Před půlnocí

SPOILERY: Děj se odehrál převážně na čtyřech místech. První místo je auto, kde jsem poznal svou nejdelší filmovou cestu autem a musím přiznat, že až na pár úsměvných hlášek nic záživného. Druhé místo, kde se děj odehrával byl barák s přáteli. Zase jenom žvanění o dospělých záležitostech, které mi ve 22 letech nemohou nic říct. Třetí část je cesta do hotelu, kde hlavní postavy Jesse a Celine vedou další velmi nezáživnou konverzaci. No a konečně poslední část je hotel, kde to vypadá na první akční scénu (milování), jenže se vše zvrtne díky telefonátu, který má Celine s Jesseho synem Henrym. Tím jsem prozradil veškerý děj a musím přiznat, že více ukecané drama jsem ještě neviděl. Kdybych to věděl, tak se do toho v žádném případě nepustím. 87% je obdivuhodné číslo a díky tomu jsem se do Before Midnight pustil. Teď toho silně lituji a v hodnocení si nebudu brát servítky. Až mi bude čtyřicet let a budu mít parchanty, tak se do toho pustím znovu, ale teď a v tuhle chvíli nemůžu dát nic jiného než nejnižší známku .. 0/10 = 8% (04.08.2013)

Konverzační filmy zřejmě nikdy nebudou mojí preferovanou, filmovou stránkou. Tohle mi prostě do mého vkusu nepadlo. Obdivuji herce za tak dlouhé a výborně zahrané dialogy, za to je samozřejmě obdivuji, ale už po páté minutě stopáže s autem, jsem se z toho věčného klábosení a následně i dlouhých "hádek" málem zbláznil. Abych řekl pravdu, nudilo mě to téměř od začátku až po konec. Zřejmě pro tyto konverzační filmy nemám dostatečné pochopení. Podívám se na to za 20 let a možná to více ocením, ale v tuto chvíli musím jít s hodnocením hodně dolů. (04.09.2013)

V Před úsvitem jsem se našla v jako málokterém filmu, Před soumrakem mi dal facku a Před půlnocí mi ukázal reálný život a bylo to bolestivé a tak opravdové. I do třetice se jedná o naprostou filmovou lahůdku, kterou budu mít brzy zařazenou mezi mé filmové klenoty. Jen těžko se dá věřit, že se to znovu povedlo, Před půlnocí se od svých předchůdců hodně liší, na scénu se dostávají i vedlejší charaktery, ale nezmizelo to podstatné, lehkost a přirozenost všech dialogů. Znovu máte pocit, že kamera jen natáčela jeden obyčejný pár během jednoho dne v Řecku. Třetí díl je pravděpodobně nejdepresivnější, zároveň se však snaží ukázat, jak se vyrovnat a smířit se životem. Závěr je jeden z nejopravdovějších a nejosobnějších filmových závěrů, jaký jsem kdy viděla. Bylo mi velmi úzko, ale zároveň jsem pociťovala úlevu, není to můj nejbližší díl série, protože ještě nejsem tam, abych mohla plně pochopit všechny pocity a nálady tohoto snímku, ale naprosto mě odzbrojil svou upřímností. Děkuji Richardovi, Julie a Ethanovi za celou tuto sérii, jelikož se dost možná jedná o jedno z mých nejzásadnějších filmových setkání. Tak za devět let znovu! P.S. O příštím oscarovi za scénář už snad nemusíme ani diskutovat (14.07.2013)

Po dvou předchozích dílech přicházejí problémy a hořkost spjatá s krizí středního věku. Jesse a Céline i nadále vedou přirozené dialogy, které se však tentokrát nesou v jiné rovině - oba vystřízlivěli a nejdou daleko pro bolestivá slova a výčitky. Především scéna v hotelu byla naprosto dokonalá - tak uvěřitelné! (23.12.2013)

„To je zvláštní. Všimla jsem si toho až teď. Už vůbec nemáš rezavý fousy. Byla to jedna z věcí, kvůli kterým jsem se do tebe zamilovala.“ - „Nezmizely, jen zbělely.“ A nejen ony, ale i celý vztah... Třetí díl se oproti těm dvěma dost změnil. Jejich převážně příjemná, magická atmosféra je zde už jen formou dozvuků, jakkoliv silných. Konverzačka je to stále výborná, ale místy pořádně hořká. Pokud v předešlých setkáních byly (zdánlivě) banální dialogy plné souznění, jiskření, a jen občas zklamání, zde z těch dávných pocitů příliš nezbylo (nechybí, jen je jich míň, a časem zrovna nepřibývají, naopak, dřívější lehké neshody tu vykrystalizují v nefalšované střety názorů). I fakt, že předchozí díly se mohly odehrát takřka v jakékoliv době, se tu stírá, neb důraz na aktuální mužský (a hlavně) ženský svět dělá film současným, ovšem nejsem si jist, zda i nadčasovým (možná napoví budoucí projekce, pokud se k nim ovšem dostanu, a nezůstanu u příjemnějšího, nadějnějšího 1. a 2. dílu). Konec opět povedený, ale zatím to víc jak na silné 4* nevidím. (15.03.2020)