Zelňačka

Ten nápad, kdy se mimozemšťané zamilují do (ne)obyčejné zelňačky, mě prostě dostal. Nádherná poezie všedních dnů dvou "staříků", který chtějí v poklidu a pohodě dožít svůj nelehký život v originálním a neopakovatelném prostředí francouzského venkova. Prostředí, které místo toho, abychom ho uchovali, tak ho ve jménu pěněz a ke škodě našich potomků, systematicky ničíme. A tak musí přijít mimozemšťané, aby alespoň kousek tohto nádherného světa zachránili. Jak symbolické. Dávám devět z deseti, takže za 5*. (08.03.2012)

Nemám důvod dát méně než pět hvězdiček. Louis zde vytvořil roli úměrnou svému věku a svému zdravotnímu stavu. Už zde není tak agresivní, jako jsme tomu byli zvyklí v jeho největších hitovkách, ..právě naopak, film se zde opírá o lásku k ženě, kterou kdysi hlavní hrdina miloval, kterou si po letech zidealizoval a zjistil, že nejlepší věc, kterou pro ni může udělat po jejím návratu do života je nechat ji žít nový život. (04.10.2007)

Absolútna p!č0v!n@ v rámci sci-fi komédie. Ale myslené v tom najlepšom zmysle slova. Naozaj som čakal umelecký fail, ale ono to má okrem debilnosti ( opäť myslené v tom najlepšom zmysle slova ), aj výbornú remeselnú stránku veci a keď sa do toho všetkého vžijete, najlepšie pri pohári dobre vychladeného červeného vína, po dobrej kapustovke, budete nadšení. (28.04.2023)

Neříkám, že je ten film špatný, ale zůstal na půli cesty, po které se vydal. Louis de Funés nám tu dokazuje, že není jenom vzteklý čertík z krabičky, ale pan herec. Pro něj samotného to bylo setkání s předlohou přítele Falleta a hlavně setkání s přítelem Jeanem Carmetem, se kterým nefilmoval 19 let. Jeho postava hraje na struny, na které si Louis brnkl už při Křidýlku. A navíc s Carmetem vytvořili rovnocenné melancholické duo, doplńované skvělým Jacquesem Villeretem. Ale chybou Zelňačky je režie Jeana Giraulta. Ten uměl výborně natočit bláznivé komedie, ale poetická komedie mu moc nesedla. Proto vás zamrzí, když dojde fekální humor. Navíc nevyužil možnosti ukázat krásy francouzského venkova a nový partner Fusésovy ženy by nemusel být motorkář. Ideálním režisérem Zelňačky by byl Jiří Menzel, z "komerčních" Francouzů bych vybral Yvese Roberta. Ten uměl natočit komedii s gagy (Velký blondýn s černou botou) i lyrické pagnolovské adaptace (Tatínkova sláva, Maminčin zámek). Na druhou stranu se Giraultovi povedl kontrast s moderní dobou. Ta stavba a pak ty atrakce, to jsou nejlepší scény. Když jsem však viděl českou televizní verzi, zjistil jsem, že jsme byli ochuzeni o bohatší zápletku se starostou a dalším kupcem. Jejich ideálními představiteli by byli Philippe Noiret a Michel Serrault (ať mi Marco Perrin promine). Kvůli zjištění, která adaptace byla lepší, si asi přečtu předlohu, už kvůli nejasnému závěru. Claude Gensac tu má ovšem nejpůvabnější roli své kariéry. Co se týče dabingu, nechápu jak Nova mohla dát postavám přezdívky Prďoch a Prcík. Dejte samozřejmě přednost Lábusovi před Krampolem, ale u mě zůstane nejlepším "pofilipovským" dabérem Jiří Císler. (23.01.2007)

Hořkosladké uvažování nad stářím s konečným zjištěním, že důsojné stáří není v současné společnosti možné. Dalo by se říci, že jsou všem na obtíž. Staříci Claude Ratinier, zvaný Glaude (Louis de Funés) a Francis Chérasse, zvaný Hrbáč (Jean Garmet) už si jen užívají normální krásy života s popíjením dobrého vína a kořalky, jeděním výborné zelňačky a už si nechtějí zatěžovat hlavu s normálníma problémama. Cestu ale nenajdou na této planetě, ale na daleké planetě Oxa, jejíž vyslanec (Jacquese Villeret) nalezne prostou radost, kterou mají ze života staříci a nabídne jim přestěhování na jeho domovskou planetu, kde se dožijí bez nemocí dvou stovek let. Film o tom, že i staří lidé chtějí mít svůj prostor pro život, pro důstojný zbytek života. prdí se tam, ale co by kdo chtěl po zelí. Celkem příjemná lehká komedie. (19.11.2009)