Strach nad městem

Totální Belmondova exhibice. Esence kaskadérství. Film pro něho a o něm sloužící "pouze" k potvrzení hvězdného statusu. Chatrný scénář s mnoha nelogickými a hluchými místy, ale o to tu nejde. O Strachu nad městem se už navždy bude hovořit jako o filmu, kde slavný Bébel dělá ty neuvěřitelné kousky, kde se vážně zranil a skoro zemřel. (22.11.2014)

Ten snímek není ani zdaleka tak dobrý, jak se snaží divákovi namluvit. Leč představuje pro mě něco jako jízdenku v čase a vzbuzuje ve mně nostalgické vzpomínky na sedmdesátá léta 20. století, která měla něco do sebe. Jean-Paul Belmondo si svým nezaměnitelným stylem vystřihl roli nekonvenčního policejního komisaře a předvedl pár poctivých kaskadérských kousků, za které si zaslouží i tu čtvrtou hvězdu, na kterou by jinak "Strach nad městem“ neměl nárok. Takže pro tentokrát se nepokoušejte děj nějak moc rozebírat, porovnávat ho se skutečnou policejní prací a hledat v každé scéně logiku - u jiných filmů to taky neděláte. A nesnažte se vykřikovat do světa, že vrah by musel být přinejmenším silně nahluchlý, aby v závěrečné scéně ten vrtulník neslyšel. Prostě se jenom dívejte a bavte se - nic jiného po vás nikdo nechce. (31.03.2010)

Strach nad městem ano, strach nad Belmondem ne, na toho žadnej vrahoun nemá. Kombinace napětí a kaskadérských kousků se nečekně zdařila. Adalberto Maria Merli skutečně nahání hrůzu prostým telefonováním a to co předvádí Belmondo po fyzické stránce je neuvěřitelné. Natáčení filmu taky nebyla žádná prdel. Belmondo při "okapové scéně" málem zařval a scénu na střeše metra si dodnes kaskadéři pouští jako ukázku supernáročné a skvěle zvládnuté akční scény. Ústřední dvojice herců společně s PANEM Moriconem má za následek mou značnou nedůvěru k lidem se skleněným okem. (07.10.2007)

Ukrutně srandovní film, vysloveně guilty pleasure - ať už jsou to bizarní dialogy, podivná jednání a hloupost vedlejších postav nebo bizarně komický antisexuální záporák, je těžké vydržet film bez občasného záchvatu smíchu. Nezapomenutelný moment bizarnosti je držení dětských rukojmí uprostřed bytu plného obřích plakátů svlečené modelky. Obliba Belmonda může diagnózu trochu zlepšit a film je rovněž spanilou prohlídkou tehdejší moderní architektury v ulicích Paříže, pokud vás ale nic z tohohle nezajímá, nevěřím že vás to bude bavit. (23.07.2014)

Merli je dokonale slizký Minos, kterému bych s chutí vypíchla to zdravé oko. Jinak se jedná o klasickou Verneuilovku s notnou dávkou dobrodružství v podání jeho oblíbeného Belmonda. Morricone napsal skvělou hudbu, trošku se inspiroval de Roubaixem a jeho nápadem pro hlavního záporáka napsat samostatnou melodii. Minosova znělka si kvalitou nezadá s tou Jeffovou z Poslední adresy. To se ještě Morricone nevykrádal. Ráda bych vzkázala všem, kteří kritizují francouzský film za českou chybu, že vrtulník samozřejmě slyšet je a Verneuil nemůže za pitomce, který spáchal špatný český dabing pro VHS. (21.06.2014)