Láska je láska

Suverénní rebelka Elin, outsiderská introvertka Agnes. Společně v tomhle ospalém městečku, do kterého se jedna přistěhovala a druhá se v něm permanentně nudí, našly svou první zakázanou lásku. Začalo to pusou z hecu, skončilo přešlapováním na toaletě, před kterou se shlukuje půlka školy, která se raduje, že se v tomhle Fucking Åmålu zase konečně něco děje. Dospívání je otravná fuška i podle pánů ze Švédska, kteří toho času poměrně nesměle upozorňovali na problémy homosexuálů a jejich opovržení ze strany společnosti. Divák nebude zase tolik donucený se nad tématem zamyslet, určitě si ovšem užije poměrně sympatickou atmosféru, otázky křehkého dospívání bez přikrášlování a hlavně herecké výkony v čele od Alexandry Dahlstöm a Rebecky Liljeberg. Upřímné, severské, jiné.. (05.07.2016)

Možná to není na pět a možná to je skoro obyčejná teen komedie, která stejně jako ostatní teen komedie zachycuje problémy, které teenageři mají. Ale stejně mám pocit, že Moodysson staví tenhle žánr trochu na hlavu a odprošťuje ho od patosu, skate punku a dalších amerických obyčejů. Celý tenhle jednoduchý příběh potom zachycuje skoro cassavetovskou kamerou, přičemž nás nezatěžuje zbytečnou psychologizací. Fucking Åmål totiž spěje k epickému konci na holčičích záchodech... (28.07.2014)

akysi Moodysonov "nadcasovy" pribeh /mno podla mnohych uzivatelov evidentne jo/ zasadeny do kulis svedskeho mestecka Amal - srdce jednej holky sa plni laskou, bolestou a tuzbou, prvymi citovymi zachvevmi ..... a podobnymi bla, bla, bla, kecami , ktorych tu miestni uzivatelia napisali viac nez dost..... kecy v kleci. Ja som silne homofobny - zbuznelu homoromantiku mam v prdeli, teda pardon, to mi zase uslo, chcel som napisat ze v ignore liste . 25 % (16.06.2019)

Jak jsem se k tomuto filmu dostal zcela náhodou - aniž bych o něm za ty roky od premiéry byť jedinkrát slyšel - o to příjemnější překvapení mi připravil. Rok vzniku nezmiňuji náhodou - k filmu jsem se skutečně dostal jako slepý k houslím, a během řekněme první půlhodinky jsem vůbec neměl tušení, v jakém roce to bylo natočeno, a měl jsem pocit, že je to film ze současnosti; pak mi ale byly podezřelé všechny ty zmínky o Spice Girls a Backstreet Boys, a tak mi to nedalo, a nakoukl jsem na ČSFD, abych užasl, že se ten film je už 16 let starý! Jako by na mě najednou dýchly staré dobré devadesátky, a hned mi ten ten film byl ještě bližší. Protože zatímco o teenegerech a jejich složitém dospívání platí, že je všechno stále při starém, nelze totéž říct o kontextu okolo, který se proměnil brutálně. A uvědomit si to lze právě v konfrontaci s podobným filmem, který je relativně mladý, ale v jistých ohledech působí téměř předpotopním dojmem - hlavní hrdinka poslouchá klasická cédéčka, při psaní deníčku do počítače kouká do obřího CRT monitoru, internet v podstatě neexistuje, a mobilní telefony si teprve nesměle razí cestu. Bože, bezprostředně po dokoukání tohoto filmu člověk nestačí žasnout, jak se náš svět za tak krátkou dobu změnil (teď ponechme stranou, zda k lepšímu, či horšímu). Ale zpět k mému dojmu z filmu - vtáhnul mě do děje od první chvíle, a sympatické hrdinky si mě zcela podmanily - člověk těm roztomilým pusinkám pochopitelně nemůže než fandit, aby z dospívání v zapadlé díře a z objevování vlastní sexuality vyvázly se zdravou kůží a celé to ustály, protože to vážně nemají jednoduché. Film je plný výborných civilních dialogů - jako úžasnou jsem vyhodnotil kupříkladu scénu, v níž otec sděluje své dceři, ať se povznese nad současnost, protože za 25 let na třídním srazu uvidí, že vše bude zcela jinak, na což mu ona kontruje, že ji nezajímá, co bude za 25 let, protože chce být šťastná už teď. Při sledování jsem si vzpomněl na celou řadu filmů podobného ražení, které jsem v posledních letech viděl - namátkou SMRT PANEN; PUSINKY; KLIP; VŠICHNI UMŘOU, JEN JÁ NE; ALBÍN JMÉNEM NOI, ad. - abych překvapeně seznal, že tento se mi z nich líbil skoro nejvíc. Ať už je to skandinávským původem filmu - marná sláva, na severu prostě točit umí - skvostným obsazením či atraktivním námětem, za sebe nemám problém napsat, že se mi tento film strašně líbil, a že si myslím, že by mohl pomoci mnoha dívkám, které prožívají něco podobného. Za mě zasloužené 4 hvězdy - i díky přihlédnutí k tomu, že jsem od režiséra viděl i jeho novější film MAMUT, který se mi rovněž velmi líbil - ten chlapík s nezapamatovatelným jménem bude velmi schopný filmař, zdá se. (20.09.2014)

Podle mě přeceňované. To, že je nějaký film ze severské produkce, je nízkorozpočtový a jakoby komorní, automaticky neznamená, že bude mít nějakou výpovědní či jinou hodnotu. Nejen, že nejde nijak do hloubky, ale je tak mělký, že se nestihnete s žádnou z velmi nesympatických postav (a v tom nejvíce vynikaly hlavní hrdinky, kterým bych dala normálně pár facek) ztotožnit (a vůbec nejde o to, jaké jste orientace), ale ani si je oblíbit či je (aspoň v něčem) pochopit. Citové zmatení patřící k pubertě je mnohem lépe vystiženo v jiných filmech, popř. seriálech. Scénář se bortí a nemá (zřejmě) žádoucí účinek, a dialogy jsou prázdné, takže jsem nakonec hrdinkám vůbec jejich "vztah" a cit vůči té druhé nevěřila, a nechápala jsem, odkud přišel. Film navíc nudí, a dívat se na to, jak se rodiče urputně podbízejí své frackovité dceři, je pro mne, vychované k respektu k rodičům (protože to, co předvádí Agnes, není jen taková ta "obyčejná chvilková teen rebelie", to je fakt rozpatlanost nejhrubšího zrna), utrpením. Budu se opakovat, ale opět nechápu většinové hodnocení. (31.10.2013)