Vymítač ďábla

První třetina kultovního hororu je skutečně děsivá, ale nuda. Občas se tam sice mihne intersexuální strašidlo jménem Ellen Burstyn, to však jistě mělo plnit jinou roli. V prostřední pasáži tomu nasazuje korunu mlácení prázdné slámy, kdy samozřejmě nikdo nic neví. Finále má už konečně grády, ovšem kvůli otravným církevním figurkám musí divák fandit hláškujícímu démonovi. (09.10.2022)

U scény, kdy se s Regan třese postel, jsem v žaludku poprvé pocítil velmi mrazivý pocit, který mi dokázal, jak moc matoucí bylo dosavadní jen opatrně našlapující mrazení. Dostaví se totiž ten druh napětí, které se přikrade zadními dveřmi, nikým neviděno ani neslyšeno a v momentě, kdy se jen zlehka necháte navnadit, udeří naplno. A když vymítání či vygradovaný závěr hravě překonají všechny hluché momenty z první poloviny, je vyhráno. Tahle holka si svoje místo mezi klasikami zaslouží. (14.06.2006)

"I think I've lost my faith..." Již knižní předloha vzbudila takovou vlnu pozornosti, že si to Warner Bros nemohli nechat ujít a práva na adaptaci zakoupili takřka ihned. K zrealizování byla krom autora zvolena vycházející režisérská hvězda. William Friedkin. O Exorcistovi se mluvilo a psalo všude, většinou v negativním smyslu. Což je jak známo ta nejlepší reklama. A davy se jen hrnuly, výdělek byl enormní. Avšak pod slupkou vší té kontroverze, zákazů promítání, zatýkání provozovatelů kin za neoprávněné projekce, omdlévajících diváků, rozhořčení mravokárců a zkazků o režisérově terorizování štábu se ve své době tak trochu zapomnělo na film jako takový a jeho přínos (nejen) žánru. Štědrá nominační pozornost Akademie na tom nic nemění. Sice Exorcista z dnešního pohledu zastaral po stránce děsu a šokování, ale stále perfektně funguje na zneklidňující bázi "co by kdyby". Takové to nahlodávání jistoty, že žádné paranormálno v našem světě přeci není. S velmi podobnými "strachy" přímého setkání našeho světa s iracionálnem pracuje i o pět let mladší, neméně fenomenální, Dotyk medusy. Ale asi si to myslím sám... Nejlepší momenty? Krom profláklého závěru mě nejvíce dostala zvukově utlumená snová pasáž. Naopak mě velmi mrzelo naprosté zazdění geniálního hlavního hudebního motivu. Naprosto nechápu proč je ve filmu takřka nevyužit. Exorcista je důkazem toho, že k dobrému horroru stačí "pouhé" tři věci. Režisér s uměním budovat a postupně zhušťovat atmosféru, dobrý scénář a především herci. Škoda, že taková kombinace se v tomto žánru poštěstí jednou za uherský rok. A to ještě v tom lepším případě. Je dobře, že Vymítač došel po filmařské stránce uznání alespoň časem. Film i Friedkin si to rozhodně zaslouží. (09.02.2008)

Vynikající satanský horor s oplzlostí, která dosahuje enormních rozměrů. Nechuťárny a šokující scény nezestárly a fungují skvěle. Režie je zmáknutá do posledního detailu a nelze nic vyčíst. Ovšem to hlavní jsou herecké výkony, protože takhle dobře zahraný film se jen tak nevidí. Nejvíc mě zaujal Jason Miller, zahrál fakt brilantně a taky mu dost nahrává fakt, že jeho postava otec Karras je asi nejlépe napsaná. S Ellen Burstyn budete soucítit, Linda Blair se vám bude hnusit (anebo pokud jste hodně zvrácení tak se jí budete smát) a Max von Sydow coby exorcista působí majestátně ale i laskavě. Konec hodně dobrý. (28.04.2006)

Jedna z vlajkových lodí hororového žánru a dnes již velká klasika. Líbila se mi hlavně závěrečná dvacetiminutovka s vymítáním a potom některé záchvaty, které měla malá Regan během filmu. Zejména její děsivý hlas a otočená hlava stojí za to. Mezitím však bylo několik nudnějších pasáží a během celého filmu jsem bohužel neměl ten správný hororový pocit, na který jsem se tolik těšil. V roce 1973 musel Exorcista nejednoho diváka vylekat, dnes už jde spíše pouze o zajímavý pohled na poničenou duši dívky, kterou ovládají démoni. Lehký nadprůměr. (17.02.2013)