Režie:
Jean GiraultKamera:
Edmond SéchanHrají:
Louis de Funès, Michel Galabru, Christian Marin, Guy Grosso, Michel Modo, Jean Lefebvre, Geneviève Grad, Pierre Tornade, France Rumilly, Dominique Zardi (více)Obsahy(1)
Příběh se odehrává v New Yorku, kde se koná mezinárodní policejní konference. Cruchotova dcera se sem dostane jako černý pasažér, tady se proti vůli svého otce seznámí s pohledným italským důstojníkem. Když to Cruchot zjistí, začne jí hledat, přitom se zaplete i s místními pouličními gangy... (Intersonic)
Videa (1)
Recenze (270)
Svátky se na ČT 2 nesou opět (mimo historických dobových velkofilmu a překvapivě tentokrát i několika náboženských snímků) hlavně ve znamení tradičních francouzských komediálních stalic (Holywoodské hitovky typu Někdo to rád horke dostávají zelenou bohužel asi jen na Vánoce, na Velikonoce nic.) Před lety jsem první tři díly Četníka ve kvalitě asi ani moc nerozlišoval a dost se divil, proč je tento díl vnímán jako tolik slabší oproti prvnímu dílu. Teď už jsem v něm pravda poněkolikáté viděl menší sešup, i když nic moc dramatického. Vyrovnat se té poetické slunné atmosféře prvního dílu se nepovedlo úplně stoprocentně, i když to asi bylo těžké. Notabene když domovské Saint Tropez nahradil New York, i když Cruchot s Gerberem brzo dokážou řadit bez ohledu na prostředí, takže se dá snadno zapomenout, že se vylezlo z Francie a šedesátkova atmosféra zůstává. Samostatnou kapitolou je taneční scéna s masem (četl jsem, že by mohla odkazovat na West Side Story, které jsem ještě neviděl), kterou mnozí vůbec nechápou a nenávidí, ale mně svou bláznivosti a ,, jakoby" vytržením z úplně jiného filmu právě baví a hezky ukazuje bláznivou atmosféru šedesátých let. Co naplat, rozjezd (mimo legendární výuku angličtiny) je slabší Fuggasova (polo) absence trochu zamrzí, i zápletka s dcerou je v prvním díle lepší (Cruchot se ukazuje jako vlastně docela trpělivý shovívavý otec.:D), myslím, že Nicol mnoho stačit se nechat tahat z bryndy jednou.... ale Galabruovy zapálené vedatorske obličeje při chystání masa mě vždycky dostanou a postupně se film skvěle rozjede. Dohra děje s přestrojením (Proč tady běháte jako Číňan?) a taxikářem (Tady no letiště, tady les) stojí za to!!! Asi bych už z dnešního pohledu dal čtyři, ale když jsem i u podstatně slabší Výslužby nechával jednu hvězdičku na víc osobní z nostalgie, tak i NY to musím udělat stejně, notabene když má ještě krásnou Geneviéve Gradovou. ()
Vkusné pokračování prvního dílu této legendární četnické série. Četníci ze St. Tropez tentokrát odlétají do New Yorku a s nimi Cruchotova dcera Nicoll coby černý pasažér. Ta mi v tomto díle hodně připomíná Báru Mottlovou, jen s tím rozdílem, že má mnohem menší prsa. Cruchot vyvádí v New Yorku, jakoby mu celé toto město patřilo. Ještě víc než Maisner o 30 let později. Možná se Maisner právě Cruchotem inspiroval. [21321. hodnocení, 256. komentář, 67%] ()
Jednička se mi líbí o poznání víc, ale i zde je celá řada úžasně vtipných míst (třeba všechny scény s černošským taxikářem). Přesto na mě toto pokračování působí strašně zbytečným dojmem, přenesení starých známých postav do Ameriky mi prostě moc nesedí. Do absurdna je to dovedeno ve scéně, v níž se Cruchot setkává s jeptiškou z jedničky, která se čistě náhodou zrovna taky nachází v New Yorku (!). A třeba tu bizarní taneční sekvenci, v níž Cruchot zápasí s partou jakýchsi němých tanečníků o flákotu masa, už má hlava nepobírá zcela - v celém filmu působí jak pěst na oko a její smysl mi vážně uniká. Na můj vkus je zde navíc trochu moc uniforem a postav obecně - zvlášť ke konci už všechna ta uniformovaná škrobenost působí hodně únavně. Nepříjemný posun vnímám i v postavě samotného Cruchota - bylo-li ho možno v jedničce vnímat jako rtuťovitého výstředního pošuka, kterému nešlo upřít jisté osobité sympatie, v pokračování jsou umocněny jeho negativní rysy (především pak podlézavost vůči nadřízenému) a upozaděny ty sympatické - v tomto filmu mi je skoro protivný, stejně jako zbytek té jeho četnické partičky. Při sledování jsem se mimochodem nemohl ubránit dojmu, že jsou zde naznačeny určité latentní homoerotické vazby mezi jednotlivými četníky, především ve scénách v hotelu (společné poflakování u postele apod.). Kdybych nevěděl, že se Cruchot v dalším díle ožení, skoro bych si myslel, že je nepřiznaný gay, jehož homosexualita je pro něj zdrojem traumatizující úzkosti, kterou si kompenzuje svou přehnanou pedantností. Obecně bych řekl, že všechno, co na tomto filmu vnímám s nelibostí (nudná část na lodi), nebo mě přímo irituje (sekvence s psychoanalytikem), strčí do kapsy příšerný dabing - zrovna u tohoto filmu nemám problém napsat, že mi jeho český dabing přijde vážně strašný (mj. zabíjí veškerý humor plynoucí z početných konfrontací Francouzů a Američanů), a pozorovaný nesoulad pohybu rtů se slyšeným slovem je zde doslova bolestný. Pokud toto někdo nevidí, musí být vážně slepý - jinak si nedovedu vysvětlit, proč se z Filipovského dabingu udělala taková posvátná kráva. ()
Četník v New Yorku je patrně nejslabší díl celé té uhozené série. Zdá se, že tvůrci přistoupili na hru: dáme partu retardů do extrémní situace a uvidíme, co se z toho vykřeše, v nejhorším necháme Funese dělat xichty, to vždycky zabere. Mohly tak vzniknout filmy: Četník na Severním pólu, Četník letí na Měsíc, Četník a četnice točí porno, Četník v Narnii a konečně famózní, ultra (a když povídám ultra, tak myslím opravdu ultra) vtipný a nápady napěchovaný remake Četnická akademie: Moskevská mise... ()
Dle mého názoru nejlepší díl. Mě pobavil tak moc, že přihazuji jednu hvězdu. Přihodil bych i více, ale nějak to nejde:-) Plavba na lodi nepostrádala zábavnost. Hlavně výuka angličtiny:) I v New Yorku dokázali četníci pobavit. Dodnes nechápu, když četníci jedli zmrzlinu, tak jak se dokázala natočit ta změna barvy jejich obličejů, podle toho, jakou zmrzlinu měli. Nevíte?:) ()
Galerie (19)
Photo © Société Nouvelle de Cinématographie (SNC)
Zajímavosti (19)
- Nikdo z herců představujících četníky (vyjma Christiana Marina, představitele Merlota) v USA do té doby nebyl. Všichni tedy byli z New Yorku nadšení a na natáčení panovala velká pohoda. (Pierre)
- Auto newyorského taxikáře (Leroy Haynes) je Dodge Dart Seneca z roku 1961, auto matky představené (France Rumilly) je Pontiac Bonneville Convertible z roku 1956 a auto Nicolina přítele (Jean-Pierre Bertrand) je Peugeot 404 Cabriolet z roku 1964. (frolish01)
- Jedná se o jediný film z četnické série, ve kterém nejsou scény zběsilých jízd ctihodných sester. (SONY_)
Reklama