Sakra, kluku!

47th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2012 - FORUM OF INDEPENDENTS - Fórum nezávislých (Oh Boy / OH BOY / Sakra, kluku!) - Pro mne asi ten pomyslný vrchol letošního festivalu. Film o kontrovérzním rozmazlenci, který najednou o vše přišel a potuluje se od nikud nikam má své strašné kouzlo a úžasná černobílá kamera, která vyjadřuje černobílé Nikiho pocity to jen dokresluje... - 3. 7. 2012 - kino Thermal - Malý sál - Karlovy Vary - 4. místo - 95% (15.07.2012)

"Nedal by si někdo šálek dobré brazilské kávy?" - Kandidát by tu byl, mistře! ;-) Aneb co vše může plnit úlohu symbolu neuspokojivého, bezcílně těkajícího, mladého, ale už tolik vyčerpaného života, palčivé existenciální krize, míjení se s vlastním osudem, ztráty porozumění sám sobe i světu (Klíčová otázka, kterou si Niko klade, by šla parafrázovat takto: "Zbláznil jsem se já, nebo lidi okolo mě? Jak se v tomhle bláznivém světě (z)orientovat? Co dělat?" - Nakonec jsme na/porušeni všichni. A s tím se nedá nic dělat, nezbývá než zatnout zuby a (vy)držet.). ___ Oh Boy je zvláštním filmem (resp. můj zážitek z něho nemůžu nazvat jinak než zvláštním), během sledování jsem si totiž nebyl jist, zda mě baví (resp. oslovuje), nebo ne, jestli mi něco dává, nebo ne (jinými slovy, zda není festivalovým filmem na jedno zhlédnutí), aby uběhlo několik dnů a já díky vnitřnímu usebrání (na něž skrze všechny ty vzruchy po dobu projekce nebyl čas) zjistil, že jsem se setkal s něčím výjimečným - současně komickým a melancholickým, hlavně však hluboce pravdivým pro ty z nás, kteří čas od času mají pocit, že něco důležitého zmeškali a že už na ně žádná budoucnost nečeká, a vlastně ani neví, proč si ji v tomhle bláznivém světě vůbec zařizovat. Díky, pane Gerstere za tak vyzrálý debut. 80 % (09.07.2021)

Přesně moje krevní skupina. Hlavní postava, která se potácí na prahu dospělosti od ničeho k ničemu, přestože ví, že by měl se sebou něco dělat. Formálně blízké Woodymu Allenovi (jazzový soundtrack, pěkná černobílá kamera) a Jimu Jarmuschovi (epizodkovitý styl vyprávění, vedlejší postavy, kafe!) a tématem nerozhodnosti má zas blízko k mému oblíbenci Noahu Baumbachovi (Greenberg) a už teď je jasné, že tenhle kousek by se měl podávat jako dvojfilm s jeho blížící se Frances Ha. Komedie to není vůbec, spíš introvertní melancholická projížďka Berlínem. P.S. Film, ve kterém Roman Hubník vstřelí gól za Herthu Berlín jako třešnička na dortu. (28.10.2013)

Hervorragend! Když jsem se díval na jaře na německé filmové ceny, trochu mi ta dvě slova "Oh boy" lezla na nervy, neboť tenhle film vyzobal téměř všechny kategorie a byla to pak už ke konci nuda. Po jeho zhlédnutí mi však nezbývá nic jiného, než smeknout. Všechny ceny a uznání, které získal, si stoprocentně zaslouží. Všechno je tak, jak má být, hořkosladký černobílý snímek prostoupený melancholií, již může jen málo měst poskytnout stejnou měrou jako Berlín. Excelentní Tom Schilling v titulní roli, jeho Nika si musí snad každý zamilovat, výtečná hudba, která mj. připomene filmy Woodyho Allena, neotřelá kamera, kvalitní scénař s bezchybnými dialogy, vedlejší role skvěle zahrané a tahle bych možná mohl pokračovat donekonečna. Oh Boy je mimořádně úspěšným snímkem, generační výpovědí, dalo by se říci, že přelomovým snímkem s potenciálem kultovního díla, které rozhodně připomene filmovou klasiku šedesátých a sedmdesátých let. Německá kinematografie si v posledních letech vede znamenitě a není to již jen díky Akinovi, Tykwerovi nebo Petzoldovi. Formuje se generace mladých a talentovaných režisérů, již nám toho ještě určitě hodně předvedou. (20.10.2013)

Nahlédnutí na takový jeden krásný den v nehezkém Berlíně očima jednoho sympatického pána s nulovými vyhlídkami do budoucnosti. Musím uznat, že Tom Shilling oplýval sympatiemi, takže se mi celkem snadno podařilo ponořit se do děje. Takové existencialistické drámko. Hlavní hrdina nám proplouvá bez emocí příběhem, který se na oko tváří, že je úplně prázdný. Na své pouti od ničeho nikam, střetává Niko velmi zajímavé postavičky, se kterými vede příjemně napsané dialogy. Místy je film vtipný, sem tam vykoukne nějaké drama, občas dojde i na lehké filosofování. Ačkoli u podobných filmů zpravidla usínám, tak tento mě něčím nespecifikovatelným prostě okouzlil, a to jsem neměl ani svoji obvyklou kávu. Musím zaútočit na 4 *. Lehce mi to dokonce připomíná obraz současné zhýčkané mládeže, kterou nic dlouho nebaví, a do které se bohužel také stále řadím. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film mi vybrala uživatela mat.ilda. (26.04.2016)