Vetřelec: Covenant

Je třeba se smířit s tím, že atmosféra někdejších vetřelců je tatam. Scott přináší novou verzi podle starého scénáře, který obohatil zádumčivým tlacháním dvou adroidů o jejich elektronických snech, avšak pryč je i napětí a hrůza z monster. Spíš se zaobíráme vznikem finální podoby xenomorfa, jako kdyby to bylo nějak extra důležité. Takže, zatímco ve Vetřelci 1979 se jen naklonili nad vajíčko a vzali si příšeru na loď a tam s ní bojovali, zde se děje to samé, jen se sáhodlouhou přestávkou mezi "nakažením" a exportem na loď. Načež samozřejmě samotná naháněčka v chodbách korábu nemá prakticky ve srovnání žádný grády, jedná se jen o rutinní akci. Z vetřelce jde strach asi jako z babičina štrůdlu. Po akci ultimátního mimozemšťana ve filmu LIFE zde Scott se svým zabijákem blatantně selhává. Vetřelec je sice mrštný, ale celkem neschopný a křehký. A hloupý jako ostatně celá posádka. Budiž to tím, že je to ještě mladík, že za pár let, kdy začne obtěžovat posádku Nozdroloma, už trochu nabude formu, nemluvě o kadenci útoků v Aliens 1986. (19.05.2017)

Tolik avizovaný horor to moc není. Spíše se připravte na nepřiznanou dvojku Promethea s pár nechutnými momenty, jež dají zavzpomínat na jedničku. Scott zůstává jménu svému i celé značky dost dlužen, a oproti prvním čtyřem dílům je tohle pokračování určitě nejslabší. Přesto však pro mě některé momenty fungovaly o poznání více než před pěti lety u Promethea. Ridley se pouští i do drsnější akce a některá je opravdu brutální. Jenže to je tak všechno. Postavy jsou nesympatické, tupé (proč proboha manželské páry?!), xenomorfové nad rámec prvoplánových jatek nevyužití a celý příběh vlastně nepřekvapí nikoho, kdo si ještě pamatuje Promethea. Takže jako slušná akční sci-fi by Covenant možná obstál, ale nároky jsou (po právu) vyšší. Nelámu nad Scottem hůl, ale kdyby nechal alienovský vesmír už na pokoji, nezlobil bych se. (16.08.2017)

V kině jsem vytuhla asi po dvaceti minutách, takže jsem nehodnotila a rozhodla se dát film ještě jednou a při vědomí. Napodruhý se povedlo (buddhožel) a já tak mohu směle prohlásit, že Vetřelec : Covenant je tupá, nezáživná, nudná, neatmosférická píčovina kolosálních rozměrů, kterou už si nikd v životě nepustím. Když si vzpomenu na prvního Vetřelce, to byl filmek - napínavej, děsivej, atmosférickej...pokračování bylo mnohem akčnější, ale neztratilo kouzlo prvního dílu, byly tam postavy kterým se dalo fandit, dobrej děj atd atd. Další díly už nebyly tak super, ale pořád pohodovka. Prometheus začal kolosální průser a tohle je ještě horší. Prostě všechno krásný z prvních dílů je nenávratně v prdeli a místo toho nám Scott servíruje nesympatický postavy u kterých je rákosce u análního otvoru jestli zařvou, totální nudu ( 3/4 filmu se jenom kecá a ne zrovna záživně) a ke konci v poslední půlhodině přijde na řadu akce, kterou už má znuděnej divák absolutně v pitchi nemluvě o tom, že napínavý to je asi jako závod šneků do kopce...Jestli jsem měla napětím nedutat když se ty dva (on a ona) honili s vetřelcem po lodi a navigoval je robot, tak smůla. Prozívala jsem to a nostalgicky vzpomínala na jedničku, kdy při scéně v šachtě jsem se málem posrala. Nevím co se se Scottem stalo, asi změnil dodavatele kouzelnýho prášku každopádně jeho režisérskej um je fuč a kdyby to točil Hulmiho Ukolen, nepoznala bych rozdíl. Jinak film nám servíruje vznik vetřelce. Paráda. Jsem fakt nadšená, že vim jak vzniknul, nicméně radši bych byla nadšená z filmu. Někde jsem zaslechla, že se Scott nechal slyšet, že tahle kokotina je první díl nové trilogie o vetřelcích. Je tu teda solidní šance, že v budoucnu hodím kultovnímu emzákovi odpad a kopancem do prdele ho pošlu do hlubin zkurvenýho vesmíru. (31.05.2017)

Konečně někdo pochopil, v jaké roli chtějí diváci vidět Jamese Franca. Bohužel jde o jediný moment, kdy si film dovolí být stručný. Covenant je podobně jako Prometheus rozpolcený mezi snahou poskytnout skrze návrat k hororovým kořenům prvního Vetřelce (k němuž je odkazováno okatými narážkami) prvotřídní fan service a ambicí být epickým (s úchvatnými záběry jako z Fordových westernů) a hlubokomyslným sci-fi v duchu Stanleyho Kubricka (k němuž má nejblíže minimalistický prolog). Naplnění schématu tuctového osmdesátkového (tzn. před Vřískotem) slasheru, s postavami dělajícími ty nejzákladnější chyby (lezou a koukají tam, kam by neměly, často po jednom, ne ve skupině, mají spolu sex), je tak zdržováno disputacemi o náhodě, osudu a stvoření (roli zde hraje Matka i různí otcové), které jsou rozpracované stejně málo jako kolonizační linie. Nový Vetřelec je paradoxně dobrý film až do momentu, než se v něm nějaký vetřelec objeví. Do přistání na cizí planetě funguje poměrně dobře, neboť se nabízí řada možností, jakým směrem by vyprávění mohlo pokračovat a dlouho není jisté, jaký si tvůrci vyberou. Slibně je například rozehrán konflikt mezi vírou a vědou, mezi kapitánem a Danielsovou (nosící na krku namísto křížku šroub, který jí později přijde vhod), namísto něhož ve druhé polovině sledujeme androida hrajícího na flétnu a recitujícího Shelleyho, což je sice zásluhou Fassbendera fascinující, ale jde o trochu jiné téma a trochu jiný film. Scott je umělými bytostmi a vetřelci najednou fascinován mnohem víc než lidmi, s nimiž jsme strávili skoro hodinu filmu (spárování postav ale emocionálnímu zapojení diváka moc nepomáhá, protože dlouho není pořádně jasné, kdo spí s kým), a všechny složité otázky existence začíná řešit ukousáváním rukou a utrháváním hlav. Z chytře se tvářícího filmu se stává hloupé (ale zábavné) akčně hororové béčko s pěkně nechutnými gore efekty, které mi nebylo zcela lhostejné zejména díky sympatické Katherine Waterston (jakkoli jedinou propracovanější postavou zůstává android). Nový Vetřelec je sice neotřele vystavěn, skvěle vypadá a nabízí jednu velmi dobře vygradovanou akční scénu (se sekyrou), ale ve většině ohledů působí polovičatě, jako kdyby nebyl čas a prostor rozvést mnohé nápady (neorganicky včleněný flashback, který by šlo nahradit dialogem, považuji nejen za příklad ohromné scenáristické lenosti, ale i za náznak toho, že by to celé mohlo fungovat lépe, kdyby film hledisko vzpomínající postavy zohledňoval ve větší míře). 55% (16.05.2017)

Zase to není ta topovka, ve kterou jsme doufali, ale zase je to alespoň pro mě fajn scifi horor. Každopádně je škoda, jak je to polovičaté a nesoudržné, protože potenciál dějového oblouku je velký. Bohužel ho ředí tupé postavy, tupé proslovy a i některé tupé scény. Zrození prvního opravdového vetřelce bylo fakt funny. Kolem a kolem to má stejné mínusy jako Prometheus, plus pár pozitiv navíc. Ale pokud vás u Promethea štvalo, že si průzkumníci sundavali helmy moc brzo, tak tady si je při výsadku na novou planetu pro jistotu ani nenandají ... Edit: Musím říct, že to ze mě velmi rychle vyprchalo. Mnohem rychleji než Prometheus, ke kterému jsem se po projekci vracel. Při vzpomínce na Covenanta se mi zpětně vybavují spíš ty negativní stránky, u předchůdce tomu bylo naopak. Což je asi relevantní důvod ke snížení známky. (17.05.2017)