Váňa

Anatomie strýčka Váni v pohledu trochu neuspořádanějším, než se kompaktně podařilo Petru Slavíkovi ve 13. komnatě. Méně vlezlá než v případech Martina Kratochvíla, ale přesto podobně schematická Soukupova hudba. Kocábův dozvuk jen ze sentimentu. Nejpřínosnější tak zůstává průřez "Velkými" a do děje vtahující úvod. (30.12.2012)

Váňa je osobnost hodná obdivu, ale dokument o něm zůstal bohužel jenom na půli cesty. Mnoho zajímavých věcí je jenom jaksi podivně nakousnuto a nedokončeno - několikrát jsem si říkal, že se Wagner začal věnovat něčemu opravdu zajímavému, ale záhy bylo toto téma bez jakéhokoliv vysvětlení opuštěno. Ale pochvalu si zaslouží úplný úvod, započat dokumentární film autentickou nahrávkou z těžkého zranění hlavního protagonisty bylo rozhodně velmi působivým krokem. (01.03.2013)

Pripadalo mi to ako dokument o človeku robený na rýchlo, kde na mňa hlavná postava nemá čas a ani presne neviem, čo chcem dosiahnuť a ako to robiť, ale je to veľká postava, tak nás predsa pobaví, tak ho nafilmujeme pri močení, či ako nakupuje kone. Bol som rád, že som sa o ňom dozvedel, lebo doteraz som o ňom vedel len, že je niekoľkonásobný víťaz rôznych dostihov a tiež som bol rád, že to bol dlhší dokument, ale ak ho porovnám napríklad s dokumentom Občan Kurčatov: Otec stalinových bômb, ktorý som sledoval v ten istý deň, tak tu ani autenticita a prítomnosť hlavného hrdinu nepomohli k dobrému výsledku. Úprimne povedané mám pocit, že to bolo dosť amatérske a že možno aj študenti by urobili niečo lepšie. (30.03.2013)

Ano, ten Váňa, který už dlouhá desetiletí brázdí dostihová závodiště, ten Váňa, který zná velmi dobře, jak vypadají jeho kosti ve standardní i zlomené podobě, ten Váňa, který osmkrát vyhrál prestižní Velkou pardubickou, ten Váňa, který získal z rukou prezidenta Medaili Za zásluhy i přesně ten Váňa, který si vyslechl nejedno skeptické stanovisko lékařů. Co je mu to ale platné, když si tvůrci uzamknuli cestu k vícevrstevnatému pohledu, který by muže s nezdolným životním optimismem a jadrným slovníkem představil i pomocí jiných lidí. Jenže cesta, kterou se vydali, nepřináší moc otázek ani odpovědí. Do duše závodníka se nepodíváme, jeho nezávodní život prakticky nepoznáme. Právě minimální výpovědní hodnota zamrzí nejvíc (přeci jeho životopis si může každý najít na internetu), dokument měl jít hlouběji.. nešel!! „Teď se potřebuju vychcat, jo?“ (31.12.2012)

Dokument to není dobře natočený, jsou tam špatné zvukové stopy, je to tak zvláštně poskládané, že to sice vypadá, jako kdyby to mělo gradaci, ale ve skutečnosti ji to nemá. Osobnost Josefa Váni ale celkem hodně zachraňuje a divák se alespoň pobaví, protože je vidět, že on prostě zůstává svůj. To úvodní audio s vámi ale zamává. (04.02.2015)