Francouzská spojka

Musím úprimne povedať, že som mierne sklamaný. Je to snímok poplatný svojej dobe, vtedy to určite neuveriteľne zapôsobilo. Nadčasovým sa ale snímok nestal, aj napriek toľkým významným oceneniam. Rovnako sa pravdepodobne bude pozerať o 20 rokov aj napríklad na Crash. Ten rok proste asi nič lepšie nebolo, teda aspoň v očiach akademikov. Suma sumárum ale podarená kriminálka s profesionálnou technickou stránkou a hereckými výkonmi. (08.12.2010)

Docela dlouho sem se nudil než mi zhruba v polovině došlo, že to je vlastně revoluční film se skvělou atmosférou. Hackman hraje drsnýho Pepka skvěle, tu nasranost jsem mu nemohl nevěřit, zároveň záporáky jsem měl bohužel v jednom pytli s cedulí "ti hajzlové". Slavná honička vrchol filmu, ale abych docenil jí a i samotný film, tak se nad tím musím hodně zamyslet. (21.02.2015)

Tohle je film z doby, kdy americký detektiv nemusel být nadpřirozená bytost. Friedkin zboural veškeré do té doby zažité šablony, ukázal realitu policejní práce. Nemůže se podařit úplně všechno, na co policisté sáhnou, vyšetřování je zdlouhavý proces plný nudné a mravenčí práce. A tak se díváme na sledování podezřelých, kteří jen tak bloumají po ulicích. Vidíme Doyla, který postává naproti luxusní restauraci, v níž si dopřává Charnier opulentní oběd, jak žmoulá chladnoucí kousek pizzy a zapíjí ho kávou z papírového kelímku. Friedkin jde v zobrazování reality ještě dál, nepostačí tento ukázkový kontrast, nechá překupníka drog jít odpočívat do hotelu a Doyle zatím mrzne před budovou. Únava, prokřehlost i psychické vyčerpání, to vše je následně přímo hmatatelně cítit z Doylova projevu v závěrečné scéně této sekvence. Legendární honičku automobilu s nadzemkou netřeba zmiňovat. Ale jednu scénu bych přeci jen ráda vypíchala. Když se Pepek snaží očima hledat na protějším nástupišti zabijáka, dopouští se Friedkin geniálního režijního nápadu. Totální splynutí kamery s hlavní postavou, divák je absolutně vtažen do děje a stává se jeho součástí. Tahle scéna by měla být zapsána velmi tučným písmem ve všech učebnicích kinematografie. Pořádný kus poctivé práce odvedl Gene Hackman. Jeho Doyle je nekompromisní, tvrdý chlap, který jde houževnatě za svým cílem. A Hackman je v tomhle jako obvykle na 100% uvěřitelný. (26.06.2011)

Přesně ta správná 70´s kriminálka, jak jsem čekal. Ze začátku má sice Friedkin malinko problémy s tempem a úvod se tak bohužel malinko vleče. Poté už ovšem servíruje jednu výbornou scénu za druhou a pronásledování vlaku zaslouženě patří k památným scénám žánru. Nechápu, jak se mi tahle klasika mohla tak dlouho vyhýbat. (07.04.2013)

Dnes už klasická drsná kriminálka z dob, kdy si ještě policajti neříkali vyšetřovatelé a ve flitrových oblecích se za opičích zvuků neproháněli v naleštěných sporťácích ... Snímek Williama Friedkina (např.: The Excorcist -´73) natočený na motivy skutečného případu a u nás distribuovaný s podtitulem Štvanice,, nám představuje Gena Hackmana v roli Pepka Doyla, otrlého newyorského detektiva, který spolu s parťákem Buddym (výborně sekunduje lovec žraloků Roy Scheider) narazí při prohánění feťáků a překupníčků drog (Kdy ses naposledy v Poughkeepsie šťoural mezi prstama na nohách ?!!) po ulicích Brooklynu, na stopu francouzské spojky Charniera, elegantního záporáka, jinou ligu, chystajícího velký kšeft s heroinem. Pepek vycítí příležitost a zakousme se do případu jako buldog ... Geniální režie, přesné herecké výkony, syrová ruční kamera, hudební doprovod, a především reálnost a špína newyorských ulic dohromady vytvářejí atmosféru hustou, že by se dala krájet ... Nezapomenutelná Charniérova finta v metru spolu s asi nejnapínavější automobilovou honičkou všech dob pod dráhou nadzemky, udělaly z fimu kult. Při jejím natáčení se Friedkinovi zdála neustále málo drsná a pomalá, nakonec se posadil s kaskadérem do auta, aby jízdu vyzkoušel na vlastní kůži a po jejím absolvování byla bledým režisérem odsouhlasena jako dostatečně akční ... Společně s Mississippi Burning nejlepší kousek s Hackmenem. (03.02.2007)