Deset malých běloušků

Příjemně absurdní komedie z dob, kdy ještě bylo možné být politicky nekorektní. Na zámku hraběte Liera se schází skutečně smetánka tehdejších komiků a po vzoru Deseti malých černoušků postupně mizí ze scény - a mezitím si mezi sebou kolegové uštědřují různé rýpance, kterým dominuje právě absurdní humor v některých dialozích a hláškách. Jednotlivá úmrtí jsou proložena videoklipem z vystoupení těch, kteří právě odešli - až najednou zjistíme, že jsme dostali k ještě absurdnější pointě, jež však nemá až takovou sílu. Ale spousta nápadů je zde skvělých - sluha na provaze, pastičky na myši, větrací otvor, "tohle už nebude potřebovat", "to jsou ruské kukačky?" apod. Vlastně to bylo celé takové příjemné, člověk se u toho nebude válet smíchy pod stolem, ale celou dobu jemně usmívat a bavit se. Škoda jen, že na panu Lírovi je znát, že snímek točil krátce před smrtí. (11.01.2019)

Vynikající parodie na detektivní brak, hraničící s neskutečně vtipnou vyvražďovačkou. Zároveň přehlídka scének našich nejlepších komiků, které si ve filmu pouštějí přeživší jako poslední rozloučení s nebožtíky. Každá smrt je dokonale absurdní, ale nejvíc mě vždycky rozseká Wimmer se sekerou v hlavě. 90% No, zemřel přirozenou smrtí. Ranila ho mozková mrtvice - Ježíš, a co ta sekera?! - No ranila mo mozková mrtvice a někdo ho dorazil sekerou - Jo, to má logiku, todle.../ A nikdo nesmí opustit zámek, venku je strašný vedro! (21.08.2012)

Krásný artefakt své doby. Desítka tehdejších komiků se sešla v parodii Agathy Christie střihnuté tradičním střihovým pořadem normalizačního typu. Hodně hlášek odkazuje na laciný revoluční humor, ale celkově setkání Mládka, Šimka + Soboty + Krampoula, Kaisera s Lábusem, Budína s Holzmannem a Císlera s Wimmrem lze považovat za historicky cenný materiál. Taky proto, že tu hrají sami sebe a každý tu nabízí jednu scénku ze svého repertoáru (na VHS). Pro dnešního diváka je to jinak samozřejmě passé, sběratel devadesátek si ale smlsne. (25.11.2021)

hlášky a scénky z tohoto filmu si pamatuju z dětství až do dnes ( chycený Holzman v pastičce , nebo konstatování Miloslava Šimka - jsme tu uvězněni ,ven nemůžeme ... je tam strašný vedro!) jsou pro mě nezapomenutelné, je strašná škoda ,že se mi spooooousta let tato komedie úspěšně vyhýbá. Snad se dočkám!! (12.10.2012)

Vzpomínky na deset malých běloušků jsou rozhodně lepší než jaká je realita po skoro čtvrt století. Holt se humor a vtip vyvíjí, a co stačilo tenkrát, by nyní už neuspělo. Tedy v některých případech. Takový Kaiser by se mohl bez obav ve stejných scénkách rozbláznit znovu a i mladší divák by to asi pobral. Jsou to ale stejně všechno velké legendy české zábavy a ač třeba Holzmann nebo Sobota vystoupili ve scénce, která nebyla kdo ví jak napsaná, vždy jejich teatrální osobní kouzlo zafunguje. (21.06.2016)