Nezapomenutelné prázdniny

Být ve 14 letech na Duncanově místě, asi bych zvolil raději nějakou velmi krutou smrt. Nechal bych se upálit za živa, přejet parním válcem, nebo bych skočil po hlavě z mostu dolů. Tohle všechno by bylo milejší, než společná dovolená s matkou a jejím novým, nenáviděným přítelem. Úplně se do jeho kůže dokážu vcítit a jeho rebelii chápu velmi dobře. Nesmělý, uzavřený chlapec v prostředí, které mu nesedí, to musí být úplná hrůza, což také ze začátku dává okatě najevo. Jenže, nic není horké, jak se zdá a tak náš hlavní hrdina nakonec zjistí, že přes všechny tyhle okolnosti nemusí být tahle dovolená zase až tak špatná. Najde si přátelé, možná i přítelkyni a nakonec bude na tuhle dovolenou vzpomínat určitě jen v tom nejlepším, i když se toho převratného zase až tak moc nestane. Ale o tomhle tenhle film vůbec není, to rozhodně ne. Je to spíše taková milá, hořko-sladká ukázka toho, jak prožít prázdniny, na které se tak netěšil, co možná nejlépe. A to se mu povedlo, víc, než dost. (15.11.2014)

Příběh disponuje Owenem, jednou z nejpohodovějších postav v dějinách filmu. Především díky němu filmu naláduju tři hvězdovitý. Všechny scény ve kterých se Owen vyskytuje jsou neskutečně příjemný, pozitivní a zábavný. Owen je fakt velefrajer, mýho typu. Jak se Duncana ujme a tichýmu klukovi, kterej si nechá i od holek líbit prakticky cokoli postupně dolejvá do obličeje úsměv a do života radost je parádní. Ostře to kontrastuje s Duncanovým značně dementím okolím, vyjma Aničky, která má o něj zájem a hraje snad jedinou normální ženskou v celým filmu. Film se žánrově nedá zařadit při nekterých scénách mimo aquapark ti bude Duncana líto, ale jak přijde do Owenova vodního králoství valí se pohoda na všechny strany. Po včerejší (25..6) opakované projekci zvedám s nadšením na 5* ) (14.09.2014)

[imdb: 7.4/10] | me: Prázdniny outsidera nie tak úplne komediálne ako by to podľa obsadenia mohlo vyzerať. Film skôr seriózne hoci s jemným úsmevom predkladá obraz štandardných denných starostí a problémov a možnosti uniku z tejto neveselej reality do sveta správnej bezstarostnosti. Nie je to nič špeciálne, ale vôbec to nie je zlý počin. Sam Rockwell tomu dáva ten šmrnc. I don't have a mom, I have two dads. In your face. (02.12.2013)

To raz tak idete pozerať film čisto kvôli AnneSophie a ono sa z neho vyklube príjemne odsýpajúce drama, ktoré by malo svoje uplatnenie dokonca aj bez nej. Môže za to predovšetkým skvelý, famózny a ešte raz skvelý Sam Rockwell ala Owen, jehož postava by bola v reále parťák do pohody na pohladanie. Steve Carell si skúsil aj nie príliš komediálnu rolu nepríjemného otčíma a aj keď mám niekoľké výhrady a celkovo nie je The Way Way Back ničím prevratným, v srdci mi zostáva hrejúci pocit, ktorý mi káže neísť s hodnotením pod štyri solídne hviezdy. (23.12.2013)

Jeden s tých ľudskejších príbehov, v ktorých postavy konajú trocha inak ako je v realite zaužívané. Ale predsa len, keď sa to tak vezme, je veľmi dobré, že sa práve tak správajú. Film je totiž veľmi pohodový práve v tom, že niektoré veci sú nemenné a tie čo sa dajú zmeniť, potrebujú len určitú dávku ľudskej odvahy a odhodlanosti. Inak by to nemohlo fungovať. V prípade tohto filmu to funguje veľmi dobre. Hlavný hrdina a jeho protipól, stále krajšia AnnaSophia Robb, ale aj pohodový Rockwell so svojim protipólom Mayou Rudolph, sú najzaujímavejšími postavičkami. Dodávajú filmu potrebnú odľahčenosť, potrebný dramatický nádych. Na druhú stranu vzťahová zložka medzi dospelými Carellom a Collette je značne nefungujúca. Nie kvôli hercom samým, tí sú dobrý, ale kvôli celkovému feelingu. Tým, že je línia značne dospelejšia, ale pritom je mnoho skutočne dramatických vecí podaných len náznakovo, spomaluje postupne sa vyvíjaciu líniu prerodu hlavného hrdinu. Tri hviezdy kvôli nepomeru, inak mi film sadol ako už dlho žiadny nie. (09.11.2013)