadly na zem, není to vůbec nic oproti finálnímu zúčtování. Tahle záležitost je oproti Raidu hodně gore a slabším povahám se může občas udělat špatně. Masakr motorovou pilou je proti tomuhle procházka růžovou zahradou. Příběh je možná slabší, ale pořád o něco lepší než kdysi v Ong Bakovi kde stačilo hlavnímu hrdinovi že hledá svého slona. Rubanice jako blázen, která kvalit Raidu nedosahuje ani náhodou, ale 70% je slušných. (14.02.2019)

Loňský Headshot se mi sice líbil více, ale opět tu máme parádní krvavou řežbu z Indonésie. Choreografie soubojů je skvělá a film člověka nechá vydechnout opravdu jen na chvíli. Mezi highlighty snímku patří souboj Julie Estelle proti dvoum lesbičkám a samozřejmě finálový fight. Pokud od filmu čekáte nějaký originální příběh, tak rovnou ruce pryč. Příběh tu sice nějaký je, ale slouží spíš jen jako kulisa. (07.11.2018)

Kluci indonéští se s tím opět nepářou a pokračují v propojování MA movies s ryzí splatter podívanou. Tuctová zápletka o (znenadání) napraveném zabijákovi, chabé motivace ústředního dua (snaha o emoce a osudovost po vzoru Johna Woo silně nevychází) a možná až příliš brutální a krvavá akce - to je The Night Comes for Us v kostce. Tjahjanto se snaží Evanse dorovnat/trumfnout tím, že bude ještě víc tlačit na pilu (mačetu, nože...), bohužel mu úplně nedochází, že míra kvality akčního filmu není (automaticky) přímo úměrná míře drasticky zmasakrovaných těl... Jsem fanda žánru a dvouhodinovou přehlídku profesionálně zmáknutých hardcore bitek si rozhodně dokážu užít, ale příště už by to asi fakt chtělo přidat i na jiných věcech, než jsou jenom počty useknutých či zpřelámaných částí těl, litrů tryskající krve apod. Ostatně stále platí, že méně je někdy více (což Evans určitě dobře ví) a že všeho dobrého se dá přejíst (krvavé steaky nevyjímaje). Btw ta blonďatá čubka patří mezi nejvíc cool záporačky, co jsem za poslední roky ve filmu spatřil... ;-) 60 % (10.02.2019)