Láska je láska

Filmová Euphoria devadesátých let (jen prostě civilní.. bez glamu, pompéznosti a miliónového rozpočtu v zádech).. Je to napínavé, křehké, okouzlující.. S parádníma holkama v hlavních rolích, s nejstylovějším rozchodem po telefónu a s lehkostí a nenuceností jakou tomu dnešní woke propaganda může jen závidět. (09.11.2022)

Sám o sebe (napr. vyrobený v USA?:-) by bol pre mňa tento film tak za 3*, ale jednu hviezdičku pridávam Lukasovi Moodyssonovi za nádherne vnímavé a zároveň vierohodné vykreslenie chápania sveta očami adolescentov. Akokoľvek podobne alebo odlišne od hlavných hrdinov Fucking Amal vyzerala naša puberta, akokoľvek môžeme v niektorých situáciách ich správanie neschvaľovať, uvedomujeme si, že každý sme si to prežili... a tým istým prejdú ďalšie generácie detí. Výborná sonda do života násťročných, keď ich ovplyvňujú hormóny, kamaráti a revolta proti celému svetu. (17.06.2005)

Jedna z vyjjímek, kdy český název nesouvisející s původním je skvěle vybrán. I když nevím, co bylo dřív, jestli písnička Lucie Bílé, nebo název filmu. Velmi zajímavé nahlédnutí do zmatků v životě -náctiletelých ve Švédsku, které jsou patrně dost universální. Trošku z mého pohledu je nevěrohodné, že by holky, které samy ještě nemají ve svém vztahu jasno a prakticky spolu ještě ani nezačaly "chodit" a ještě v tomto věku byly donuceny k veřejnému "coming out-u". (14.09.2008)

Americká kinematografie se leckdy snaží o naprostou upřímnost, ale nakonec z toho vychází dosti falešně. Narozdíl od ní ta evropská se netváří nijak, přesto vypadá naprosto skutečně. A to je právě příklad tohohle skvělého filmu. Téma dospívání, teenagerovského věku se dá spláchnout pubertální komedií, dá se vložit do komorního dramatu, ale snad prvně jsem ho viděl z tak otevřeného, dalo by se říct až skoro dokumentárního pohledu. Švédský styl, ta severská chladnost je příběhu vlastní. Nic není zabalováno do třpytivého pozlátka tak, aby divák bral vše s rezervou. Život taky nikdo do ničeho nebalí, takže tady máte upřímný pohled do duší dospívajících dětí, pohled na cestu po které kráčí a občas si na rozcestích nevědí rady. Herecké výkony jsou naprosto reálné, jak u hlavních hrdinů, tak i u rodičů, učitelů i u toho malého chlapce, jenž mamince jedné z hlavních hrdinek položí takovou zvláštní otázku. Další devizou je skvělá hudba, taková co k filmu naprosto pasuje. Myslím, že symfonická skladba by v nastínění světa mladých asi zabrala stejně, jako krasobruslařka v brance hokejového týmu. Punkové a rockové melodie pro tuhle generaci sedí mnohem víc. A hlavně, pocity, skutečná hra pocitů, nevyumělkované lidské stavy, které má divák tu možnost na obrazovce sledovat. Těch 5ti hvězdiček nelituju. I když film má pár slabších míst, absolutně je válcují ta ostatní. (30.08.2004)

Na 84%, co tu tu teď má, to rozhodně neni. Film nikterak nevybočuje z průměru, chybí mu nějaké ostřejší vyvrcholení a místy to je dokonce i nuda. Mě to prostě moc nesedlo, a natočeno to bylo na můj vkus až moc lacině. Děvčata sice hrála dost dobře a jsou asi tím nejpozitivnějším, co se ve fimu vůbec vyskytuje, ten zbytek je pomíjivý a obyčejný, tudíž se na to bude dost dobře zapomínat. (13.03.2011)