Četník v New Yorku

Dle mého názoru nejlepší díl. Mě pobavil tak moc, že přihazuji jednu hvězdu. Přihodil bych i více, ale nějak to nejde:-) Plavba na lodi nepostrádala zábavnost. Hlavně výuka angličtiny:) I v New Yorku dokázali četníci pobavit. Dodnes nechápu, když četníci jedli zmrzlinu, tak jak se dokázala natočit ta změna barvy jejich obličejů, podle toho, jakou zmrzlinu měli. Nevíte?:) (08.01.2012)

Taková ta klasika, která mě vždy rozesměje. Funes je pro mě naprosto originální komik, který mě baví. Jeho grimasy jsou tak legendární, že už je zná snad každý. Ovšem jednu z těch největších zásluh tu má František Filipovský, byl i samotným Funesem prohlášen za nejlepšího dabéra a dokonce řekl, že jeho hlas se němu více hodí. A to je pocta. Já si tenhle díl užil jako skoro každý. Spousta scén k popukání a ostatní herci válí taky excelentně. (03.07.2012)

Ó, ten pán mluvit s kufr, to já nikdy nevidět! Na tuhle zaoceánskou výpravu se s četníky vydávám velice rád. O nic horší, než původní díl a jelikož Funés a Galabru prakticky neslezou z obrazovky, je to společně s třetím dílem, možná můj nejoblíbenější film z celé série. Je to především slepenec několika geniálních mikropříbehů a scén. Zábava začíná už na lodi a pak se spolehlivě přesune společně s hlavními hrdiny do New Yorku. Už zmíněné americké velkoměsto, by mi pohodlně stačilo na vysoké hodnocení, protože mám pro filmy z tohoto prostředí slabost. Ale pro jistotu je tady fůra opravdu mimořádně vtipných okamžiků (bloudění na lodi, angličtina, konference, taxikář, Cruchotovo blouznění, převlek za Číňana, psychoanalýza atd.). No prostě vynikající letní francouzská komedie, ale přesto oproti Saint Tropez pojatá trošku jinak. (29.01.2022)

Jednička se mi líbí o poznání víc, ale i zde je celá řada úžasně vtipných míst (třeba všechny scény s černošským taxikářem). Přesto na mě toto pokračování působí strašně zbytečným dojmem, přenesení starých známých postav do Ameriky mi prostě moc nesedí. Do absurdna je to dovedeno ve scéně, v níž se Cruchot setkává s jeptiškou z jedničky, která se čistě náhodou zrovna taky nachází v New Yorku (!). A třeba tu bizarní taneční sekvenci, v níž Cruchot zápasí s partou jakýchsi němých tanečníků o flákotu masa, už má hlava nepobírá zcela - v celém filmu působí jak pěst na oko a její smysl mi vážně uniká. Na můj vkus je zde navíc trochu moc uniforem a postav obecně - zvlášť ke konci už všechna ta uniformovaná škrobenost působí hodně únavně. Nepříjemný posun vnímám i v postavě samotného Cruchota - bylo-li ho možno v jedničce vnímat jako rtuťovitého výstředního pošuka, kterému nešlo upřít jisté osobité sympatie, v pokračování jsou umocněny jeho negativní rysy (především pak podlézavost vůči nadřízenému) a upozaděny ty sympatické - v tomto filmu mi je skoro protivný, stejně jako zbytek té jeho četnické partičky. Při sledování jsem se mimochodem nemohl ubránit dojmu, že jsou zde naznačeny určité latentní homoerotické vazby mezi jednotlivými četníky, především ve scénách v hotelu (společné poflakování u postele apod.). Kdybych nevěděl, že se Cruchot v dalším díle ožení, skoro bych si myslel, že je nepřiznaný gay, jehož homosexualita je pro něj zdrojem traumatizující úzkosti, kterou si kompenzuje svou přehnanou pedantností. Obecně bych řekl, že všechno, co na tomto filmu vnímám s nelibostí (nudná část na lodi), nebo mě přímo irituje (sekvence s psychoanalytikem), strčí do kapsy příšerný dabing - zrovna u tohoto filmu nemám problém napsat, že mi jeho český dabing přijde vážně strašný (mj. zabíjí veškerý humor plynoucí z početných konfrontací Francouzů a Američanů), a pozorovaný nesoulad pohybu rtů se slyšeným slovem je zde doslova bolestný. Pokud toto někdo nevidí, musí být vážně slepý - jinak si nedovedu vysvětlit, proč se z Filipovského dabingu udělala taková posvátná kráva. (23.06.2013)

Všemi zatracovaný druhý díl se mi líbil o fous víc jak jednička. Četníci se vydávají do New Yorku na sjezd a tajně s nimi cestuji i Cruchotova dcera. Ta způsobí zmatky, když získá slávu jako osiřelá francouzská dívka a zamiluje se do ní italský četník. Příběh ještě řídší než v prvním díle, ale jednotlivé scénky jsou vypilované k dokonalosti. U psychoanalýzy, lekce angličtiny nebo scén s černošským taxikářem jsem řval smíchy, navíc jsem si prvně všiml že taneční scéna je vlastně parodie na West Side Story. A ještě postřeh - málokterý americký film tak krásně ukazuje New York jako tenhle francouzský kousek. (18.08.2013)