Still Crazy - Pořád naplno

Anglický humor mi bol stále sympatický a hudba z Anglicka no povedzme si na rovinu samé legendárne kapely čiže je aj lepšia na celom kontimente?Pre mna určite nie.Čo sa týka filmu ten skromne inteligentý humor a hudbička k tomu tak proste nemohol som odolať.V podstate úplne neznámi herci no v dnešnej dobe Timothy Spall,Stephen Rea,Bill Nighy už predsa sa objavujú vo filmoch trošku častejšie než predtým.Fiktívna kapelka Strange Fruit je síce fiktívna,ale možno tak stále vypadá rozchod nejakých kapiel a potom ich zovuzrodenie človek si predstaví stále nejakých hrdinov rocku alebo metalu z Anglických končín a pousmeje, že určite tak to nejak vyzerá s návratom na scénu.Už dlho ma takto nepohladil nejaký film v podstate hudobný priam som sa zábaval.Kedže som tu v podstate všetko vyhodnotil nemožem inak len .... (16.01.2009)

Filmy jakým je "Still Crazy", mě vždycky potěší - nostalgická atmosféra, svěží tempo a výborný soundtrack, se postarají o parádní jízdu, které vám nedá vydechnout. Herci jsou bezchybní a pokud bych měl někoho jmenovat, byl by to Bill Nighty, který má postavy rockerů předplacenou snad nadosmrti. Ani závěrečné dojetí tu nechybí...9/10 (26.10.2009)

Nenápadne plný film. Každá z hlavných postáv tu má svoje top momenty aj pády. Humor sa preklápa pomedzi snáď všetky polohy, ktoré ešte zvládnu byť označené za humorné. Je to láskavé aj jedovaté, úsmevné aj do rehotu, náladové aj situačné, odľahčené, no chvíľami až bolestivé. A nechýba ani doslova prdiaca scéna, ktorá však vôbec nie je samoúčelná, trefne dopĺňa celkový obrázok o tejto skvelej partii, nech už sú vzťahy medzi jednotlivými jej členmi akokoľvek komplikované. Skrátka zábava na úrovni, bez násilia a hlavne bez čo i len náznaku strojenosti. Briti, čo dodať? A je to celé aké je to hladiace, tak zároveň aj svrbivé, špinavé aj naivné... je to jedným slovom ROCKNROLL!! (a že mi samotná hudba príliš nesadla je pre túto chvíľu jedno) (07.11.2013)

Evropskou šňůru s "Divným ovocem" jsem si i podruhé užil, pokus stárnoucích rockerů o návrat na pódia a ke své bývalé slávě mě po většinu času bavil, ale překvapilo mě, jak falešné tóny vnesl do děje skvělý kytarista Brianova formátu. Tady začali tvůrci přehnaně tlačit na pilu a snažili se hrát spíše na city, než na hudební nástroje. Už tradičně mě převelice bavil Bill Nighy, ale za to si můžu sám, protože jsem si ho už dávno oblíbil. (20.02.2018)

Aneb jak dopadá resuscitace starých rockových harcovníků a jejich kapely. Stylově mi Strange fruit silně připomínali Uriah heep, kteří jsou mi velmi sympatičtí a ze soundtracku jsem tak byla odvařená. Pořád mi tam ale bohužel chybělo NĚCO, co by tomu pomohlo to vytáhnout na absolutní špičku. Ale i tak velmi příjemný hudební a filmový zážitek. (18.05.2011)